Jak se vyrábějí traktorové pláště

JAK SE VYRÁBĚJÍ TRAKTOROVÉ PLÁŠTĚ





Denně s nimi přicházíme do styku, denně nám slouží, sotva je bereme na vědomí. Pokud jsou ovšem v pořádku. Teprve až když se přihlásí s defektem, začínáme se o ně zajímat blíže. Jak na to, aby vydržely déle? Jakou jim pro to potřeba věnovat péči? 

Před konfekcí se textil pogumovává

Zásady pro provoz traktorových plášťů  jsou všeobecně známé: dodržovat předepsaný tlak, vyvarovat se prudkého brzdění, dávat pozor, aby nepřišly do styku s benzínem, petrolejem, mazadly a chemikáliemi používanými v zemědělství. Od těch je musíme čistit. 

A jak se pláště vyrábějí? Odpověď nám dá prohlídka závodů Rudý říjen v Gottwaldově. 

Konfekce plášťů – kolik zručnosti musí dokázat konfekcionér při nahazování obalů na konfekční kolo

*

Plášť, jako součást traktorové pneumatiky, je na ní nejdražší, nejpracnější. Základem je kaučuk  – ať už přirozený nebo umělý – a přísady. Surový kaučuk není možné ihned použít k výrobě – musí se připravit. Příprava spočívá v mechanické úpravě – plastifikaci – na hnětičích a válcových kalandrech. Tady získává kaučuk působením vysokých tlaků a teplot takové vlastnosti, za kterých je tvárný a schopný přijímat přísady. Kaučuky syntetické pak prodělávají stádium přípravy pouze ohříváním horkým vzduchem ve speciálních kotlích. Po přidání příměsí a nového prohnětení je připravena základní surovina pro další zpracování. 

*

Připravené směsi kaučuku s přísadami přicházejí ve druhé fázi znovu na válcové kalandry, kde dostávají přibližně konečný tvar – gumaři mluví o tvarování směsí. Po tvarování jsou již připravené součásti pláště pro konfekci: běhouny pláště, nárazníky – to je vrstva pryže pod běhounem a bočnice – pryžová vrstva, která chrání bok pláště před poškozením. 

*

Kostru pláště tvoří textilní vložky, Před vlastním pogumováním se kordový textil připravuje napnutím a vysušením. Textilní vložky se před konfekcí oboustranně gumují. Zase přichází ke slovu válcový kalandr a zručné ruce gumařů; pogumovaný textil svinutý do rolí jde na stříhačky. Nastříhané vložky se pak upravují do obalů a tvoří jednu ze základních částí pláště; rovněž obaly pak pak přicházejí do konfekce. 

*

U plášťů se dále setkáváme s lanky; jejich účelem je zpevnit a vyztužit patku pláště a držet ji po nahuštění vzdušnice na ráfku kola. Lanka se gumují a ještě ovíjejí pogumovaným textilem. 

Vlastní sestavení pláště z popsaných částí probíhá na konfekčních strojích. Princip práce těchto strojů spočívá v tom, že na rotující buben navíjí konfekcionér jednotlivé textilní vložky uspořádané předtím do obalů, vkládá do nich připravené lanka, nalepí nárazník, běhoun a bočnice. Plášť dostává tvar dutého válce  a je připraven pro konečnou fázi výroby – pro vulkanizaci. 

Konečný tvar dostává plášť ve vulkanizačním lisu

*

Vulkanizací pláště v autoklávu nebo ve vulkanizačním lisu dostane plášť  nejen svůj charakteristický tvar ale i vlastnosti. Zahřeje se při vysokých tlacích na vysokou teplotu – v plášti proběhnou chemické reakce síry ve směsi. Vulkanizační lis má tvárnici s dezénem jaký bude mít na svém běhounu budoucí plášť. Zevnitř je vyhříván horkou vodou napuštěnou do topné duše. Při vulkanizaci kaučuk zpevňuje, dostává pružnost; plášť získává svůj konečný tvar.  Po opuštění vulkanizačního lisu čeká ještě plášť  konečná úprava, nastříkání, kontrola a konečně expedice.

Jakost pláště se ověřuje ve zkušebně

 

 

Kontrola hotového pláště

 

*

Vidíme, že výroba pláště je poměrně složitá záležitost; a ne právě levná. Vyplatí se mu věnovat v provozu každodenní péči. A co s opotřebeným pláštěm? Stojí za to ho ještě  vrátit k životu? Záleží na tom jak je opotřebený. Přirozeně opotřebený běhoun lze nahradit protektorováním. S protektorovaným pláštěm je možno dále jezdit jako s novým. Protektorování je ekonomicky výhodné. Musí však přijít včas. Každý přirozeně opotřebený plášť má ještě celkem nepoškozenou kostru, kterou po obroušení opatří protektorovací dílna novým běhounem. 

Horší je to s těmi plášti, které jsou opotřebeny nepřirozeně. Průrazy  způsobeny ostrými předměty, běhoun ojetý až na kostru, prolámané kordy  při nedodržování tlaku v pneumatice  – to vše vylučuje úspěšné protektorování a je na nás vyvarovat se všech příčin nepřirozených opotřebení. 

Nedá se říci, že se v zemědělských závodech vždy zachází s pneumatikami, zejména s plášti, dobře. Je to pak ke škodě zemědělských závodů – postihuje je to na nejcitelnějším místě  – finančně. 

Psalo se v roce 1964




Hodnocení
Informujte své přátele sdílením

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *