Úvahy o stáří a stárnutí

Vrozená dlouhověkost, jakouž se vyznačují příslušníci některých rodin, spočívá na zvláštních zděděných vlastnostech buněk a tkání jejich těla.

Vlastnosti ty uschopňují jednotlivce k tomu, že mohou se dožíti vysokého stáří, při poměrně znamenitě uchovaném zdraví. Podle názoru některých badatelů připadá při tom hlavní, ba význačná role oné okolnosti, že osoby s vrozenou dlouhověkostí vyznamenávají se neobyčejnou „pevností“ ústřední soustavy nervové. Ježto pak nervstvo zprostředkovává a řídí činnost ostatních ústrojů tělesných, mohou zůstati výkony a současně s tím i povšechný stav všech buněk a tkání takového po dlouhou dobu bezvadnými. U osob však, jejich nervová soustava doznává postupem času význačnějších změn nepříznivých, vyvíjejí se na základě toho příznaky stárnutí v tom poměru, v jakém nervstvo a na základě toho ostatní ústrojí a jejich činnost ochabují a méně nezdolnými se stávají. Z toho vychází, že všechny vlivy, které uspišují trvalé snížení výkonnosti nervové soustavy, mají za následek předčasný vývoj přeměn stařeckých.

Škodlivinami ve vytčeném směru působícími jsou na př. jedovaté látky, vytvářející se v těle lidí, postižených počasnými chorobami. Tak nákaza příjičná, tuberkolosa, zhoubné nádory provázeny bývají nezřídka nápadně rychle postupujícími příznaky stárnutí. Podobně mohou působiti i jedy jiné. Při velkých otravách morfinem, alkoholem nebo olovem, rtutí a jinými jedy, nervové tkáně těžce poškozujícími, vnikají rovněž předčasně změny tkání, obdobné s oněmi, jakéž jinak se dostavují teprve v pokročiléjším věku.

Nápadné brzké objevování se známek stárnutí pozorováno bývá též u osob, trvalými, úpornými zácpami stižených. V případech tohoto druhu rozkladné zplodiny, při hnilobných pochodech ve střevech se tvořící, vstřebávány jsou do krve, účinkují otravným vlivem v přední řadě na nervovou soustavu a dávají odtud podmět ku změnám, předčasné stárnutí vyznačujícím.

Také známý úkaz, že špatná výživa, nedostatečný spánek, zármutek, starosti, žárlivost, zlost a jiné vášně i náruživosti často nápadně rychlé zestárnutí zaviňují, vysvětluje se škodlivým vlivem vytčených činitelů po přednosti na soustavu nervovou.

V novější době vystoupili někteří badatelé s náhledem, že stárnutí a zjevy jej provázející mají příčinnou souvislost s prvotními změnami, jichž postupem věku doznává žláza štítná. Bylo totiž nápadným zjevem, že i u osob mladších, u nichž žláza štítná (žláza to na krku u chřtánu ležící, jež někdy se zvětšuje a stává se příčinnou ztloustnutí krku) chorobně se změnila, dostatečně se nevyvinula, neb z těla vyňata byla, objevily se příznaky nápadně schodné se změnami stárnutí vznikajícími. Lidem takovým vydávají vlasy a zuby, kůže jejich je suchá, vrásčitá, teplota tělesná, jakož i s ní související výměna látek je snížená, pohlavní ústroje zakrňují, trávení mívají obleněno (zpomalené) a duševní činnost jejich bývá snížená.

K tomu nutno podotknouti, že také u osob, u nichž pohlavní žlázy (varlata neb vaječníky) z té neb oné příčiny z těla byly vyňaty (v Rusku na př. je celá sekta náboženská, jejíž příslušníci zbavují se sami své mužnosti) velice brzy dostavuje se stárnutí (suchá kůže, mnoho vrásek, nápadné snížení výměny látek, sklonnost k ukládání tuku atd.).

Při náležitém ocenění skutečnosti, že všechny ústroje těla lidského jsou nejen prostřednictvím nervové soustavy, ale i prostřednictvím oběhu krevního ve vzájemném vztahu tak, že změnění nebo úplné vypadnutí či zánik činnosti jednoho ústroje musí míti vliv na změnu výkonnosti ústrojí druhých, snadno lze pochopiti, že výklad úkazů, dostavujících se po vyloučení nebo změně činnosti jednoho z četných těchto činitelů, není snadným. Proto nelze také z úkazů svrchu popsaných ani s přibližnou určitostí říci, do jaké míry jsou při předčasném vystupování příznaků staroby zúčastněny nervová soustava, žláza štítná, žlázy pohlavní nebo snad jiné ještě ústroje tělesné.

Stárnutí je patrně následkem jakosti a rázu činnosti všech ústrojů během dřívějšího celého života. Vlivy, které poškozují tkáně a výkonnost, třeba jen jediného z nich, mají své důsledky ve změnách tkání a činnosti ostatních součástek těla. Že se při vznikání stařeckých příznaků nejedná o jednoduché opotřebování jednotlivých ústrojů tělesných, vysvítá ze skutečnosti, že změny stařecké neobjevují se nejdříve na oněch částech, jež nejvíce jsou užívány. Bývá tomu právě naopak . Části málo používané vykazují často nejdříve známky stárnutí.

A co platí o jednotlivých částech těla, platí i o celku. Pohodlí lenost nezabrání příznaků pokračujícího stáří a nepřivodí dosažení dlouhého věku. Studujeme-li statistiku úmrtí, zjistíme že vysoké stáří bývá téměř zpravidla údělem lidí, kteří byli již poměry svými k tomu nuceni, aby do pozdního ještě věku byli činní.

Tím ovšem nemá býti řečeno, že příliš těžká práce a nepoměr mezi dobou činnosti a odpočinku neurychluje zestarání. Všeho moc škodí. Přísloví to nutno míti v paměti při snahách po dosažení dlouhověkosti. Přepínání sil duševních i tělesných, právě tak jako nečinnost uspišují vznik změn stařeckých a ukracují život.

Psalo se v 1918

zdroj: Zemědělský kalendář

Hodnocení
Informujte své přátele sdílením

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.