AUTOMOBIL PRO PÓLY

Konec XIX. a začátek XX. století byl ve znamení frontálního útoku polárních badatelů na dobytí severního a jižního pólu. Zatím co pól severní se neukázal tak odolný vůli člověka, jižní vzdoroval až běda! Před 70 léty vznikl nápad, vyměnit psí spřežení a sněžnice za automobil, který se v té době už zbavil dětských nemocí.

Anglická firma „The New Arrow Johnston Company“ se po dohodě a konsultacích s mnoha polárními badateli pustila do sestrojení automobilu pro výpravu na jižní točnu. Přední kola se v případě potřeby přeměnila na lyže, zadní kola byla široká, traktorová, motor měl výkon 15 k, v zadní části vozu byl prostor pro cca 2 tuny užitečného nákladu, vůz byl pro dva cestující, pro něž bylo v přední části vozu instalováno vytápění výfukovými plyny, aby je nezábly nohy (to není špatný vtip, to je oficiální zpráva), také motor měl být chráněn podobným zařízením před krutými mrazy.

Jak ukazuje soudobá fotografie, auto to bylo pohledné, pouze jednu vadu celá věc měla: že jak konstruktéři, tak poradci z řad polárních badatelů nikdy nebyli v oblasti jižního pólu a neměli ani
tušení, že není pól jako pól a oblast věčného ledu jako oblast věčného ledu. Bohužel, v té době jim to nemohl nikdo říci, protože pokušitelé jižního pólu jím byli navždy umlčeni. Později se sice podařilo vrátit belgické výpravě ve značně zdemolovaném stavu, ale přece v ní byl první muž, který věděl, co prvního člověka, který stane na onom místě, čeká. Byl to R. Amundsen, který také r. 1911 jako první člověk jižnímu pólu gloriolu nepřemožitelnosti sundal, ale tradičním způsobem: se saněmi, psy a sněžnicemi. Na jeho lodi „Fram“ nebyl automobil firmy „The New Arrow Johnston Car Company“; Amundsen věděl, že je s ním sice možno rejdit po pláních Islandu nebo někde v Norsku či Švédsku, ale pro účel, pro který byl stvořen a vymyšlen, se nehodil. Přesto nelze upřít konstruktérům dobrou snahu a vynalézavost.

Další exempláře, které byly později vyrobeny, se uplatnily a staly se dobrým pomocníkem vědců,pracujících na severu Evropy v první dekádě našeho století. Se zánikem firmy pak došlo i k zániku
výroby těchto vozů, protože na cestovních a závodních se daleko více vydělávalo …

Psalo se v roce 1972

zdroj: (Oldřich Fišer, SM 47/72)