Retro svět

125 let TATRY KOPŘIVNICE




OD KOČÁRKU K TATŘE 815

Letos je tomu 125 let, co kopřivnický rodák Ignác Šustala natrvalo zakotvil v Kopřivnici a začal s výrobou silničních dopravních prostředků. Tehdy byly jiné doby a proto byly jiné i dopravní prostředky. Vyráběly se povozy, bryčky a kočáry. Když malá moravská vesnice dostala železniční spojení s ostatními městy, začaly se zde v roce 1881 vyrábět také železniční vagóny.

Jak přerůstala řemeslná živnost do továrních poměrů, charakterizují nejen počty pracovníků, ale také počet výrobků. Jestliže v osmdesátých letech se zde vyrábělo ročně 1200 kočárů, pak od začátku výroby do konce první světové války se jich vyrobilo rovných 150 000. Také železničních vagónů se vyrobilo hezkých pár tisíc, než se Tatra rozhodla definitivně pro dnes už klasický výrobní programosobní a nákladní automobily.

Ve stopětadvacetileté historii kopřivnické Tatry je řada mezníků, které vždy znamenaly další rozvoj průmyslové výroby. O těchto historických datech, zejména však budoucnosti, jsme hovořili s ředitelem národního podniku Tatra Kopřivnice Ing. Miloslavem Kopcem.

 

„Na základě doporučení orgánů RVHP (více zde) v padesátých letech stal se náš podnik jediným výrobcem těžkých terénních nákladních automobilů nosnosti od 7 tun výše. V šedesátých letech došlo v RVHP k dalším závažným jednáním o specializaci výrobních programů. V roce 1971 Stálá komise RVHP pro strojírenství na svém 53. zasedání rozhodla, že ČSSR se bude specializovat na výrobu nákladních automobilů vysoké průchodivosti o nosnosti 12 tun a více. Už tehdy jsme věděli, že víc jak polovina našich výrobků půjde na export, a to především do zemí RVHP a největší část do SSSR.

Sovětský svaz znal naše nákladní automobily už od roku 1947 či od roku 1948, kdy naše Tatry 111 pomáhaly budovat na východní Sibiři průmyslové podniky a naftové hospodářství. Zde také stojí skutečně unikátní pomník – naše Tatra 111 – na památku zásluh těchto vozidel o budování těchto oblastí( více zde). Od té doby jsme rok od roku zvyšovali náš export do SSSR. A proto byla prokázána čs. automobilovému průmyslu vysoká čest a dána i velká šance zabezpečovat výrobu těžkých nákladních automobilů této kategorie pro všechny země RVHP.“

Mnoho se toho už napsalo o historii výroby kopřivnických osobních automobilů, ale často se zapomíná na účelové a nákladní automobily. Po osvobození v roce 1945 rozběhli pracující obětavě a iniciativně výrobu. Hned v prvním roce dali našemu poškozenému hospodářství a rozvrácené dopravě na 500 automobilů a 700 nákladních železničních vozů. Koncem roku 1946 se v Tatře už vyrábělo denně 13 vagónů, 3 nákladní a 11 osobních automobilů. Za posledních 30 let vyvezla Tatra své výrobky do 95 zemí světa. Byly to zejména dnes už legendární těžké nákladní automobily Tatra 111 a z toho 14 963 bylo vyvezeno do zahraničí. A dodejme k tomu, že vozy Tatra 111 jezdí ještě dnes, a to nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích. V roce 1959 začala výroba známých vozů Tatra 138, od kterých byla odvozena v roce 1972 typová řada aplikací vozů Tatra 148, které se vyrábějí společně s nákladním automobilem Tatra 813 až do dnešních dnů.

 

„V současné době vyrábíme typy T 148 a T 813.(o Tatře 813 více zde) Abychom mohli zvládnout gigantický nárůst výroby, došli jsme k rozhodnutí, že od roku 1979 budeme vyrábět vozy jednoho typu, a to T 815, které však zahrnou ve svých alternativách či provedeních obě dosavadní typové řady. Nový vůz bude jak technickým, tak technologickým přínosem, protože to bude vysoce výkonný automobil s unifikovanými náhradními díly pro všechny alternativy, takže nám umožní dokonalý servis. Současně nový typ našeho vozu vytvoří podmínky pro jeho uplatnění i v jiných oblastech než jen v dopravní technice. Mám na mysli dosavadní názor, že vozy Tatra jsou určeny pouze pro terénní práce, tj. tam, kde se vozí kámen a stavebniny. Nový typ bude vhodný i pro zemědělský terén. To znamená, že budeme stavět speciální typy pro zemědělskou dopravu. Od základního typu jsme odvodili zemědělský podvozek, který je veden ve státním plánu technického rozvoje jako vůz Tatra-Agro. Tento zemědělský podvozek ještě dále rozšíří sériovost naší výroby. Umožní také zemědělcům zajistit dopravu ve velkých zemědělských oblastech, které se vytvářejí na základě integrací zemědělských družstev ve velké průmyslově zemědělské celky. Navíc bude po stránce ekonomické pro zemědělce velmi významným přínosem, protože nahradí dosavadní velmi široký a roztříštěný sortiment dopravní techniky se složitou údržbou a nutnými zásobami pohotovostních náhradních dílů pro desítky typů. Zemědělci se tak budou moci soustředit na základní úkol, tj. více produkovat a nikoliv více opravovat.“

Koncem šesté pětiletky dosáhne výroba nákladních automobilů v n. p. Tatra objemu 15 000 těžkých nákladních automobilů řady T 815 ročně. Export bude činit minimálně 50 % celkové produkce a bude představovat podstatnou část exportu celého československého automobilového průmyslu. O technických parametrech a výkonech těchto speciálních účelových automobilů řady T 815 hovoří už dnes odborníci s uznáním.

„V lehké i těžké řadě nákladních automobilů typu T 815 s novým motorem máme za sebou velký kus práce. Ale další nás ještě čeká. Chceme-li se vyrovnat s evropskými požadavky na vozidla těchto kategorií, musíme především zvýšit výkon motoru a vyrovnat se s předpisy, které budou platit v roce 1980, kupř. v oblasti vnějšího hluku, exhalací a s dalšími.

Do poloviny září t. r. jsme vyrobili a předali do zkoušek 8 prototypů automobilu T 815, a to sklápěče, zemědělské podvozky, tahače a speciální valník. Tyto vozy už ujely ve zkouškách 130 000 km. Přitom kupř. vůz T 815 Agro má za sebou už 59 000 km s koeficientem obtížnosti 1,7 až 1,8. Mohu říci, že vývoj je skutečně úspěšný a závady, které se objevily při jízdních zkouškách, jsou zcela nepodstatné. Také soubor zkoušek s 8, 10 a 12válcovými motory probíhá velice úspěšně. Jsme přesvědčeni o reálnosti ukončení vývoje ještě v letošním roce. Ve stadiu vývoje si budeme nadále ověřovat možnosti dalšího zvýšení výkonových parametrů. Ovšem sklápěče, valníky a tahače tvoří v naší výrobě pouze 45 % vyráběných vozových jednotek. Dalších 55 % tvoří podvozky určené pro různé účelové nástavby. Chceme umožnit i výrobcům nástaveb zkoušky a stavbu prototypů. Konkrétně mám na mysli cisternové automobily, automobilové jeřáby, stavební mechanismy, požárnické automobily a další, které staví řada podniků našeho automobilového průmyslu. Do roku 1978 budeme proto každoročně vyrábět několik desítek či možná i stovek těchto vozů, abychom získali další potřebné poznatky z jejich provozu v dopravě.“

Podniky vyrábějící automobilové příslušenství si vytvářejí v investiční sféře předpoklady, aby mohly dodávat Tatře v potřebných počtech i kvalitě kompletační výrobky. To znamená, že budují potřebné kapacity tak, aby v letech 1978/79 byly na úrovni finálního výrobce. Všechna opatření jsou konkretizována v plánu šesté pětiletky.

„Dosud však nejsou ukončena jednání s našimi kooperujícími podniky a subdodavateli, kterých máme celou řadu. V prvním pololetí letošního roku jsme projednávali zajištění výroby příslušenství a dalších dodávek pro kompletaci s celkem 20 podniky. Mohu říci, že kupř. n. p. Technometra Praha a Radotín, Jihostroj Velešín a Sklo-Union Teplice jsou plně připraveny krýt naši potřebu. U dalších podniků, jako je kupř. pražský Pal, kroměřížský Pal Magneton, jihlavský Jihlavan a gumárenské podniky, se postupně vytvářejí předpoklady pro zvládnutí náročných dodávek pro náš podnik. Máme však i některé vážné problémy, jako je zajištění kol, hydraulických teleskopických válců, širokoprofilových radiálních pneumatik a ocelovým kordem aj. Věřím, že se našim subdodavatelům podaří překlenout všechny problémy, abychom mohli říci, že rok 1979 – termín náběhu sériové vozů T 815, na které čekají všechny socialistické státy, je skutečně reálný. Ve sféře vývoje skončí práce na typové řadě vozů T 815 a v roce 1977 zahájí naši vývojoví konstruktéři práce na dalších vozidlech, která budou následovat za tímto typem. Víme, že rokem 1980 život nekončí, a proto už dnes připravujeme nové typy pro 8. a 9. Pětiletku. I nadále chceme dodržovat zásadu, že zůstaneme s našimi vozy v terénu. Máme přesnou představu, jakých parametrů bychom měli u nových typů docílit a jaké nedostatky odstranit. To mám na mysli především otázky exhalací, hlučnosti a dalších norem, týkajících se životního prostředí. Studujeme i další průmyslové obory, kde by se mohla v budoucnosti uplatnit naše vozidla.“ 

Na realizaci rozvoje výrobní základny našeho automobilového průmyslu se podílí celá řada pracovníků. Pochopitelně největší úkol leží na odbornících z Tatry, kteří museli připravit veškeré
podklady pro úvodní etapy, předcházející realizaci celého rozvojového záměru. Na vlastní investiční výstavbě se podílí řada stavebních organizací. Generálním dodavatelem stavební části v areálu Kopřivnice jsou Vítkovické stavby Ostrava, v závodě Bánovce to je Priemstav Prievidza, v závodě Čadca Váhostav Žilina. Průmyslové stavby Gottwaldov zajišťují výstavbu teplárny, Vodohospodářské stavby Brno staví vodní nádrž a kromě tuzemských stavebních organizací zajišťuje velký objem stavebních prací i jugoslávský Union Engineering.

„Výstavba všech našich závodů probíhá už třetí rok. Mohu říci, že skutečně podle plánu. Je to jedna z mála československých staveb, která nejen nemá zpoždění, ale naopak proti původní investiční studii a harmonogramu staveb je dokonce v předstihu. Ročně realizujeme výstavbu zhruba v hodnotě 600 milionů Kč a na tomto objemu se podílejí nejen naše stavební firmy, ale i jugoslávští stavbaři. Když jsme podepisovali s jugoslávskou firmou kontrakt, tak českoslovenští oficiální představitelé prohlásili, že je to největší kontrakt na stavební práce, který byl u nás podepsán se zahraničními firmami po roce 1945. Chci na tomto místě poděkovat našim i jugoslávským stavbařům za chlapskou robotu.

V současné době vstupujeme také do oblasti technologických dodávek, tj. strojů a zařízení, které nám dodávají nejen čs. výrobci, ale i řada podniků z NDR, PLR a SSSR. Některé stroje nakupujeme i ze západních států. Můžeme mluvit skutečně o štěstí, že stavíme nové provozy na nové výrobky. Obvykle tomu u nás bývá tak, že ve starém závodě se zavádí výroba nového výrobku nebo naopak v novém závodě se zajišťuje výroba stávajících výrobků. To nám dává předpoklady pro to, aby stavby uváděné do provozu byly vysoce ekonomické. Zvolili jsme takovou technologii, která není jednoúčelově zaměřena pouze na nový výrobní program, ale umožní nám i v budoucnosti další inovace. Jinými slovy, nejdeme cestou tvrdých linek či tuhých modelů, ale vytváříme si v technologii předpoklady, abychom mohli sledovat další světový pokrok.

V průběhu přípravy nového výrobního programu a realizace výstavby zajišťujeme však plnění běžného plánu výroby. Současné potíže spočívají v tom, že ne všechny objekty stavíme nové a na „zelené louce“. Tak v příštím roce musíme některé objekty bourat nebo rekonstruovat. V důsledku toho musíme stávající provozy dočasně přestěhovat a po rekonstrukci znovu umístit stroje a zařízení. To vše děláme za pochodu, protože si nemůžeme dovolit zastavit výrobu.“

V letošním roce končí v n. p. Tatra po 20 letech výroba osobního automobilu Tatra 603 a zahajuje se sériová výroba nového typu T 613. Je všeobecně známo, že málokterý typ osobního automobilu se ve světě dělal 20 let. Snad kromě západoněmeckého „brouka“ VW není jediný vůz, který by splňoval tak dlouho technické i estetické požadavky na něj kladené. Tatra 613 je především reprezentačním typem pro naše ústřední a hospodářské orgány. Bude se proto vyrábět zhruba ve stejných počtech jako typ T 603.

„V letošním jubilejním roce 125. výročí Tatry a 10. výročí našeho generálního ředitelství dáváme našim motoristům, dopravě a celému národnímu hospodářství také nový osobní automobil T 613. Ovšem musíme mít na paměti, že výroba osobních automobilů se u nás podílí pouze 4 až 5 % na celkové výrobě, největší podíl má výroba nákladních automobilů. Naše veřejnost dobře zná všechny typy osobních automobilů, které jsme vyráběli od roku 1897, ale málokdo si vzpomene na stejně slavné a spolehlivé typy nákladních automobilů, které proslavily značku Tatra v celém světě. Proto je jistě správné, že se čtenáři Světa motorů dočtou o našich velkých plánech výroby nákladních automobilů.“

Pokud se Vám článek líbil, podpořte nás prosím, sdílením.

Psalo se v roce 1975

zdroj: SM

 




Hodnocení
Sdílením pomůžeš šířit pravdu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *