První nákladní automobil NW: náklaďák z Kopřivnice se dvěma motory

Tatra je dnes ve světě známá hlavně jako výrobce nákladních aut do terénu. Celá tahle tradice ale začala nenápadně: dřevěným valníkem na loukoťových kolech, se dvěma motory schovanými pod korbou a s maximální rychlostí 20 km/h. První nákladní automobil NW z Kopřivnice patří mezi úplně první nákladní auta na světě a byl prvním továrně vyrobeným nákladním automobilem ve střední Evropě. Originál se nedochoval, jeho věrnou repliku si ale můžete prohlédnout v kopřivnickém muzeu. Ve druhém tatrovském dílu našeho seriálu se podíváme, jak vůz vznikl, čím byl technicky výjimečný a jak se ho po osmdesáti letech podařilo znovu postavit.

Jak vznikl první nákladní automobil z Kopřivnice

Kopřivnická továrna Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (zkráceně NW, Kopřivnice se tehdy německy jmenovala Nesselsdorf) vyráběla na konci 19. století hlavně kočáry a železniční vagony. V roce 1897 dokončila svůj první osobní automobil NW Präsident s motorem Benz a hned poté se pustila do nákladního vozu. Bylo to logické: firma uměla stavět vozy na náklad a vagony a nákladní auto bylo přirozeným pokračováním.

Kdy přesně vůz vznikl, prameny uvádějí mírně rozdílně. Muzeum Tatra Kopřivnice uvádí, že originál byl realizován už v roce 1898, Wikipedie a další přehledy uvádějí rok výroby 1899. Jisté je, že na jaře 1899 vůz v Kopřivnici na vlastní oči viděl vídeňský motoristický novinář Adolf Schmal a podrobně ho popsal v tisku. Podle Wikipedie přišel kopřivnický náklaďák na svět jen asi tři roky po prvním nákladním automobilu světa od firmy Daimler.

Vyrobil se jediný kus. Už v roce 1900 ale v Kopřivnici postavili podobný nákladní vůz, který měl jen jeden motor, jinou převodovku a jiné řízení. Právě dokumentace tohoto pozdějšího vozu později velmi pomohla při stavbě repliky.

Konstrukce: dřevo, ocel a otevřené sedadlo

Vůz byl takzvaného trambusového typu, tedy bez kapoty vpředu. Posádka seděla úplně vepředu na otevřeném dřevěném laťovém sedadle pro dva a nohy jí chránil zaoblený plechový kryt vysoký 600 mm. Za ní se táhla dřevěná ložná plocha o rozměrech 1720 × 3510 mm s pevnou přední stěnou, sklopnými třídílnými bočnicemi vysokými 250 mm a sklopnou zadní částí, která sloužila jako nakládací rampa. V rozích korby stály dřevěné sloupky, které nesly zaoblenou střechu.

Nosný rám byl snýtovaný z válcovaných profilů. Obě nápravy byly pevné a kované. Přední nesly dvojité eliptické listové pružiny, zadní čtyři dvojice vinutých pružin z drátu obdélníkového průřezu. Dřevěná paprsková kola s ocelovými obručemi měla vpředu průměr 750 mm a vzadu 900 mm. Řízení bylo řešené sloupkem spojeným s přední nápravou přes řetězy, táhla a pákový mechanismus.

Kolik vůz uvezl, se přesně neví. Starší článek v časopise Automobil (1/1980) uvádí nosnost 2 tuny, článek v časopise Trucker (1/1998) 2,5 tuny.

Dva motory pod korbou: unikátní řešení

Nejzajímavější částí vozu byl pohon. Pod podlahou ložné plochy, za zadní nápravou, byly umístěny dva stejné dvouválcové motory Benz chlazené vodou, stejné jako v osobním voze Präsident. Silnější motor tehdy zřejmě nebyl k dispozici, a tak konstruktéři prostě spojili dva.

Řešení mělo překvapivě moderní logiku. Levý, „hlavní“ motor se startoval klikou a měl setrvačník. Pravý motor se roztočil tím prvním po zapnutí ozubené spojky a řidič ho mohl za jízdy kdykoli nastartovat nebo vypnout. Prázdné auto tak jezdilo jen na jeden motor a spotřeba klesla na polovinu, naložené zapojilo oba. Dnes bychom řekli, že šlo o předchůdce vypínání válců.

Zajímavé bylo i chlazení. Bylo odpařovací: pára z válců se vedla do dvou zásobníků vody na zadní stěně korby a kondenzovala v dvojité střeše, odkud se voda vracela zpět. Šetřilo to vodu, které by jinak bylo potřeba vozit víc.

Převodovka a brzdy

Převodovku zavěšenou na rámu před zadní nápravou poháněl Gallův řetěz. Každý rychlostní stupeň měl vlastní hřídel a vlastní třecí spojku. Vůz měl tři rychlosti vpřed a zpátečku. Provozní brzda byla pásová, ovládaná pedálem, a působila na buben na hřídeli převodovky. Parkovací brzda tlačila dřevěné špalíky na obruče zadních kol, podobně jako u kočárů.

Technické parametry

Údaje vycházejí z článku V Kopřivnici opět první (Automobil 1/1980), jak je uvádí česká Wikipedie.

Parametr	Hodnota
Výrobce	Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (NW), Kopřivnice
Rok vzniku	1898–1899 (prameny se liší)
Vyrobeno	1 kus
Motor	2× plochý dvouválcový zážehový motor Benz, chlazení odpařovací
Vrtání × zdvih	120 × 120 mm
Celkový objem obou motorů	5428 cm³
Výkon	13,2 hp při 600 ot./min
Převodovka	3 + 1 stupeň (převody 22,5 / 11,25 / 6,75, zpátečka 22,5)
Rychlost při 600 ot./min	4,5 / 9 / 15 km/h, zpátečka 4,5 km/h
Maximální rychlost	20 km/h
Délka × šířka × výška	4590 × 1720 × 2805 mm
Rozvor	2000 mm
Ložná plocha	1720 × 3510 mm
Nosnost	2 až 2,5 t (prameny se liší)
Spotřeba	4 kg benzinu na 100 km
Palivová nádrž	90 l, pod sedadlem řidiče

Podle stejného pramene vůz zvládl stoupání až 12 %. Anglická Wikipedie uvádí 12°, což by bylo podstatně víc, takže údaj berte s rezervou.

Replika: 1333 dílů a víc než 500 nadšenců

Originál prvního nákladního vozu se nedochoval. Když v Tatře v roce 1977 dokončili repliku osobního Präsidenta, rozhodli se postavit i první náklaďák. Ostatně nákladní auta byla hlavní náplní kopřivnické automobilky. Úkol byl ale mnohem těžší, protože se nedochovala úplná technická dokumentace.

• V muzeu měli jedinou tovární fotografii vozu z boku, a to už v částečně přestavěném stavu.
• Dochovaná fotografie kompletačního výkresu patřila jinému vozu z roku 1900 s jedním motorem.
• Z archivů se podařilo získat 39 použitelných originálních výkresů, dalších 140 se převzalo z dokumentace Präsidenta (motor, elektroinstalace, nádrž) a 702 výkresů vzniklo úplně nově.
• Klíčovým pramenem byl podrobný popis novináře Adolfa Schmala z jara 1899.
• Replika se skládá z 1333 dílů a na její stavbě se po pracovní době podílelo přes 500 nadšenců z Tatry. Hotová byla na podzim 1979.

Kde ho dnes uvidíte

Replika prvního nákladního automobilu NW stála dlouho v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Dnes je součástí expozice Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici, otevřeného v roce 2021. Podle muzea tam uvidíte téměř 80 vozů a přes 20 motorů ve 14 tematických celcích. První náklaďák NW v nich zastupuje úplné počátky, hned vedle podvozku TL 4 z doby první světové války, kdy se nákladní auta stala hlavní kopřivnickou výrobou.

Muzeum má v sezóně od října do dubna otevřeno od úterý do neděle a ve svátky od 9 do 16 hodin, od května do září do 17 hodin. V pondělí je zavřeno. Základní vstupné do muzea nákladních automobilů je 220 Kč, společná vstupenka i s muzeem osobních automobilů stojí 370 Kč. Aktuální otevírací dobu a ceny si před cestou ověřte na webu muzea.

Proč je tenhle vůz důležitý

Kopřivnický náklaďák nebyl komerční úspěch, vznikl jediný kus a sériová výroba nákladních aut přišla až o řadu let později s typy TL 2 a TL 4. Přesto stojí na začátku tradice, ze které vyrostly Tatry 111, 138, 148, 813 nebo 815. A některé jeho myšlenky, jako vypínání části pohonu podle zatížení, se v automobilovém průmyslu objevily znovu o celé století později. Víc o dějinách automobilky najdete v našich článcích o 170 let existence Tatry a o 100 let značky Tatra.

Zajímavosti

• Kopřivnice se v době vzniku vozu jmenovala německy Nesselsdorf, odtud zkratka NW.
• Jméno Tatra se na vozech z Kopřivnice objevilo až v roce 1919.
• Řidič měnil rychlosti dvěma řadicími pákami před sebou.
• Palivová nádrž na 90 litrů byla schovaná pod sedadlem řidiče.
• Motory byly stejné jako v osobním voze Präsident, prvním automobilu z Kopřivnice.

Časté otázky

Kdy vznikl první nákladní automobil Tatra?

Pod značkou NW v Kopřivnici v letech 1898–1899. Muzeum Tatra uvádí rok 1898, Wikipedie rok 1899. Název Tatra se na vozech objevil až v roce 1919.

Kolik kusů se vyrobilo?

Jediný. V roce 1900 vznikl podobný, ale technicky odlišný vůz s jedním motorem.

Jaký motor měl první náklaďák NW?

Dva spřažené dvouválcové motory Benz s vrtáním a zdvihem 120 mm, dohromady 5428 cm³ a 13,2 hp při 600 ot./min.

Jak rychle jezdil?

Maximálně 20 km/h, na třetí rychlostní stupeň při 600 ot./min asi 15 km/h.

Dochoval se originál?

Ne. V muzeu je replika dokončená v roce 1979, kterou postavilo přes 500 zaměstnanců Tatry z 1333 dílů.

Kde si ho můžu prohlédnout?

V Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici.

Máte fotky z muzea nebo staré snímky? Pošlete nám je

Byli jste v kopřivnickém muzeu a vyfotili si první náklaďák NW, nebo máte doma staré fotografie či pohlednice s ranými vozy z Kopřivnice? Pošlete nám je na tardie.cz@seznam.cz. Rádi je přidáme do článku a uvedeme u nich vaše jméno. Minule jsme v seriálu psali o Zetoru 25, příště se vrátíme k Zetoru a jeho modelu 15.

Zdroje: Muzeum Tatra Kopřivnice (Muzeum nákladních automobilů Tatra), česká a anglická Wikipedie (První nákladní automobil NW, Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft) a v nich citované články K. Procházky a M. Olšanského v časopisech Automobil 1/1980 a Trucker 1/1998.

Hodnocení