Kácení stromů: kdy se smí kácet, kdy je potřeba povolení a jaké hrozí pokuty
S opadaným listím přichází sezona, kdy se na zahradách kácí nejvíc. Kdo má na pozemku přerostlý smrk, suchou břízu nebo ořech, který stíní celé zahradě, řeší stejné otázky: Kdy se smí kácet? Potřebuji papír z obce? A co když strom roste u souseda? Prošli jsme aktuální znění zákona o ochraně přírody a krajiny, prováděcí vyhlášky, občanského zákoníku a energetického zákona a sepsali, co z nich plyne pro běžného majitele zahrady.
Kdy se smí kácet: vegetační klid
Vyhláška č. 189/2013 Sb. říká, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, tedy v době přirozeného útlumu fyziologických funkcí dřeviny. Přesné datum v žádném předpisu nenajdete. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uvádí, že ho ani stanovit nelze, protože každý druh usíná jindy a roli hraje i počasí. V praxi úřady kácení nejčastěji povolují od 1. listopadu do 31. března.
Důležité je slovo „zpravidla“. Kácení během vegetace zákon přímo nezakazuje. V létě ale velmi snadno porušíte jiné předpisy, hlavně ochranu hnízdících ptáků (viz níže). Pokud máte povolení, platí termín, který v něm úřad uvedl.
Které stromy můžete pokácet bez povolení
Základní pravidlo zní opačně, než si mnoho lidí myslí: ke kácení dřevin je potřeba povolení orgánu ochrany přírody, pokud zákon nestanoví výjimku (§ 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.). Výjimky stanoví § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb. Povolení nepotřebujete pro:
- stromy s obvodem kmene do 80 cm, měřeno ve výšce 130 cm nad zemí. Obvod 80 cm odpovídá průměru zhruba 25 cm.
- zapojené porosty dřevin (typicky keře a husté skupiny mladých stromků, jejichž koruny se dotýkají), pokud celková kácená plocha nepřesahuje 40 m².
- ovocné dřeviny v zastavěném území na pozemku, který je v katastru nemovitostí veden jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) sem řadí například jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňku, broskvoň, ořešák vlašský, kdouloň, morušovník nebo lísku.
- porosty energetických dřevin a vánočních stromků s produkčním cyklem do 10 let.
Žádná z těchto výjimek neplatí, pokud je strom součástí významného krajinného prvku, stromořadí (souvislá řada aspoň deseti stromů s pravidelnými rozestupy) nebo jde o náhradní výsadbu, kterou dříve uložil úřad. Památný strom nesmíte pokácet ani poškodit vůbec.
Pozor na mýtus „na své zahradě si kácím, co chci“
Výjimka pro zahrady se týká jen ovocných stromů. Vzrostlý smrk, borovice, bříza, lípa nebo javor s obvodem nad 80 cm potřebují povolení, i když rostou za vaším plotem. Povolení potřebujete i pro suchý strom, pokud nespadá pod některý z režimů popsaných níže. Nezáleží ani na tom, jestli strom vyrostl sám jako nálet.
Kdy stačí oznámení a kdy potřebujete povolení
Povolení ke kácení
O povolení žádá vlastník pozemku, případně nájemce se souhlasem vlastníka. Žádost podáváte na obecní úřad obce, kde strom roste, ve větších městech na úřad městské části. Výjimkou jsou národní parky, maloplošná zvláště chráněná území a vojenské újezdy, kde rozhodují jiné orgány (správa NP, AOPK ČR nebo krajský úřad). Jednotný formulář neexistuje, řada obcí má vlastní. Podat můžete i datovou schránkou nebo přes Centrální registr životního prostředí.
Žádost musí podle § 4 vyhlášky obsahovat:
- katastrální území a číslo parcely, stručný popis umístění stromů a situační nákres,
- doložení vlastnictví (pokud nejde ověřit v katastru) nebo souhlas vlastníka,
- druh stromů, jejich počet a obvod kmene ve 130 cm (u keřů plochu v m²),
- zdůvodnění.
Úřad povolí kácení jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu stromu. Na povolení není automatický nárok, proto zdůvodnění pište konkrétně a přiložte fotky. Úřad vám může uložit náhradní výsadbu a péči o ni až na pět let (§ 9 zákona).
Kolik to stojí a jak dlouho to trvá: Podle ČIŽP se za povolení správní poplatek neplatí a úřad má na rozhodnutí lhůtu 30 dnů. Pokud je potřeba místní šetření nebo jde o složitý případ, může se lhůta podle správního řádu prodloužit. Kácet smíte až po nabytí právní moci rozhodnutí a za podmínek, které v něm jsou. MŽP proto doporučuje žádat zhruba 60 dní před začátkem vegetačního klidu.
Pokud kácíte kvůli stavbě, která se povoluje podle nového stavebního zákona a vyžaduje jednotné environmentální stanovisko, samostatné povolení se nevydává. Kácení se posoudí v rámci tohoto stanoviska (§ 83 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb.).
Oznámení 15 dní předem
Bez povolení, ale s písemným oznámením nejméně 15 dnů předem, lze kácet z důvodů pěstebních (obnova porostu, výchovná probírka) a zdravotních (§ 8 odst. 2 zákona). Zdravotním důvodem není to, že strom je suchý nebo starý. Podle metodiky MŽP a výkladu ČIŽP jde o napadení chorobou nebo škůdcem, které ohrožuje okolní dřeviny. Úřad může kácení do 15 dnů pozastavit, omezit nebo zakázat.
Havárie: kácení hned, oznámení do 15 dnů
Pokud strom svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožuje život, zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu (prasklý kmen po vichřici, strom nakloněný nad dům), smíte ho pokácet hned. Do 15 dnů po pokácení to ale musíte oznámit obecnímu úřadu a doložit, že podmínky byly splněny. Pořiďte fotky před kácením i po něm. Strom, který „někdy možná spadne“, podmínku nesplňuje.
Shrnutí v tabulce
| Situace | Co potřebujete |
|---|---|
| Strom s obvodem do 80 cm ve 130 cm | Nic, pokud není ve stromořadí, VKP ani náhradní výsadbou |
| Keře a zapojený porost do 40 m² | Nic (stejné výjimky) |
| Ovocný strom na zahradě v zastavěném území (katastr: zahrada, zastavěná plocha a nádvoří) | Nic |
| Neovocný strom nad 80 cm, i na zahradě u domu | Povolení obecního úřadu |
| Suchý strom nad 80 cm bez akutního ohrožení | Povolení obecního úřadu |
| Strom napadený šířící se chorobou | Oznámení 15 dní předem |
| Strom bezprostředně ohrožující život nebo majetek | Pokácet, oznámit do 15 dnů po kácení |
| Památný strom | Pouze výjimka orgánu ochrany přírody |
| Větve souseda přesahující na váš pozemek | Výzva sousedovi, teprve pak šetrný ořez |
Jaké hrozí pokuty
Pokuty stanoví § 87 a 88 zákona č. 114/1992 Sb. Fyzická osoba může dostat:
- až 20 000 Kč, pokud bez povolení pokácí nebo poškodí jednotlivý strom,
- až 100 000 Kč za pokácení nebo závažné poškození skupiny dřevin bez povolení, stejně jako za poškození nebo zničení památného stromu,
- až 10 000 Kč za nesplnění ohlašovací povinnosti, například když po havarijním kácení nepošlete oznámení.
Ve zvláště chráněném území může být pokuta až dvojnásobná. Právnické osoby a podnikatelé (třeba firma, která kácí na zakázku) riskují až 1 000 000 Kč.
Strom u souseda: větve, kořeny a ovoce
Vztahy mezi sousedy upravuje občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.):
- Přesahující větve a kořeny (§ 1016 odst. 2): nejdřív musíte souseda požádat, aby je odstranil. Pokud to v přiměřené době neudělá a přesah vám způsobuje škodu nebo obtíže, které převažují nad zájmem na zachování stromu, smíte větve nebo kořeny odstranit sami, šetrně a ve vhodné roční době. Co při tom získáte, patří vám.
- Ovoce (§ 1016 odst. 1): plody spadlé na váš pozemek patří vám. To neplatí, pokud je sousední pozemek veřejným statkem.
- Stromy u hranice (§ 1017): s rozumným důvodem můžete požadovat, aby soused nesázel stromy těsně u hranice, nebo aby je odstranil. Pokud jiný předpis nebo místní zvyklost neříká něco jiného, je přípustná vzdálenost 3 m pro stromy, které obvykle dorůstají přes 3 m, a 1,5 m pro ostatní. Pravidlo neplatí pro les, sad, stromy tvořící rozhradu a zvlášť chráněné stromy. Podle veřejného ochránce práv se týká jen stromů vysazených od 1. 1. 2014.
I když soused strom odstranit musí, pořád pro něj platí pravidla o povolení ke kácení. Cizí strom sami kácet nesmíte.
Ptáci, netopýři a chráněné druhy
Zákon zakazuje úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda volně žijících ptáků a úmyslně je vyrušovat, zejména během hnízdění a odchovu mláďat (§ 5a zákona č. 114/1992 Sb.). Platí to pro všechny druhy, i pro kosa nebo vrabce, a bez ohledu na to, jestli strom potřebuje povolení. Je-li na stromě obsazené hnízdo, počkejte, až mláďata vylétnou.
Dutiny starých stromů mohou obývat zvláště chránění živočichové, například netopýři nebo vzácní brouci. Jejich sídla jsou chráněna také (§ 50 zákona) Pokud si nejste jistí, zeptejte se předem na odboru životního prostředí nebo na regionálním pracovišti AOPK ČR.
Stromy pod elektrickým vedením
V ochranném pásmu nadzemního vedení je podle § 46 odst. 9 energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) zakázáno nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Šířka pásma závisí na napětí. Kácení a ořez prováděné při provozování elektrizační soustavy nepotřebují povolení, jen oznámení. Pokud vlastník porost na výzvu sám neodstraní, smí to provozovatel distribuční soustavy udělat sám a klest pak musí na vlastní náklady zlikvidovat (§ 25 odst. 3 a 8 energetického zákona).
Pro vás z toho plyne jedno hlavní pravidlo: ke stromům u drátů nelezte s pilou sami. Kontaktujte distributora (ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce), který vám zajistí vypnutí nebo provede ořez sám.
Jak kácet bezpečně
Pro práci zaměstnanců stanoví pravidla kácení nařízení vlády č. 339/2017 Sb. Jeho zásady se vyplatí dodržet i doma:
- Ohrožený prostor je kruh o poloměru nejméně dvojnásobku výšky stromu. Kromě káceče a pomocníka v něm nikdo nesmí být, ani děti a psi.
- Před kácením si připravte ústupovou cestu šikmo dozadu od směru pádu a odstraňte z okolí překážky.
- U kmene nad 15 cm na pařezu proveďte směrový zářez do hloubky 1/5 až 1/3 průměru, hlavní řez veďte vodorovně v horní polovině zářezu a nechte nedořez nejméně 2 cm. Ten funguje jako pant, který strom vede.
- Nekácejte ve větru, kdy nelze udržet směr pádu, ani za snížené viditelnosti.
- Noste ochrannou přilbu se štítem a chrániči sluchu, protipořezové kalhoty a obuv a rukavice.
Velký strom u domu, plotu nebo vedení svěřte arboristovi s plošinou nebo stromolezcem. Pokud si teprve vybíráte nářadí, pomůže vám náš článek jak vybrat motorovou pilu. Kmen pak zpracujete štípačem na dřevo a před topením ho nezapomeňte pořádně vysušit.
Jak strom usměrnit lanem a hupcukem
Ani přesný směrový zářez nezaručí, že strom padne tam, kam chcete. Nakloněný kmen, jednostranná koruna nebo poryv větru ho mohou stočit k domu či plotu. Proto se strom před kácením jistí lanem napnutým ve směru pádu a dotahuje se ručním lanovým navijákem, kterému se říká hupcuk. Ten lano protahuje čelistmi, takže tah je plynulý a dá se kdykoli zastavit.
- Uvázání: lano upevněte na kmen co nejvýš, obvykle do třetiny až poloviny výšky stromu.
- Kotvení: hupcuk připevněte popruhem ke zdravému silnému stromu nebo k zemní kotvě ve směru pádu, a to dál, než je výška káceného stromu, aby pomocník stál mimo dosah koruny. Lano předepněte před hlavním řezem a dotahujte až po něm. Nikdy netáhněte autem.
- Nosnost: na menší stromy stačí 800 kg, pro běžné zahradní kácení je nejuniverzálnější 1600 kg, na silné kmeny 3200 kg. Volte s rezervou, střižný kolík pak chrání stroj i vás před přetížením.
Hupcuky v těchto nosnostech, standardně s 20m lanem s hákem, najdete například na hobby-max.cz. Pro zahradu se nejčastěji hodí hupcuk s nosností 1600 kg. U vyšších stromů počítejte s delším lanem.
Časté otázky
Potřebuji souhlas souseda, když kácím strom na svém pozemku?
Ne. Žádost podává vlastník pozemku, na kterém strom roste. Souhlas potřebujete jen od spoluvlastníků pozemku. Ohleduplné je souseda předem informovat.
Mohu pokácet strom v létě?
Kácení ve vegetačním období přímo zakázané není. Máte-li povolení, platí termín z rozhodnutí. V létě ale hrozí, že zničíte obsazené hnízdo, a to zakázané je.
Jak správně změřit obvod kmene?
Krejčovským nebo pásmovým metrem ve výšce 130 cm nad zemí, kolem celého kmene. Hranice pro kácení bez povolení je obvod do 80 cm, tedy zhruba 25 cm v průměru.
Je ořez větví také kácení?
Ne, ořez povolení nepotřebuje. Nesmí ale jít o zásah, který strom podstatně nebo trvale poškodí nebo způsobí jeho odumření (§ 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb.).
Na zahradě mám vzrostlý ořešák. Potřebuji povolení?
Ořešák vlašský patří mezi ovocné dřeviny. Pokud roste v zastavěném území na pozemku vedeném v katastru jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří, povolení nepotřebujete. Na pozemku vedeném jako trvalý travní porost nebo orná půda výjimka neplatí a rozhoduje obvod kmene.
Co když strom hrozí pádem na dům?
Pokud ohrožení je zjevné a bezprostřední, můžete strom pokácet hned a do 15 dnů to oznámit obecnímu úřadu s fotodokumentací. Pokud strom „jen vypadá nebezpečně“, požádejte o povolení. Pomůže, když přiložíte posudek arboristy.
Upozornění na závěr
Článek vychází z předpisů platných ke konci října 2026 a nenahrazuje právní poradenství. Místní poměry se mohou lišit: strom může být součástí stromořadí nebo významného krajinného prvku a v chráněných územích rozhodují jiné úřady. Před kácením si vždy ověřte situaci na svém obecním nebo městském úřadě. Stačí jeden telefonát.

