K 25. výročí vzniku RVHP

PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY ROZVOJE AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Československý automobilový průmysl má starou a bohatou tradici. V letošním roce slaví toto strojírenské odvětví řadu významných výročí. Mladoboleslavská automobilka AZNP oslaví 80 od založení podniku, motocyklový průmysl 75 let od zahájení výroby a konečně náš kolařský průmysl 100 let od zahájení výstavby prvního závodu na výrobu jízdních kol značky Premier v Chebu. Pro rozvoj celého odvětví byly vytvořeny podmínky jeho znárodnění a klíčovou otázkou pro další úspěšný rozvoj se stalo začlenění tohoto odvětví do mezinárodní dělby práce vytvořením Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

V lednu letošního roku bylo tomu 25 let, kdy se v Moskvě konala porada zástupců lidově demokratických státu – Bulharska, Československa, Maďarska, Polska, Rumunska a Sovětského svazu – o hospodářské spolupráci, V prohlášení o ustavení Rady vzájemné hospodářské pomoci bylo zdůrazněno, že tato organizace bude napomáhat koordinaci národohospodářských plánu na základě specializace a kooperace ve výrobě, bude podporovat vědeckotechnickou spolupráci a vzájemnou pomoc na zásadách proletářského internacionalismu.

Ve svých začátcích se RVHP zabývala zejména možnostmi  rozšíření obchodních styků členských států, organizaci vědeckotechnické spolupráce a výměny zkušeností.

 

ZAČÁTEK SPOLUPRÁCE AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Už v prvních letech existence RVHP se ukázalo, že náš automobilový průmysl je si vědom svých internacionálních povinností ve společenství členských států. Díky své dlouholeté tradici mohl poskytnout ostatním státům základní pomoc při rozvoji tohoto odvětí předáním dokumentace, konzultace a expertizami. S rozvojem národního hospodářství všech členských států se však postupně začaly kvalitativně měnit a konkretizovat úkoly i na úseky výroby a výzkumu silničních motorových vozidel. Byla vytvořena samostatná pracovní skupina pro spolupráci  v této oblasti. Již v tomto období přišli zástupci Československa s návrhem na dělbu práce. Po vytvoření stálých komisí RVHP pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci jednotlivých odvětví byla v roce 1958 pracovní skupina reorganizovaná v tzv. 7 sekci v rámci komice pro strojírenství.

Sedmá sekce věnovala ve svých počátcích mnoho úsilí vytvoření typových řad nákladních automobilů, autobusů a základních agregátů. Současně doporučila i rozdělení výrobních programů mezi členské státy. Úspěch této činnosti se projevil zejména ve zvýšení úrovně parametrů nově vyvíjených vozidel ve všech státech. Další skupinou činností byly práce na normalizaci. Přijatá doporučení pro normalizaci je možno uvést celou řadu elektrického příslušenství automobilů, dále pak palivové soustavy, teleskopické tlumiče, čističe oleje a vzduchu, chladiče, mechanické rychloměry a otáčkoměry. Ze základních agregátů byla doporučení zaměřená na normalizaci automobilových motorů a jejich zkoušení na brzdě, kol a ráfků nákladních automobilů a motorových vozíků, kloubových hřídelů, hydromechanických převodovek, karoserií městských autobusů a trolejbusů a kabin řidičů nákladních automobilů. Z finálních výrobků byla přijatá řada doporučení pro normalizaci automobilových přívěsů a návěsů a další normy týkající se typových řad základních automobilů. Z celkového počtu bylo v našem automobilovém průmyslu zavedeno nebo je připraveno v čs. normách k realizaci 83 % doporučení RVHP.

SOUČASNÉ POSTAVENÍ ČSSR

Za posledních deset let vyrobil náš automobilový průmysl, reprezentovaný trustem Čs. automobilových závodů, výrobky v hodnotě  200 miliard korun. Tento objem výroby představuje asi 1 300 000 osobních automobilů, 300 000 účelových a nákladních automobilů, 1000 000 motocyklů, 4000 000 jízdných kol a náhradní díly a příslušenství v hodnotě zhruba 25 miliard Kčs. Objem výroby se však ještě zvětšuje a výrobu dalších podniků, které nejsou začleněny v trustu ČAZ, jako jsou Povážské strojárne, vyrábějíc malé motocykly, VSS Košice, vyrábějící speciální nástavby a cisternové vozy na podvozcích Tatra a Škoda, a celá řada výrobců příslušenství motorových vozidel.

V páté pětiletce, tj. období 1971 až 1975, vyrobí ČSSR na 800 000 osobních automobilů, 170 000 nákladních a účelových automobilů, 550 000 motocyklů a 2 miliony jízdních kol. V poměrně krátké době se dosavadní stupeň motorizace ČSSR 1:14 (tj. počet osobních automobilů na počet obyvatel) zvýší na 1:7, takže bude u nás v provozu na dva miliony osobních automobilů. Vzhledem ke stále se zvyšující životní úrovni stoupá i počet ujetých kilometrů ročně a tím se snižuje i životnost automobilů. Jestliže se u nás počítala životnost osobních automobilů na 15 roků, sníží se v další pětiletce zhruba na polovinu, takže na pouhou reprodukci budeme ročně potřebovat na 300 000 nových osobních automobilů.

Tyto počty bychom měli ve výrobě zabezpečit už v letech 1980 až 1985. Nepočítá se s tím, že naši motoristé budou kupovat jen vozy československé výroby, ale počítá se i se stoupajícím dovozem pro rozšíření sortimentu. Pokud se týká územního rozdělení výroby, počítáme s výrobou  200 000 osobních vozů  v Mladé Boleslavi a s montáží 100 000 vozů na Slovensku. Důležitou roli pro rozvoj naší motorizace sehrála v loňském roce i úprava cen osobních automobilů pro vnitřní trh. Letos si budou moci naši motoristé koupit 70 000 osobních automobilů domácí výroby a z dovozu dalších 85 000.

KOOPERACE AUTOMOBILOVÝCH PRŮMYSLŮ RVHP

Dominující postavení v automobilovém průmyslu zemí RVHP má pochopitelně Sovětský svaz, jehož produkce má v roce 1975 dosáhnout 2,5 milionu automobilů ročně. Proto se většina členských států orientuje právě na kooperaci se sovětským automobilovým průmyslem. Všeobecně je známá spolupráce automobilových průmyslů  BLR, MLR, PLR a ČSSR se sovětskou automobilkou VAZ, která vyrábí vozy Žiguli. Existují však i další dvoustranné dohody o vzájemných dodávkách.

Spolupráci československého automobilového průmyslu s jednotlivými členskými státy RVHP můžeme rozdělit takto:

SVAZ SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK

Nejširší hospodářská spolupráce je se sovětským automobilovým průmyslem. Nadále budou pokračovat a postupně zvyšovat dodávky našich světlometů pro sovětské automobily Žiguli a pro automobilku Kamaz. Projednává se kooperace mezi výrobci sovětských autobusů ZIL 8 a Libereckými automobilovými závody, které by měly dostávat motory ML 634 včetně převodovek 2 M70 z np. Praga. Otázka specializace výroby samočinných převodovek pro městské autobusy bude předmětem jednání v letošním roce. Ještě v této pětiletce budou uzavřená jednání o přímé vědeckotechnické spolupráci mezi naším Ústavem pro výzkum motorových vozidel a sovětskými výzkumnými ústavy NAMI a NII-Avtopriborov a VNII – Motorprom. Jedná se o celý komplex otázek technologických, životnosti, výfukových plynů a materiálů.

NĚMECKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

Vzhledem ke změněné koncepci ve výrobě osobních automobilů v NDR – uvažuje se o výrobě automobilů Wartburg a Trabant se čtyřdobými motory – požaduje NDR dodávky československých motorů a brzd. Naproti tomu nabízí NDR pro náš automobilový průmysl dodávky převodovek, hnacích hřídelů a řízení. Ve stádiu jednání je celá řada námětů na spolupráci zejména v oboru výzkumu, jako je kupř. snížení hluku spalovacích motorů, vlivu proudění na jízdní vlastnosti automobilů, měření opotřebení pomocí izotopů a další. Jsou navázány přímé přímé kontakty mezi podniky a rozvijí se spolupráce zejména v oboru technologie výroby válečkových řetězů, spouštěčů, trvalých magnetů a polyuretanové pěny pro vyplňování dutin karoserií. Pro období naší šesté pětiletky uvažujeme ještě s podstatným rozšíření spolupráce, a to zejména při výrobě tzv. užitkových automobilů malé nosnosti.

 

BULHARSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Hlavním článkem současné spolupráce je výroba nákladních automobilů. Liberecké automobilové závody  – Liaz Jablonec nad Nisou dodávají do automobilky MADARA do Šumenu  rozložené vozy, které zde montují v třech variantách – valník, sklápěč a tahač. Bulharský automobilový průmysl začíná s výrobou jednotlivých dílů a zadních náprav, které dodává částečně i pro montáž v ČSSR.

V současné době je připravena k realizaci další dohoda o spolupráci při výrobě přívěsů, návěsů a autobusů. Pro bulharskou výrobu autobusů v automobilce ČAVDAR Botevgrad – licence SETRA bude národní podnik LIAZ dodávat především motory a další základní agregáty. Naopak bulharský automobilový průmysl má postupně zvýšit dodávky zadních náprav až na 3000 kusů a dále pak 300 000 pístů pro motory nákladních automobilů.

RUMUNSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

Rumunský automobilový průmysl má zájem dodávat do ČSSR podvozky nákladních automobilu ROMAN, na kterých by se u nás stavěly speciální nástavby, které jsem dosud vyráběli na podvozcích Praga S5T.

Naopak náš automobilový průmysl má zájem o kooperaci o při výrobě nákladních automobilů AVIA – SAVIAEM.  V šesté pětiletce se předpokládá spolupráce a společná výroba užitkových vozidel, přívěsů i návěsů. Uvažuje se i o kooperaci při výrobě osobních automobilů.

MAĎARSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Maďarský automobilový průmysl už tradičně používá našich hydromechanických převodovek PRAGA. Pro léta 1974 až 1975 požaduje MLR další zvýšení dodávek. Vzhledem k našim kapacitním problémům projednáváme v současné době možnost výroby jednotlivých dílů v MLR a pokrytí potřeby převodovek podle požadavků maďarského automobilového průmyslů. Od letošního roku zajistí MLR pro naše nákladní automobily LIAZ dodávky kompletních klikových hřídelů a odlitků bloků motorů. Pravidelně budeme odebírat pro autobusy ŠM 11 zadní a přední nápravy. V oboru motocyklové výroby uvažuje MLR se zastavením výroby a s trvalou výrobou a dodávkou dílů pro naše motocykly JAWA.

V rámci vědeckotechnické spolupráce byla dohodnuta spolupráce mezi podniky Tatra Kopřivnice a Raaba Győr, mezi výzkumnými ústavy ÚVMV Praha a Autokut Budapest v otázkách teoretických výpočtů v oblasti bezpečnosti a životnosti automobilů. Projednávají se možnosti spolupráce v technologii výroby olověných a alkalických akumulátorů a trvalých magnetů.

POLSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

 

Dlouholetá a možno říci už tradiční je československá-polská spolupráce při výrobě autobusů. Československé autobusy Škoda -Karosa  se vyrábějí v Jelčanských automobilových závodech a do roku 1975 požaduje PLR zvýšení dodávek našich podvozků na 2000 ročně. V šesté pětiletce, po náběhu výroby autobusů v PLR v licenci Berliet, by se měly naše dodávky podvozků postupně snižovat. Pro toto období se však uvažuje o rozšíření spolupráce v oboru komunálních automobilů a jednoúčelových nástaveb.

Velmi důležitým bodem vzájemné spolupráce je racionalizace vnitropodnikové dopravy vysokozdvižnými motorovými vozíky. Jedná se nejen o spolupráci, ale i specializaci výrobních programů s výhledem až do roku 1980. Obdobně má být řešena i přímá vědeckotechnická spolupráce v oboru výroby autobusů mezi n.p. Karosa Vysoké Mýto a Jalčanskými autobusovými závody.

KOMPLEXNÍ PROGRAM ROZVOJE EKONOMICKÉ INTEGRACE 

Na XXV. zasedání RVHP byly automobilovému průmyslu členských zemí vytyčeny tyto základní cíle a úkoly:

• Vypracovat návrhy na organizaci výroby nákladních automobilů o velké nosnosti v zainteresovaných státech na základě kooperace pro zajištění potřeb členských států RVHP. V návrzích počítat s možností široké a stabilní specializace a kooperace výroby agregátů a automobilových uzlů ve specializovaných závodech jednotlivých států a mít na zřeteli využití dosavadních i vybudovaní nových výrobních kapacit v letech 1971 až 1975;
• vypracovat v letech 1971 až 1973 technickoekonomickou analýzu výroby osobních automobilů v rozsahu zabezpečujícím vysokou efektivnost výroby v závislosti na podmínkách v jednotlivých členských státech RVHP a návrhy na spolupráci v této oblasti;
• systematicky uskutečňovat práce na specializaci  a kooperaci automobilových uzlů a součástek. Pro jednotlivé druhy uzlů a součástek zakončit práce do roku 1973;
• uskutečnit v letech 1971 až 1975 výzkumné práce týkající se problému snížení znečištění ovzduší výfukovými plyny, zvýšení spolehlivosti  a prodloužení životnosti automobilů a zvýšení bezpečnosti jízdy automobilů;
• systematicky řešit soubor otázek organizace oprav, servisních služeb a zásobování náhradními součástkami automobilového parku, zejména vypracovat v letech 1972 až 1937 návrhy na směry a konkrétní formy spolupráce zainteresovaných států v oblasti;
• vypracovat do konce roku 1974 návrhy na zabezpečení potřeb členských států RVHP, pokud jde o moderní zařízení pro opravy a servisní služby, a na organizaci zásobování náhradními díly na vzájemně dodávané automobily s cílem uskutečňovat je v letech 1976 až 1980 a po roce 1980.

Československý automobilový průmysl má v současné době již upřesněn první základní úkol z tohoto souboru. Je to výstavba automobilky Tatra a rozvoj výroby s roční kapacitou 15 000 nákladních automobilu nové typové řady T 815. Splněna je i řada výzkumně vývojových úkolů, jejichž nositelem je náš Ústav pro výzkum motorových vozidel v Praze. Náš automobilový průmysl ve spolupráci s ministerstvem dopravy a Správou dopravy MV vypracoval také základní návrhy na rozvoj opravárenských a servisních služeb.

SPOLUPRÁCE VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ

Integrační prvky ve vědeckotechnickém výzkumu byly v roce 1956 základem navázání vzájemné spolupráce mezi ÚVMV a NAMI. V roce 1957 s WTZ (Wissenschaftlich – technisches Zentrum,, Karl Marx Stadt), v roce 1958 s B.K.P. (Biuoro konstrukcyjne przemyslu motoryzacyjnego Varšava) a později i s maďarským ústavem AUTOKUT  v Budapešti. Takto se formující integrační proces vědeckotechnického výzkumu dostal nové formy na základě přijatého programu komplexní ekonomické integrace členských států RVHP, který obsahuje postupné řešení nejdůležitějších vědeckotechnických úkolů každé země a celého socialistického tábora na 15 až 20 let.

Jako základ pro vzájemnou spolupráci  výzkumných ústavů byly dohodnuty komplexní úkoly, které zahrnují v současné době nejdůležitější problematiku ve výrobě automobilů:

• zvyšování životnosti a spolehlivosti automobilů
• zvyšování pasivní a aktivní bezpečnosti automobilů
• snižování obsahu škodlivých látek ve výfukových plynech
• snižování hluku a vibrací motorových vozidel

Tyto úkoly jsou základem vzájemné spolupráce výzkumných ústavů jednotlivých zemí. Na jednotlivé úkoly vypracovaly ústavy speciální smlouvu o vzájemné spolupráci s určením podílu práce  a využitím výsledku každé země.

V současné době se již projevují první výsledky prací výzkumných ústavů. U osobních automobilů bylo dosaženo snížení škodlivých látek ve výfukových plynech na hodnoty povolené předpisem OSN, které přijala většina evropských států. Připravují se opatření k dalšímu snížení škodlivin ve výfukových plynech, aby vozidla vyhovovala předpisům, které se připravují na rok 1980. Intenzivně se řeší i úkoly s cílem snížit škodliviny ve výfukových plynech naftových motorů.

Ke vzájemné spolupráci výzkumných ústavů automobilových průmyslů zemí RVHP řekl ředitel výzkumného ústavu NAMI v SSSR s A.M. Chlednikov:

,,Jednou z nezbytných podmínek uvádění směrnic XXIV. sjezdu KSSS do života je plynulý rozvoj konstrukce a agregátů automobilů, který může být zabezpečen dobře zkoordinovanými vědeckotechnickými výzkumy. V souvislosti s tím nabývá zvláštního významu, jejich další rozvoj s využitím nových forem a metod práce. 

Perspektivy vědeckotechnické spolupráce mezi SSSR a ČSSR jsou zaměřeny na efektivní využití možnosti mezinárodní dělby práce v oblasti vědeckých a technických výzkumů, koncentrace všech sil zemí na společné řešení nejdůležitějších vědeckotechnických problémů tohoto odvětví směřujících ke zvyšování kvality výrobku automobilového průmyslu socialistických zemí na úroveň nejnovějších výsledků vědy a techniky„

Psalo se v roce 1972

Zdroj: SM

 

Máte názor na článek? Vyjádřete ho níže v komentářích.

 

Hodnocení