Co je OSVČ: kdo je osoba samostatně výdělečně činná a co platí

15.11.2026 Jan Kotlář

Zkratku OSVČ potkáte na úřadě, v bance, v pravidlech dotací i ve zprávách o zálohách na pojištění. Znamená osoba samostatně výdělečně činná, tedy člověk, který si vydělává sám na sebe a ne v pracovním poměru. Vysvětlujeme, kdo přesně OSVČ je, co platí a kde se s pojmem setkáte. Stav k 15. 11. 2026.

Co znamená OSVČ

OSVČ není právní forma firmy ani druh oprávnění. Je to označení, které používají hlavně zákony o sociálním a zdravotním pojištění. Podle zákona o důchodovém pojištění je OSVČ člověk, který ukončil povinnou školní docházku, je mu aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost (nebo při ní spolupracuje, typicky člen rodiny v rodinném podniku). Zjednodušeně: podniká vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost.

Kdo je OSVČ

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyjmenovává tyto druhy samostatné výdělečné činnosti:

živnost – řemeslná, vázaná, volná i koncesovaná, třeba instalatér, elektrikář, kadeřnice nebo e-shop,
podnikání v zemědělství, pokud je zemědělec evidovaný,
svobodná povolání podle zvláštních zákonů – lékař, advokát, daňový poradce, znalec, tlumočník; živnostenský zákon je výslovně neřadí mezi živnosti, přesto jsou OSVČ,
umělecká a jiná tvůrčí činnost na základě autorského práva,
společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti,
další činnosti vykonávané vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kvůli zisku.

Podmínkou je, že jde o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Za samostatnou výdělečnou činnost ČSSZ naopak nepovažuje běžný pronájem bytu nebo věcí (výjimkou je krátkodobé ubytování typu Airbnb). Společník nebo jednatel s. r. o. se kvůli své firmě OSVČ nestává. Jak získat živnostenské oprávnění, popisujeme v článku jak si založit živnost.

Hlavní, nebo vedlejší činnost

Pro odvody je nejdůležitější rozlišení na hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Podle § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění je podnikání vedlejší, pokud v daném měsíci zároveň:

máte zaměstnání, ze kterého jste nemocensky pojištěni,
pobíráte invalidní důchod nebo vám byl přiznán starobní důchod,
pobíráte peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu ze zaměstnání,
osobně pečujete o dítě do 4 let nebo o závislou osobu v rozsahu podle zákona,
jste nezaopatřené dítě, typicky student.

Ve všech ostatních měsících jde o hlavní činnost. Vedlejší OSVČ platí sociální pojištění jen při vyšším zisku a zálohy na zdravotní pojištění často vůbec. Podrobně to rozebíráme v článcích živnost při zaměstnání a práce a přivýdělek v důchodu.

Co OSVČ platí

Daň z příjmů

OSVČ si daň počítá sama v daňovém přiznání. Základem je zisk, tedy příjmy minus výdaje. Výdaje můžete prokazovat doklady, nebo uplatnit výdajový paušál procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů:

80 % u řemeslných živností a zemědělství (nejvýše 1 600 000 Kč výdajů),
60 % u ostatních živností (nejvýše 1 200 000 Kč),
40 % u jiných samostatných činností, například svobodných povolání (nejvýše 800 000 Kč),
30 % u nájmu majetku v obchodním majetku (nejvýše 600 000 Kč).

Sazba daně je 15 %, nad 36násobek průměrné mzdy 23 %. Odečíst si můžete slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně. Přiznání musí podat každý, jehož zdanitelné příjmy za rok přesáhly 50 000 Kč; zaměstnanec s vedlejším podnikáním už při příjmech z podnikání nad 20 000 Kč.

Sociální pojištění

Sazba je 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 55 % zisku. Během roku se platí měsíční zálohy, po podání přehledu se pojistné vyúčtuje. Při hlavní činnosti se platí vždy aspoň minimální záloha, kterou zákon č. 90/2026 Sb. od července 2026 snížil. Vedlejší OSVČ je povinně pojištěná, jen když zisk za rok dosáhne rozhodné částky, v roce 2026 je to 117 521 Kč.

Úleva pro začínající: kdo zahájí činnost a v předchozích 5 letech OSVČ nebyl, nemusí v roce zahájení a v následujícím roce platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné ale doplatí po podání přehledu. Neplatí to pro OSVČ v paušálním režimu.

Zdravotní pojištění

Sazba je 13,5 % z vyměřovacího základu, který tvoří 50 % zisku. OSVČ s hlavní činností platí aspoň minimální zálohu, v roce 2026 podle VZP 3 306 Kč měsíčně, a to i v prvním roce podnikání. Zálohy naopak od roku 2026 nemusí platit OSVČ, za které platí pojistné stát (například studenti nebo důchodci), ani zaměstnanci s vedlejším podnikáním, kterým zaměstnavatel odvádí pojistné aspoň z minima.

Minimální měsíční záloha (2026)	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Sociální pojištění	5 720 Kč (leden–červen), 5 005 Kč (od července)	1 574 Kč – jen po dosažení rozhodné částky nebo při dobrovolné účasti
Sociální pojištění – začínající (20 let bez podnikání)	3 575 Kč	–
Zdravotní pojištění	3 306 Kč	zpravidla bez záloh, pokud platí výjimka
Nemocenské pojištění (dobrovolné)	243 Kč	243 Kč

Kdo měl za loňský rok vyšší zisk, platí zálohu vypočtenou z přehledu, ne minimum.

Přehledy pro OSSZ a pojišťovnu

Kromě daňového přiznání podává OSVČ ještě dva přehledy o příjmech a výdajích: správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Lhůta je měsíc od uplynutí lhůty pro daňové přiznání. Přehled podává každá OSVČ, která aspoň část roku podnikala, i při nulovém zisku. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, podává elektronicky, viz jak si založit datovou schránku.

Paušální daň: jedna platba místo tří

OSVČ bez zaměstnání, která není plátcem DPH a měla příjmy do 2 milionů Kč, se může přihlásit do paušálního režimu. Pak platí jednu měsíční zálohu finančnímu úřadu, která zahrnuje daň, sociální i zdravotní pojištění, a nepodává přiznání ani přehledy. Přihlásit se je potřeba do 10. ledna, začínající podnikatel do dne zahájení činnosti. Podle Finanční správy činí měsíční platby v roce 2026:

Pásmo	Měsíční paušální platba 2026	Pro koho (příjmy za předchozí rok)
I.	9 162 Kč	do 1 mil. Kč; do 1,5 mil. Kč při 75 % příjmů s paušálem 80/60 %; do 2 mil. Kč při 75 % příjmů s paušálem 80 %
II.	16 745 Kč	do 1,5 mil. Kč; do 2 mil. Kč při 75 % příjmů s paušálem 80/60 %
III.	27 139 Kč	do 2 mil. Kč

V prvním pásmu se platba od července 2026 snížila z 9 984 Kč na 9 162 Kč, a to zpětně od ledna. Přeplatek za první pololetí (4 932 Kč) si lze odečíst od dalších záloh.

DPH jen nad limitem

Povinně je OSVČ plátcem DPH od 1. ledna roku, který následuje po roce, kdy obrat překročil 2 000 000 Kč. Pokud obrat v jednom roce přesáhne 2 536 500 Kč, je plátcem hned od následujícího dne.

Kde se s pojmem OSVČ setkáte

Formuláře a úřady – oznámení o zahájení činnosti pro ČSSZ (do 15. dne od zahájení, nebo přes jednotný registrační formulář na živnostenském úřadě), přehledy, oznámení o přerušení, viz přerušení živnosti.
Banky a úvěry – OSVČ nemá výplatní pásku, příjem se obvykle dokládá daňovým přiznáním. Více o úvěrech na bydlení v článku co je hypotéka.
Dotace – řada programů rozlišuje OSVČ a firmy, přehled najdete v článku dotace pro podnikatele a OSVČ.
Průměrná a minimální mzda – minimální mzda platí pro zaměstnance, minimální zálohy OSVČ se odvozují z průměrné mzdy pro účely zákonů, viz medián vs. průměrná mzda.
Ručení a dluhy – OSVČ ručí celým svým majetkem, problémy s podnikáním proto mohou skončit u insolvence a oddlužení.

Co se mění od 1. 1. 2027

Pro rok 2027 vyšlo nařízení vlády č. 177/2026 Sb. Stanoví všeobecný vyměřovací základ 48 900 Kč a přepočítací koeficient 1,0565, z jejich součinu vychází průměrná mzda pro rok 2027 zhruba 51 663 Kč. Z ní se počítají minimální zálohy, rozhodná částka i platby v paušálním režimu, takže v lednu porostou. Přesné částky ČSSZ, zdravotní pojišťovny ani Finanční správa k 15. 11. 2026 na svých stránkách nezveřejnily, proto je tu neuvádíme. Před první lednovou platbou si je ověřte.

Minimální mzda se od roku 2027 zvyšuje na 24 900 Kč (sdělení č. 171/2026 Sb.), na zálohy OSVČ ale vliv nemá. Co dalšího se mění pro dohody a zaměstnavatele, shrnuje článek minimální mzda 2027. Od 1. ledna 2027 se podle zákona č. 180/2026 Sb. vrací evidence tržeb (EET 2.0), která se týká i živnostníků.

Časté otázky

Je živnostník a OSVČ totéž?

Ne úplně. Živnostník je OSVČ, ale OSVČ jsou i lékaři, advokáti, zemědělci nebo autoři, kteří živnostenský list nemají.

Můžu být zároveň zaměstnanec a OSVČ?

Ano. Podnikání vedle zaměstnání, ze kterého jste nemocensky pojištěni, je vedlejší činnost s mírnějšími odvody. Souhlas zaměstnavatele potřebujete jen při shodném předmětu činnosti.

Musím platit zálohy, i když nic nevydělám?

Při hlavní činnosti ano, aspoň minimální (výjimkou je úleva pro začínající u sociálního pojištění). Když na čas podnikat nebudete, můžete živnost přerušit a zálohy po tu dobu neplatíte.

Jsem OSVČ, když pronajímám byt?

Podle ČSSZ běžný pronájem nemovitosti samostatnou výdělečnou činností není, příjem se jen daní. Výjimkou je krátkodobé ubytování typu Airbnb.

Platí OSVČ nemocenské pojištění?

Jen dobrovolně. Minimální pojistné je v roce 2026 podle ČSSZ 243 Kč měsíčně. Bez něj nemá OSVČ nárok na nemocenskou.

Zdroje

Pomohl vám článek?

Děkujeme za zpětnou vazbu!

Zobrazeno: 32

Sdílet: