Živnost při zaměstnání 2026: vedlejší činnost, pojištění a daně

15.11.2026 Jan Kotlář

Chcete si k výplatě přivydělat opravami, grafikou nebo překlady? Živnost vedle zaměstnání mít můžete a zákon pro ni počítá s mírnějším režimem: podnikání je vedlejší činností, sociální pojištění se platí jen při vyšším zisku a zálohy na zdravotní pojištění zpravidla odpadají. Projdeme, kdy potřebujete souhlas zaměstnavatele, co hlásit úřadům, jak se příjmy daní a proč paušální daň zaměstnanci většinou použít nemohou. Stav k 15. 11. 2026.

Můžete mít živnost, když jste zaměstnaní?

Ano. Živnostenský zákon zaměstnání mezi překážkami neuvádí. Všeobecnými podmínkami pro fyzickou osobu jsou podle § 6 plná svéprávnost a bezúhonnost, u řemeslných a vázaných živností navíc odborná způsobilost. Pracovní smlouva na tom nic nemění.

Musíte se zaměstnavatele ptát?

Obecně ne. Zákoník práce v § 304 vyžaduje předchozí písemný souhlas zaměstnavatele jen tehdy, když chcete dělat výdělečnou činnost shodnou s předmětem jeho činnosti. Účetní ve strojírně, který po večerech opravuje kola, souhlas nepotřebuje. Instalatér z instalatérské firmy, který chce brát zakázky i na sebe, ano. Zaměstnavatel může souhlas písemně a s uvedením důvodů odvolat, vy pak musíte činnost bez zbytečného odkladu ukončit.

Omezení se nevztahuje na vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost. Některé profese (státní služba, bezpečnostní sbory) mají přísnější pravidla ve zvláštních zákonech.

I bez souhlasu platí, že nesmíte jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (§ 301) a bez jeho svolení používat jeho počítač, telefon ani jiné prostředky pro vlastní potřebu (§ 316). Konkurenční doložka (§ 310) řeší až dobu po skončení zaměstnání a platí, jen pokud ji máte ve smlouvě.

Jak živnost založit

Postup je stejný jako u kohokoli jiného, poplatky a jednotlivé kroky najdete v našem průvodci založením živnosti. Jednotným registračním formulářem zároveň splníte oznámení pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Jako zaměstnanec v nich uveďte, že podnikání je vedlejší činností a hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání.

Vedlejší, nebo hlavní činnost

Podle § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění je podnikání vedlejší činností, pokud jste v daném měsíci aspoň po část měsíce:

vykonávali zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění,
měli nárok na výplatu invalidního důchodu nebo vám byl přiznán starobní důchod (víc v článku o přivýdělku v důchodu),
měli nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z pojištění zaměstnanců,
osobně pečovali o dítě do 4 let nebo o závislou osobu v rozsahu podle zákona,
byli nezaopatřeným dítětem, typicky studentem do 26 let.

Pozor na slovo „zaměstnání“. Počítá se jen takové, ze kterého jste nemocensky pojištění. Podle ČSSZ je pro rok 2026 rozhodný příjem 4 500 Kč měsíčně a u dohody o provedení práce 12 000 Kč. Menší brigáda na DPP tedy nestačí. Od 1. 1. 2027 se částky zvyšují na 5 000 Kč (sdělení MPSV č. 186/2026 Sb.) a u DPP na 12 500 Kč (sdělení č. 184/2026 Sb.). Více o tom píšeme v článku o změnách pro DPP a minimální mzdu od roku 2027.

Posuzuje se po měsících: skončí-li zaměstnání 15. června, je červen ještě vedlejší a od července podnikáte jako hlavní činnost, pokud netrvá jiný důvod. Vedlejší činnost oznamujete OSSZ nejpozději v přehledu za daný rok, opravným přehledem ji podle pokynů ČSSZ změnit nejde. Zaměstnání dokládat nemusíte, pokud ho ČSSZ eviduje.

Sociální pojištění: rozhoduje zisk za rok

Vedlejší OSVČ je povinně účastna důchodového pojištění jen tehdy, když její daňový základ z podnikání (příjmy minus výdaje) dosáhne rozhodné částky. Podle ČSSZ činí pro rok 2026 117 521 Kč. Za každý měsíc, kdy jste vedlejší činnost nevykonávali, se snižuje o 9 794 Kč. Rozhoduje zisk, ne tržby. Pro orientaci: s výdajovým paušálem 60 % odpovídá rozhodná částka příjmům zhruba 293 800 Kč, s paušálem 80 % zhruba 587 600 Kč.

V roce zahájení vedlejší OSVČ zálohy na sociální pojištění neplatí. Pojistné se případně doplatí až po podání přehledu, a to do 8 dnů.
Pod rozhodnou částkou za daný rok povinné pojistné nevzniká. Tento rok se vám ale jako podnikání nezapočítá do důchodového pojištění. Dobrovolně se přihlásit můžete, minimální záloha je v roce 2026 podle ČSSZ 1 574 Kč měsíčně.
Nad rozhodnou částkou doplatíte pojistné za celý rok: 29,2 % z vyměřovacího základu, který tvoří 55 % daňového základu (§ 5b a § 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Od měsíce po podání přehledu pak platíte zálohy, nejméně 1 574 Kč měsíčně.
Začínající OSVČ: kdo zahájil činnost po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 letech ji nevykonával, nemusí podle ČSSZ v roce zahájení a v následujícím roce platit zálohy. Doplatek po přehledu to neruší.

Pro srovnání: při hlavní činnosti je minimální záloha od 1. 7. 2026 podle ČSSZ 5 005 Kč měsíčně bez ohledu na výdělek. Částky pro rok 2027 ČSSZ k 15. 11. 2026 nezveřejnila.

Zdravotní pojištění: zálohy zpravidla neplatíte

Od 1. 1. 2026 podle VZP nemusí zálohy na zdravotní pojištění platit OSVČ, která je zároveň zaměstnancem, pokud podnikání není hlavním zdrojem jejích příjmů a v zaměstnání se za ni odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Musí to trvat celý kalendářní měsíc. Minimální vyměřovací základ pro OSVČ se na ni nevztahuje.

Pojistné zaplatíte jednou ročně do 8 dnů po dni, kdy jste podali nebo měli podat přehled (VZP). Činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu (§ 2 a § 3a zákona č. 592/1992 Sb.). Hlavní zdroj příjmů neurčuje porovnání částek, ale podle VZP vaše písemné prohlášení při zahájení a v každém přehledu. Když zaměstnání skončí, platíte za každý měsíc, ve kterém výjimka netrvala celý, zálohu alespoň ve výši minima, v roce 2026 je to 3 306 Kč.

Daně: přiznání, výdajové paušály a sleva

Daňové přiznání

Jakmile máte příjmy ze živnosti vyšší než 20 000 Kč za rok, podáváte podle § 38g zákona o daních z příjmů přiznání sami a roční zúčtování u zaměstnavatele odpadá. Vyžádejte si od něj potvrzení o zdanitelných příjmech a mzdu uveďte v přiznání spolu s podnikáním. Sazba daně je 15 % a pro část základu nad 36násobek průměrné mzdy 23 % (§ 16). Přiznání se podává do 3 měsíců po skončení roku, při elektronickém podání do 4 měsíců.

Výdajové paušály

Místo skutečných výdajů si můžete uplatnit výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7: 80 % u řemeslných živností a zemědělství (nejvýše 1 600 000 Kč), 60 % u ostatních živností (nejvýše 1 200 000 Kč), 40 % u jiných samostatných činností (nejvýše 800 000 Kč) a 30 % u nájmu majetku v obchodním majetku (nejvýše 600 000 Kč). Při paušálu už nic dalšího neodečítáte a zpětně ho změnit nelze.

Paušální daň zaměstnanci zpravidla použít nemohou

Podle § 2a odst. 1 písm. c) vstoupí do paušálního režimu jen ten, kdo nemá příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní. Podle § 7a navíc daň není rovna paušální dani, pokud během roku máte i mzdu. Kdo podniká vedle běžného pracovního poměru, podává klasické přiznání a přehledy. Pásma a výši záloh pro OSVČ bez zaměstnání shrnuje Finanční správa.

Sleva na poplatníka jen jednou

Sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně (§ 35ba). Obvykle ji uplatňujete měsíčně u zaměstnavatele, v přiznání se pak počítá jednou ze všech příjmů dohromady, dvakrát ji nezískáte.

Příklad (orientační): máte mzdu a k ní volnou živnost s příjmy 200 000 Kč za rok 2026. S paušálem 60 % je daňový základ z podnikání 80 000 Kč. To je pod rozhodnou částkou, sociální pojištění tedy neplatíte. Zdravotní pojištění vyjde 13,5 % z 40 000 Kč, tedy 5 400 Kč. Daň z podnikání dělá zhruba 15 % z 80 000 Kč, tedy kolem 12 000 Kč, protože slevu na poplatníka už vyčerpala mzda. Přesná čísla závisí na zaokrouhlení a slevách.

Přehledy pro OSSZ a pojišťovnu

Přehled o příjmech a výdajích podává OSSZ i zdravotní pojišťovně každá OSVČ, která aspoň část roku podnikala, i při nulovém zisku nebo ztrátě. Lhůta je měsíc od uplynutí lhůty pro daňové přiznání (§ 15 zákona č. 589/1992 Sb., § 24 zákona č. 592/1992 Sb.). Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, podává elektronicky. Ukázku tiskopisu ČSSZ za rok 2025 a pokyny najdete dole, přehled za rok 2026 se podává v roce 2027 na novém tiskopisu.

Vedlejší a hlavní činnost: srovnání

	Vedlejší činnost (vedle zaměstnání)	Hlavní činnost
Kdy nastává	měsíce, kdy trvá zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění (nebo jiný důvod podle § 9 odst. 6)	měsíce bez důvodu pro vedlejší činnost
Sociální pojištění	jen když daňový základ dosáhne rozhodné částky (2026: 117 521 Kč)	vždy, nejméně z minimálního vyměřovacího základu
Zálohy na sociální pojištění	v roce zahájení ne; pak jen po dosažení rozhodné částky, min. 1 574 Kč	min. 5 005 Kč (od 1. 7. 2026), začínající 3 575 Kč; výjimka pro nové OSVČ
Zdravotní pojištění	z 50 % zisku, bez minima, pokud za vás odvádí zaměstnavatel aspoň z minima	nejméně z minimálního vyměřovacího základu
Zálohy na zdravotní pojištění	neplatíte, doplatek do 8 dnů po přehledu	min. 3 306 Kč měsíčně (2026)
Paušální daň	při běžném zaměstnání ne	lze při splnění podmínek § 2a
Přehledy a přiznání	ano, přehled vždy; přiznání při příjmech z podnikání nad 20 000 Kč	ano

DPP, DPČ, nebo živnost?

DPP i DPČ jsou pracovněprávní vztahy: práci řídí zaměstnavatel, nese za ni odpovědnost a odvádí daň, případně i pojištění. DPP smí mít nejvýš 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele (§ 75 zákoníku práce), DPČ v průměru nejvýš polovinu týdenní pracovní doby (§ 76). Živnost dává volnost v zakázkách, cenách i čase, riziko a papírování jsou ale na vás. Pro jednoho zadavatele s pevným rozvrhem se hodí dohoda, pro více zákazníků živnost.

Na co si dát pozor

Švarcsystém u vlastního zaměstnavatele. Závislá práce může být podle § 2 a 3 zákoníku práce vykonávána jen v pracovněprávním vztahu. Pokud byste pro svého zaměstnavatele dělali stejnou práci na fakturu, podle jeho pokynů a v jeho pracovní době, jde o nelegální práci podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti. Fyzické osobě hrozí pokuta až 100 000 Kč, firmě až 10 milionů Kč, nejméně 50 000 Kč. Správnou cestou je v takovém případě práce přesčas v rámci pracovního poměru.
Konec zaměstnání. Od měsíce po skončení zaměstnání podnikáte jako hlavní činnost a platí pro vás minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění.
Když podnikání nejde. Na období bez zakázek můžete živnost přerušit, oznámení je zdarma.

Časté otázky

Musím zaměstnavateli oznámit, že mám živnost?

Obecně ne. Předchozí písemný souhlas potřebujete jen k činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele (§ 304 zákoníku práce).

Kolik si můžu vedle zaměstnání vydělat bez sociálního pojištění?

Za rok 2026 do daňového základu 117 521 Kč, tedy příjmů po odečtení výdajů. Při kratší činnosti se částka snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc bez vedlejší činnosti. Zdravotní pojištění se platí z poloviny zisku bez ohledu na jeho výši.

Platím zálohy na zdravotní pojištění?

Pokud za vás zaměstnavatel celý měsíc odvádí pojistné aspoň z minimálního vyměřovacího základu a podnikání není hlavním zdrojem příjmů, tak ne. Pojistné doplatíte po přehledu.

Může zaměstnanec využít paušální daň?

Při běžném pracovním poměru ne. Podmínkou vstupu je, že nemáte příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní (§ 2a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů).

Počítá se brigáda na DPP jako zaměstnání pro vedlejší činnost?

Jen v měsících, kdy z ní máte aspoň rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění. V roce 2026 je to u DPP 12 000 Kč, od roku 2027 12 500 Kč.

Uvedené částky platí k 15. 11. 2026 a od ledna 2027 se mohou změnit. Podrobnosti závisí na konkrétní situaci, ve sporných případech se obraťte na živnostenský úřad, OSSZ, svou zdravotní pojišťovnu nebo finanční úřad.

Ke stažení

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025, tiskopis ČSSZ (PDF, 274 kB) – Zdroj: cssz.cz
Pokyny k vyplnění Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025 (PDF, 200 kB) – Zdroj: cssz.cz

Zdroje

Pomohl vám článek?

Děkujeme za zpětnou vazbu!

Zobrazeno: 15

Sdílet: