Zelená politika: co je environmentalismus a co znamená pro domácnosti, řidiče a firmy

13.11.2026 Jan Kotlář

Zelená politika neboli environmentalismus dnes ovlivňuje, čím topíme, jaké auto si koupíme i kolik firma zaplatí za energii. Článek navazuje na sérii o politických směrech a vysvětluje, odkud se tento směr vzal, jaké má proudy, jak se projevil v Evropě a v českých zemích a co konkrétně znamená pro domácnosti, řidiče a podnikatele. Je to obecný přehled, současné české strany ani politiky nehodnotíme.

Zelená politika ve zkratce

Podle Encyclopaedia Britannica je environmentalismus politické a etické hnutí, které chce zlepšit a chránit kvalitu přírodního prostředí. Cestou má být změna škodlivých lidských činností, takové uspořádání politiky, ekonomiky a společnosti, které prostředí šetří, a nový pohled na vztah člověka a přírody. Hnutí zároveň tvrdí, že ohled si při rozhodování zaslouží i ostatní živé tvory a příroda jako celek, nejen lidé.

Britannica dělí environmentální myšlení do dvou táborů. Antropocentrický (zaměřený na člověka) chrání přírodu hlavně kvůli zdraví, kvalitě života a budoucím generacím lidí. Biocentrický (zaměřený na život) přiznává přírodě hodnotu samu o sobě, bez ohledu na její užitek. Na tomto rozdílu stojí většina sporů uvnitř hnutí.

Odkud se vzala: 60. a 70. léta

Kořeny sahají do 19. století, kdy se v Evropě řešila ochrana krajiny a zdraví lidí v průmyslových městech. Moderní hnutí se ale podle Britanniky zformovalo v 60. a 70. letech 20. století. Tehdy vyšly knihy, které varovaly, že planeta snese jen omezenou zátěž: Tiché jaro Rachel Carsonové (1962) o pesticidech, esej Garretta Hardina Tragédie obecní pastviny (1968) a v roce 1972 zpráva Meze růstu.

Meze růstu vznikly pro Římský klub. Tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) v počítačovém modelu sledoval pět veličin: růst populace, zemědělskou produkci, čerpání neobnovitelných zdrojů, průmyslovou výrobu a znečištění. Závěr zněl, že zdroje planety pravděpodobně neunesou tehdejší tempo růstu ekonomiky a populace o mnoho déle než do roku 2100. Autoři zároveň psali, že problém je řešitelný, pokud společnost začne jednat včas. Kritici jako Julian Simon a Herman Kahn naopak upozorňovali, že lidé dokážou nedostatkové suroviny nahradit nebo najít nové.

Ve stejném roce se ve Stockholmu konala první světová konference OSN o životním prostředí (5.–16. června 1972). Přijala Stockholmskou deklaraci s 26 principy a jejím hlavním výsledkem byl vznik Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

První zelené strany

Za první zelenou stranu na světě považuje Britannica United Tasmania Group, kterou 23. března 1972 v australské Tasmánii založili odpůrci přehrady zaplavující jezero Pedder. Do parlamentu se nedostala, ale inspirovala další hnutí. Nejznámějšími se stali němečtí Zelení: podle Spolkové centrály pro politické vzdělávání vznikli jako celostátní strana v lednu 1980 z protestů proti ničení životního prostředí, jaderné energetice a zbrojení. Do Spolkového sněmu se poprvé dostali v roce 1983.

Hlavní proudy: od hluboké ekologie po ekomodernismus

Zelená politika není jednolitá. Rozdíl mezi „mělkou“ a „hlubokou“ ekologií zavedl na začátku 70. let norský filozof Arne Næss. Podle Stanfordské encyklopedie filozofie označil za mělkou ekologii boj proti znečištění a vyčerpávání zdrojů, jehož hlavním cílem je zdraví a blahobyt lidí ve vyspělých zemích. Hluboká ekologie podle Britanniky tvrdí, že příroda má hodnotu sama o sobě. Næss a George Sessions ji v roce 1984 shrnuli do osmi bodů, mezi nimiž je i požadavek měnit ekonomické a technologické struktury a dávat přednost kvalitě života před stále vyšší životní úrovní. Kritici jí vyčítají sklon k mystice a někteří i protilidské důsledky.

Proud	Co tvrdí	Typické nástroje
Mělká (reformní) ekologie	Přírodu chráníme kvůli zdraví a blahobytu lidí	Emisní limity, čistírny, filtry, ochrana ovzduší
Hluboká ekologie	Příroda má vlastní hodnotu, nutná je změna hodnot	Omezení spotřeby, ochrana divočiny
Sociální ekologie, ekosocialismus	Ničení přírody vychází z hierarchie a nerovnosti ve společnosti	Změna společenského a ekonomického uspořádání
Zelený liberalismus, ekomodernismus	Prosperitu lze oddělit od poškozování přírody pomocí technologií a trhu	Cena za emise, inovace, nové technologie
Udržitelný rozvoj	Hospodářský rozvoj ano, ale bez ohrožení budoucích generací	Dlouhodobé cíle, zákony, dotace

Sociální ekologové podle Britanniky tvrdí, že ekologické problémy způsobuje stejná mocenská hierarchie jako chudobu nebo diskriminaci, a že se nevyřeší bez změny společnosti. Na podobnou kritiku navazují ekosocialistické proudy, které spojují ochranu přírody s levicovou kritikou trhu. Mají tak blíž k sociální demokracii nebo radikálnější levici.

Opačný pól tvoří ekomodernisté. Jejich Ekomodernistický manifest (2015) vychází z přesvědčení, že lidská prosperita a živá příroda jdou dohromady a že blahobyt lze „oddělit“ od ničení životního prostředí. Spoléhají na technologie a tržní nástroje, takže mají blíž k liberalismu. Ochranu krajiny a tradičního venkova najdeme i u konzervatismu.

Kompromisem se stal udržitelný rozvoj. Komise OSN vedená Gro Harlem Brundtlandovou ho v roce 1987 podle OSN definovala jako uspokojení potřeb současnosti bez ohrožení schopnosti budoucích generací uspokojit ty své. Podobnou definici převzal i český zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (§ 6).

Co zelená politika prosazuje

Čistší vzduch, vodu a půdu: limity pro znečišťovatele a přísnější pravidla pro spalování.
Ochranu klimatu: nižší emise skleníkových plynů, odklon od uhlí, ropy a plynu.
Úspory energie a obnovitelné zdroje: zateplování, tepelná čerpadla, slunce a vítr. Podle Britanniky ekolog Barry Commoner a ekonom E. F. Schumacher prosazovali malé a místní zdroje, veřejnou dopravu a energetickou účinnost.
Zásadu „znečišťovatel platí“: škody na přírodě mají mít cenu, kterou zaplatí ten, kdo je způsobil.
Ochranu přírody a druhů: chráněná území, omezení zásahů do krajiny.

Jak to dopadlo v Evropě

Unie zavedla v roce 2005 systém emisních povolenek EU ETS. Elektrárny a velké továrny musí za každou tunu CO₂ odevzdat povolenku a jejich celkový počet se každý rok snižuje. Podle Evropské komise klesly do roku 2023 emise z elektráren a průmyslu v systému zhruba o 47 % proti roku 2005.

V roce 2019 představila Komise Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal). Evropský klimatický zákon z roku 2021 stanovil závazný cíl klimatické neutrality do roku 2050 a snížení čistých emisí do roku 2030 nejméně o 55 % proti roku 1990. Tento mezicíl prosazuje balíček předpisů nazvaný Fit for 55. Novela z dubna 2026 doplnila cíl snížit emise do roku 2040 o 90 %.

Jak to dopadlo v českých zemích

Za komunistického režimu patřilo Československo k nejznečištěnějším zemím Evropy. Severočeské elektrárny pálily vysoce sirnaté hnědé uhlí bez odsiřovacích zařízení a při inverzích se nad pánví držel smog. Podle studie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR režim ekologická sdružení zčásti trpěl, například Hnutí Brontosaurus nebo Ekologickou sekci Biologické společnosti při ČSAV založenou v roce 1979. Vědci ze sekce v roce 1983 sepsali pro vládu „Rozbor ekologické situace v Československu“. Zpráva zůstala utajená, ale Charta 77 ji v prosinci 1983 zveřejnila a v lednu 1984 o ní psala zahraniční média. V roce 1987 vydala Charta 77 dokument o ovzduší „Aby se dalo dýchat“.

Ve dnech 11.–13. listopadu 1989, tedy těsně před 17. listopadem, protestovaly stovky lidí v Teplicích proti smogu s hesly za čistý vzduch. Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil záznamy zásahu Sboru národní bezpečnosti proti demonstrantům.

Po listopadu 1989 se ochrana přírody stala samostatnou agendou. Od 1. ledna 1990 vzniklo podle zákona ČNR č. 173/1989 Sb. Ministerstvo životního prostředí ČR. Zákon o ovzduší č. 309/1991 Sb. zavedl emisní limity, které stávající velké zdroje včetně uhelných elektráren musely splnit nejpozději do konce roku 1998. Se vstupem do Evropské unie v roce 2004 převzalo Česko evropské právo životního prostředí a od roku 2005 se zapojilo i do systému emisních povolenek.

Co to znamená pro domácnosti, řidiče a podnikatele

Topení a bydlení

Podle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. se od 1. září 2024 v domácnostech nesmí provozovat kotle na pevná paliva horší než 3. emisní třídy a kotel je nutné nechat jednou za tři roky zkontrolovat. Podrobnosti uvádí Ministerstvo životního prostředí a náš článek o emisní třídě kotle. Za provoz nevyhovujícího kotle hrozí pokuta až 50 000 Kč.

Proti povinnostem stojí dotace. Program Nová zelená úsporám se podle svého webu financuje z výnosů aukcí emisních povolenek, od roku 2021 také z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu. Podmínky shrnujeme v článcích dotace na výměnu kotle 2026, Nová zelená úsporám Light a Nová zelená úsporám 2026. Evropská směrnice o energetické náročnosti budov zároveň od 1. ledna 2025 zakazuje dotovat samostatné kotle na fosilní paliva a z nových budov dělá budovy s nulovými emisemi.

ETS2: povolenky na paliva od roku 2028

Druhý systém povolenek ETS2 se týká paliv pro budovy, silniční dopravu a menší průmysl. Podle MŽP dodavatelé paliv od roku 2025 jen vykazují emise a zpoplatnění začne 1. ledna 2028. Původně mělo začít o rok dříve, k posunu došlo po hlasování Evropského parlamentu 10. února 2026. Povolenky kupují dodavatelé, domácnosti žádnou povinnost nemají, cenu ale dodavatelé pravděpodobně promítnou do ceny paliv. Systém se týká benzinu, nafty, zemního plynu i uhlí, ale ne dřeva a dřevní biomasy. Pokud by cena povolenky v prvních dvou letech překročila 45 eur (v cenách roku 2020), může EU uvolnit povolenky z rezervy a zdražování tím brzdit.

Kolik by to mohlo být? Naše ilustrace počítá s povolenkou za 45 eur, národními emisními faktory z podkladu MŽP a kurzem ČNB 24,385 Kč/€ (12. 11. 2026). Částky jsou bez DPH a nejsou předpovědí, skutečná cena povolenky může být nižší i vyšší. U uhlí počítáme s průměrnou národní výhřevností hnědého uhlí, u tříděného uhlí s vyšší výhřevností vyjde příplatek na tunu úměrně vyšší.

Palivo	Příplatek při 45 €/t CO₂	Příklad za rok
Benzin	asi 2,6 Kč/l	1 000 l: asi 2 600 Kč
Nafta	asi 2,9 Kč/l	1 000 l: asi 2 900 Kč
Zemní plyn	asi 0,20 Kč/kWh	20 MWh: asi 4 000 Kč
Hnědé uhlí	asi 1 500 Kč/t	4 t: asi 6 100 Kč
Palivové dřevo, pelety	0 Kč (mimo ETS2)	0 Kč

Srovnání nákladů na topení uhlím a dřevem průběžně aktualizujeme v článku uhlí, nebo dřevo: co je levnější.

Řidiči a rok 2035

Podle Evropské komise platí nařízení (EU) 2019/631 ve znění z roku 2023: celoevropský průměr emisí nových osobních aut má klesnout na 93,6 g CO₂/km v letech 2025–2029, na 49,5 g v letech 2030–2034 a od roku 2035 na nulu. Pravidlo se týká nově registrovaných aut a povinnost mají výrobci. Auta, která už jezdí, se dál smějí provozovat a prodávat jako ojetá. V prosinci 2025 Komise navrhla od roku 2035 místo stoprocentního snížení 90 %, zbytek by výrobci vyrovnali nízkouhlíkovou ocelí nebo e-palivy a biopalivy. Podle zprávy Rady EU se o návrhu stále jedná a změna zatím neplatí.

Podnikatelé a firmy

Velké podniky, elektrárny a teplárny jsou v EU ETS přímo, malé firmy zasáhne ETS2 přes cenu paliv. U nebytových budov ukládá směrnice o budovách postupně renovovat nejhorších 16 % do roku 2030 a 26 % do roku 2033. Na druhé straně jsou dotace pro firmy, viz dotace pro podnikatele a OSVČ. Podle Komise má na zmírnění dopadů ETS2 sloužit Sociální klimatický fond, který má v letech 2026–2032 uvolnit nejméně 86,7 miliardy eur pro zranitelné domácnosti a mikropodniky.

Náklady a přínosy

Náklady: dražší paliva a energie, vyšší počáteční investice (kotel, zateplení, elektroauto), administrativa a kontroly.
Přínosy: podle Evropské komise čistší vzduch, úspornější domy a výrobky, více obnovitelné energie, po renovaci nižší účty a menší závislost na dovozu fosilních paliv.
Rozdělení dopadů: nejvíc pocítí ti, kdo topí uhlím nebo plynem a hodně jezdí autem. Proto existují dotace a Sociální klimatický fond, o jejich dostatečnosti se ale vedou spory.

Časté otázky

Je zelená politika levicová, nebo pravicová?

Obojí je možné. Němečtí Zelení vyšli z levicových sociálních hnutí, ale ekomodernismus a tržní nástroje jako emisní povolenky stojí na liberálních principech a ochranu krajiny zdůrazňují i konzervativci. Proto se zelená politika často umisťuje na samostatnou osu.

Musím kvůli ETS2 nebo roku 2035 něco udělat hned?

Ne. ETS2 ukládá povinnosti dodavatelům paliv a pravidlo pro rok 2035 výrobcům aut. Domácnost se ale může připravit, například výměnou starého kotle s dotací nebo úsporami energie. Zákonnou povinností je dnes hlavně provozovat kotel aspoň 3. emisní třídy a nechat ho pravidelně kontrolovat.

Zakazuje EU topení dřevem?

Ne. Dřevo a dřevní biomasa do ETS2 podle MŽP nespadají. Český zákon nezakazuje palivo, ale zastaralé kotle 1. a 2. emisní třídy. Ve vyhovujícím kotli nebo v kamnech dřevem topit můžete.

Související články: Politické směry přehledně: levice, pravice a střed, Liberalismus (klasický liberalismus): svoboda, trh a právní stát, Konzervatismus: co chce zachovat a proč, Sociální demokracie a sociální stát a Populismus: co to je a co znamená pro lidi a podnikatele.

Zdroje

Informace odpovídají stavu k 13. 11. 2026 podle uvedených zdrojů. Výpočet dopadu ETS2 je ilustrativní, nejde o předpověď cen. Článek je obecný přehled, nehodnotí současné politické strany ani politiky a nedoporučuje, koho volit.

Zobrazeno: 49

Hodnocení

Sdílením pomůžeš šířit pravdu.