Radíme si

Pirátská politika a digitální svobody: co chtějí pirátské strany, odkud se vzaly a co znamenají pro lidi a firmy

Pirátské strany vznikly kvůli sdílení hudby a filmů na internetu. Brzy se ale začaly zabývat otázkami, které se týkají skoro každého: kdo smí číst naše zprávy, jaké údaje o nás uchovává operátor a co smí platforma smazat. Článek navazuje na sérii o politických směrech a vysvětluje, co pirátská politika chce, odkud se vzala, o jaké evropské zákony se vedly spory a co z nich plyne pro běžné lidi a podnikatele. Českou pirátskou stranu zmiňujeme jen fakty o vzniku a výsledcích voleb, současné strany nehodnotíme.

Co je pirátská politika

Název „piráti“ si hnutí podle Wikipedie vzalo od hudebního a filmového průmyslu, který tak označoval uživatele sdílející soubory. Nemá znamenat podporu nelegální činnosti. První pirátská strana vznikla ve Švédsku. Podle Wikipedie chtěla původně hlavně reformovat autorské právo a patenty, k tomu posílit soukromí na internetu i mimo něj a průhlednost státní správy. Strana se záměrně nezařadila na škálu levice–pravice, aby mohla spolupracovat se všemi. K dalším tématům, například školství, se začala vyjadřovat kolem roku 2012.

Evropské pirátské strany se v roce 2009 v Uppsale shodly na společném prohlášení pro volby do Evropského parlamentu. Shrnuje, co hnutí chtělo:

  • Autorské právo a sdílení: vyjmout nekomerční sdílení z autorskoprávní regulace, zkrátit dobu ochrany děl a zakázat technické zámky proti kopírování (DRM).
  • Patenty: nepovolovat patenty na software a na živé organismy, včetně osiv a genů.
  • Soukromí a občanská práva: posílit občanská práva a právo na anonymitu v komunikaci. Německá pirátská strana vystupovala proti evropskému uchovávání dat o komunikaci.
  • Průhledný stát: transparentní vláda, rychlé a spravedlivé soudy a svoboda projevu. Němečtí piráti podle Wikipedie chtěli zpřístupnit data o činnosti státu přes programová rozhraní (API).

Patří sem i otevřená data státu a digitální nástroje přímé účasti. Berlínská organizace německých pirátů podle Wikipedie jako první strana v lednu 2010 použila software LiquidFeedback. Členové v něm hlasují sami, nebo hlas u daného tématu přenechají někomu, komu věří (tzv. tekutá demokracie). Spory vyvolalo, že u každého hlasu bylo vidět, kdo ho dal. Přímou a zastupitelskou demokracii rozebírá článek Demokracie: přímá, zastupitelská, liberální vs. neliberální.

Jak to začalo: Švédsko 2006 a The Pirate Bay

Švédskou stranu Piratpartiet založil 1. ledna 2006 Rick Falkvinge. Torrentový server The Pirate Bay založila už v roce 2003 skupina Piratbyrån a strana podle Wikipedie vznikla nezávisle na něm. Zlom přinesl 31. květen 2006. Policie tehdy podle Wikipedie zasáhla proti The Pirate Bay ve dvanácti objektech a zabavila 186 serverů. Straně ještě ten den přibylo zhruba 500 členů. Ve volbách do švédského parlamentu v září 2006 získala 0,63 % hlasů.

Okresní soud ve Stockholmu 17. dubna 2009 uznal čtyři lidi spojené s The Pirate Bay vinnými z napomáhání k porušování autorského práva a uložil jim rok vězení a 30 milionů švédských korun. Odvolací soud v listopadu 2010 tresty vězení zkrátil, náhrady škody ale zvýšil. Po rozsudku strana podle Wikipedie rychle rostla a v září 2009 měla přes 50 000 členů. Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 získala 7,13 % hlasů a jeden mandát. Druhý přibyl po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. V roce 2014 už měla 2,2 % a mandáty ztratila.

Pirátské strany v dalších zemích

Německá Piratenpartei byla založena v září 2006 a v roce 2011 získala v Berlíně 8,9 % hlasů. Tak se poprvé dostala do zemského parlamentu. Do roku 2017 ale podle Wikipedie všechna křesla v zemských parlamentech ztratila. Mezinárodní sdružení Pirate Parties International bylo formálně založeno 18. dubna 2010 v Bruselu (Wikipedie). Evropská pirátská strana vznikla 21. března 2014. Podle Wikipedie ale nesplňuje podmínky pro registraci jako evropská politická strana. Její europoslanci sedí v Evropském parlamentu ve skupině Zelení/Evropská svobodná aliance.

Politolog Simon Otjes v časopise Politics porovnal průzkumy z 11 zemí (přes 43 000 respondentů). Podle něj podporu pirátských stran vysvětluje víc nedůvěra k politice než obavy o soukromí.

Evropské spory o internet, které se týkají každého

Pirátské strany se zviditelnily hlavně v debatách o evropských pravidlech pro internet. Rozhodovaly v nich ale soudy, vlády a Evropský parlament.

ACTA (2012)

Obchodní dohoda proti padělatelství ACTA měla podle Wikipedie sjednotit vymáhání práv k duševnímu vlastnictví, včetně porušování autorských práv na internetu. EU a 22 členských států ji podepsaly 26. ledna 2012 v Tokiu. Kritici se báli dopadů na svobodu projevu a soukromí. Česká vláda podle iROZHLAS 6. února 2012 ratifikaci pozastavila. Evropský parlament dohodu 4. července 2012 odmítl poměrem 478 hlasů proti 39 při 165 zdrženích. Poprvé tak zamítl mezinárodní obchodní dohodu. Dostal i petici proti ACTA s 2,8 milionu podpisů. K dohodě se proto nemohla připojit EU ani žádný členský stát.

Uchovávání provozních dat (2011 a 2014)

Směrnice 2006/24/ES ukládala operátorům uchovávat údaje o tom, kdo s kým komunikoval, kdy a odkud. Obsah zpráv se neukládal. Český Ústavní soud na návrh 51 poslanců 22. března 2011 zrušil ustanovení zákona o elektronických komunikacích, která toto plošné uchovávání upravovala, i jeho prováděcí vyhlášku. Podle nálezu Pl. ÚS 24/10 úprava nedávala dost záruk proti zneužití. Soudní dvůr EU pak 8. dubna 2014 prohlásil celou směrnici za neplatnou se zpětnou účinností. Šlo podle něj o zvlášť závažný zásah do soukromí, který nebyl omezen na nezbytné minimum. Vytkl mimo jiné, že přístup úřadů k datům nepodléhal předchozí kontrole soudu nebo nezávislého úřadu.

GDPR (2016, platí od 2018)

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (EU) 2016/679 bylo přijato 27. dubna 2016. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů se použije od 25. května 2018 a dodržovat ho musí každý, kdo zpracovává osobní údaje nad rámec výlučně osobních či domácích činností. Pokuty mohou podle Evropského sboru pro ochranu osobních údajů dosáhnout až 20 milionů eur nebo 4 % celosvětového ročního obratu firmy. V Česku nařízení doplňuje zákon č. 110/2019 Sb., účinný od 24. dubna 2019.

Směrnice o autorském právu a „upload filtry“ (2019)

Evropský parlament 26. března 2019 schválil směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu poměrem 348 hlasů pro, 274 proti a 36 zdržení. Nejvíc sporů vyvolal článek 17 (v návrhu článek 13). Podle něj odpovídají velké platformy pro sdílení obsahu za díla, která na ně uživatelé nahrají bez svolení autorů. Odpovědnosti se mohou zbavit, jen když se vynasnaží získat licenci a zabránit nahrání děl, která jim autoři označí. Kritici takovým nástrojům říkají „upload filtry“. Memy a GIFy jsou podle Parlamentu z pravidel výslovně vyjmuté.

Polsko podalo žalobu na zrušení článku 17. Soudní dvůr EU ji 26. dubna 2022 zamítl. Filtrování podle něj omezuje svobodu projevu, směrnice ale má dostatečné záruky, například zákaz blokovat legální obsah. Česko směrnici převzalo zákonem č. 429/2022 Sb., účinným od 5. ledna 2023.

Nařízení proti zneužívání dětí a „chat control“ (od 2022)

Evropská komise 11. května 2022 navrhla nařízení proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu. Návrh počítal s tím, že soud nebo nezávislý úřad může poskytovateli komunikační služby nařídit vyhledávání takového materiálu, tedy vydat takzvaný detekční příkaz. Kritici mu říkají „chat control“, protože by se týkal i soukromých zpráv. Evropský parlament přijal svůj postoj v listopadu 2023. Rada EU se na svém postoji shodla 26. listopadu 2025. Počítá s povinným posuzováním rizik, novou agenturou EU a trvalým povolením dobrovolného prohledávání služeb.

Dočasná výjimka pro dobrovolné prohledávání zpráv vypršela 3. dubna 2026, protože ji Evropský parlament podle odborného časopisu eucrim 26. března odmítl prodloužit. Nové dočasné nařízení (EU) 2026/1881 z 24. července 2026 platí do 3. dubna 2028 a netýká se koncově šifrované komunikace. O konečném nařízení se podle eucrim v srpnu 2026 stále jednalo.

Síťová neutralita a otevřená data

Nařízení (EU) 2015/2120 se uplatňuje od roku 2016 a podle Evropské komise zakazuje poskytovatelům internetu blokovat, zpomalovat nebo zvýhodňovat provoz. Výjimky jsou jen tři: plnění zákonné povinnosti, ochrana sítě a mimořádné dočasné přetížení. Směrnice (EU) 2019/1024 o otevřených datech vstoupila v platnost 16. července 2019 a podle Komise zavádí „datové sady s vysokou hodnotou“, například meteorologické, statistické nebo údaje o firmách. Ty musí být zdarma a strojově čitelné.

Piráti v českých zemích

Výzvu k založení České pirátské strany zveřejnil podle Wikipedie programátor Jiří Kadeřávek 19. dubna 2009 na portálu AbcLinuxu. Ministerstvo vnitra stranu zaregistrovalo 17. června 2009. Výsledky ve volbách podle volby.cz:

VolbyHlasyPodílMandáty
Poslanecká sněmovna 201042 3230,80 %0
Poslanecká sněmovna 2013132 4172,66 %0
Evropský parlament 201472 5144,78 %0
Poslanecká sněmovna 2017546 39310,79 %22
Evropský parlament 2019330 84413,95 %3
Poslanecká sněmovna 2021 (koalice PIRÁTI a STAROSTOVÉ)839 77615,62 %37 za koalici, z toho 4 navržení Českou pirátskou stranou
Evropský parlament 2024184 0916,20 %1
Poslanecká sněmovna 2025504 5378,97 %18

Tabulka uvádí jen celostátní volby do Sněmovny a do Evropského parlamentu. Program a politiku strany rozebereme v samostatném článku série.

Co to znamená pro běžné lidi a podnikatele

  • Autorské právo a licence: video s cizí hudbou může platforma na žádost autora odstranit nebo zablokovat. Podle § 46 autorského zákona se pravidla pro platformy netýkají neziskových online encyklopedií, vzdělávacích a vědeckých úložišť ani platforem pro vývoj otevřeného softwaru. Nové menší služby (na trhu do 3 let, obrat pod 10 milionů eur) mají mírnější režim (§ 48).
  • Ochrana osobních údajů ve firmě: podle ministerstva průmyslu a obchodu se GDPR týká všech podnikatelů včetně drobných živnostníků. Rozsah povinností záleží na činnosti a množství citlivých údajů: evidence zpracování (s výjimkou pro firmy do 250 zaměstnanců), při rozsáhlém zpracování pověřenec, u rizikového zpracování posouzení vlivu a hlášení úniku dat do 72 hodin.
  • Soukromí v telefonu: soudy v letech 2011 a 2014 řekly, že plošné uchovávání údajů o komunikaci potřebuje jasné hranice a záruky. Dočasná evropská úprava z roku 2026 se nevztahuje na šifrované aplikace.
  • Internetové připojení: operátor nesmí z obchodních důvodů zpomalovat jednu službu a zvýhodňovat jinou, ať jde o velkou firmu, nebo malý e-shop.
  • Otevřená data a průhlednost: úřady musí vybrané informace zveřejňovat jako otevřená data a evidovat je v národním katalogu (§ 4c zákona č. 106/1999 Sb.). Firmy, které uzavírají smlouvy se státem, kraji, obcemi a dalšími veřejnými subjekty, znají registr smluv: smlouvy nad 50 000 Kč bez DPH se zveřejňují a od 1. července 2017 bez zveřejnění nenabudou účinnosti. Nezveřejněná do tří měsíců je zrušená od počátku.
  • Elektronický úřad: zákon č. 12/2020 Sb. od 1. února 2020 zakotvil právo využívat digitální služby úřadů. Od ledna 2023 zřídilo ministerstvo vnitra podle své zprávy ze zákona přes 2 miliony datových schránek, hlavně živnostníkům a dalším OSVČ.

Tato pravidla vznikla v širší evropské debatě a nelze je připsat jedné straně. Proč chrání svobodu projevu už Listina základních práv a svobod, vysvětluje článek o klasickém liberalismu.

Časté otázky

Podporují pirátské strany nelegální stahování?

Název podle Pirate Parties International nemá znamenat podporu nelegální činnosti. Prohlášení z Uppsaly navrhovalo změnit zákon tak, aby nekomerční sdílení nebylo regulované.

Jsou piráti levice, nebo pravice?

Švédská pirátská strana se záměrně postavila mimo škálu levice–pravice. Strany v jiných zemích se postupně vyjádřily i k dalším tématům (německá třeba k nepodmíněnému základnímu příjmu), takže se jejich zařazení liší.

Co jsou „upload filtry“ a týkají se mě?

Jde o nástroje, kterými velké platformy kontrolují nahrávaný obsah kvůli článku 17 směrnice 2019/790. Uživateli může platforma zablokovat nahrávku s cizím dílem. Legální obsah ale blokovat nesmí.

Musí GDPR řešit i živnostník?

Ano, podle ministerstva průmyslu a obchodu se týká všech podnikatelů. Rozsah povinností záleží na tom, jaké údaje a kolik jich zpracovávají.

Související články: Politické směry přehledně: levice, pravice a střed, Demokracie: přímá, zastupitelská, liberální vs. neliberální, Liberalismus: svoboda, trh, právní stát a Technokracie a odborné vlády.

Zdroje

Informace odpovídají stavu k 16. 11. 2026 podle uvedených zdrojů. Článek je obecný přehled, nehodnotí současné politické strany ani politiky a nedoporučuje, koho volit.

Pomohl vám článek?

Děkujeme za zpětnou vazbu!
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *