Kdo financuje politické strany v ČR: státní příspěvky, dary, půjčky a čísla z výročních zpráv
Politické strany potřebují peníze na kanceláře, zaměstnance i kampaně. Odkud je berou, ale není tajemství: zákon přesně vyjmenovává, jaké příjmy smějí mít, a každá strana musí jednou ročně zveřejnit výroční finanční zprávu. Tento díl série o politických směrech vysvětluje, jak fungují státní příspěvky, dary, členské příspěvky a úvěry, a ukazuje čísla z výročních zpráv parlamentních stran za rok 2025. Navazuje na články o frakcích v Evropském parlamentu a o evropských politických stranách. Programy jednotlivých stran jsme rozebrali u Pirátů a Zelených. Strany nehodnotíme a nedoporučujeme, koho volit.
Z čeho smí strana žít
Pravidla stanoví zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (aktuální znění k 1. 11. 2026). Podle § 17 odst. 8 smějí být příjmem strany jen:
- státní příspěvek na úhradu volebních nákladů a státní příspěvek na činnost,
- příspěvek ze státního rozpočtu na podporu politického institutu (stranického think-tanku),
- členské příspěvky,
- dary, dědictví a jiná bezúplatná plnění,
- nájem, pacht a prodej majetku, úroky z vkladů,
- příjmy z tombol a z kulturních, společenských, sportovních, vzdělávacích a politických akcí,
- podíl na zisku firem, které smějí podnikat jen ve vydavatelství, tisku, vysílání, propagaci, pořádání akcí nebo prodeji stranických propagačních předmětů,
- zápůjčky a úvěry, ovšem jen od banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz působící v ČR.
Strana nesmí vlastním jménem podnikat ani vlastnit majetek v zahraničí. Hotově smí platit jen výdaje do 5 000 Kč, jinak platí z účtů (§ 17a).
Státní příspěvky: kolik a za co
Stát podporuje strany čtyřmi způsoby. Vyplácí je Ministerstvo financí, příspěvek na činnost ale jen straně, která včas odevzdala úplnou výroční finanční zprávu (§ 20 odst. 2, § 20a).
Příspěvek na úhradu volebních nákladů
Jednorázová částka po volbách. Podle § 85 volebního zákona č. 247/1995 Sb. dostane strana nebo koalice, která ve volbách do Sněmovny získá aspoň 1,5 % platných hlasů, 100 Kč za každý hlas. Ve volbách do Evropského parlamentu je to podle § 65 zákona č. 62/2003 Sb. 30 Kč za hlas při zisku aspoň 1 %.
Za sněmovní volby 3. a 4. 10. 2025 vyplatilo ministerstvo podle přehledu MF v roce 2026 celkem 545 014 700 Kč sedmi stranám a koalicím. Nejvíc dostalo ANO 2011 (194 048 600 Kč), koalice SPOLU 131 334 600 Kč, kterou si podle dohody rozdělila ODS (55 %), KDU-ČSL a TOP 09 (po 22,5 %), dále STAN 63 151 400 Kč, Piráti 50 455 700 Kč, SPD 43 761 200 Kč, Motoristé sobě 38 060 100 Kč a Stačilo! 24 203 100 Kč. Částky jsou po přepočtu hlasů podle Nejvyššího správního soudu.
Stálý příspěvek
Roční příspěvek za výsledek v posledních sněmovních volbách (§ 20 odst. 3 a 6). Strana, která získala aspoň 3 % hlasů, dostává 6 milionů Kč ročně a za každých dalších i započatých 0,1 % dalších 200 000 Kč. Nad 5 % se už nezvyšuje, strana tak dostane nejvýš 10 milionů Kč ročně. U koalice dvou stran je strop 8 %, u koalice tří a více stran 11 % hlasů.
Příspěvek na mandát
Za každého zvoleného poslance nebo senátora dostává strana 900 000 Kč ročně, za člena zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy 250 000 Kč ročně (§ 20 odst. 7). Peníze náleží straně, za kterou byl politik zvolen, po celé volební období, i když z ní později vystoupí. Pokud se mandát uprázdní a není náhradník, příspěvek zaniká.
Příspěvek na politický institut
Strana, která měla poslance aspoň ve dvou ze tří posledních volebních období Sněmovny a založila politický institut, dostane navíc 10 % svého příspěvku na činnost. Peníze smí jít jen na činnost institutu (výzkum, vzdělávání, publikace), ne na kampaň (§ 17 odst. 4 až 7, § 20 odst. 5 a 8).
| Příspěvek | Výše podle zákona | Podmínka |
|---|---|---|
| Volební náklady (Sněmovna) | 100 Kč za hlas, jednorázově | aspoň 1,5 % hlasů |
| Volební náklady (Evropský parlament) | 30 Kč za hlas, jednorázově | aspoň 1 % hlasů |
| Stálý příspěvek | 6 mil. Kč + 200 000 Kč za každých 0,1 % nad 3 %, max. 10 mil. Kč ročně | aspoň 3 % ve sněmovních volbách |
| Mandát poslance, senátora | 900 000 Kč ročně | zvolený politik |
| Mandát krajského a pražského zastupitele | 250 000 Kč ročně | zvolený zastupitel |
| Politický institut | 10 % příspěvku na činnost | poslanci ve 2 ze 3 období, vlastní institut |
Dary: kdo smí darovat a kolik
U řady stran jsou dary po státních penězích druhým největším zdrojem. Zákon (§ 18) pro ně stanoví tato pravidla:
- Strop 3 miliony Kč ročně od jednoho dárce. Počítají se peněžité i věcné dary a bezúplatná plnění v obvyklé ceně. Za stejného dárce se považují i firmy, které dárce ovládá nebo které ovládají jeho.
- Členský příspěvek nad 50 000 Kč ročně se počítá jako dar.
- Žádné anonymní dary. Každý dárce musí být identifikován. Dar nad 1 000 Kč smí strana přijmout jen na základě písemné smlouvy.
- Zakázaní dárci: stát, kraje a obce a jejich organizace a firmy, veřejné vysoké školy, obecně prospěšné společnosti, firmy se sídlem v zahraničí nebo ovládané zahraniční firmou, firmy, které nezveřejnily účetní závěrku nebo nemají zapsaného skutečného majitele, vydavatelé tisku a provozovatelé rozhlasu a televize, svěřenské fondy a cizinci kromě občanů EU s pobytem v ČR.
- Nepovolený dar musí strana vrátit do 1. dubna následujícího roku, jinak ho odvede do státního rozpočtu. Když to neudělá, hrozí jí pokuta ve výši dvojnásobku daru (§ 19j).
Peníze ze státních příspěvků a darů musí strana vést na zvláštním, tzv. transparentním účtu (§ 17a a 17b). Kdokoli do něj může zdarma nahlédnout a banka musí zpřístupnit pohyby za poslední 3 roky. U každé platby musí být uveden její účel. Odkazy na tyto účty zveřejňuje Úřad pro dohled. Kdo konkrétně stranám daroval nejvíc, rozebereme v samostatném článku série.
Půjčky a úvěry
Půjčit si strana smí jen od banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz v ČR (§ 17 odst. 8). Půjčky od firem, sponzorů nebo členů tak zákon jako příjem nepřipouští. Ve výroční zprávě musí strana vypsat všechny úvěry a dluhy s věřitelem, výší a splatností (§ 19h).
Ve zprávách za rok 2025 uvedly přijatý úvěr dvě parlamentní strany. ODS přijala 54,2 milionu Kč a v přehledu dluhů uvádí tři úvěry od Fio banky (17,2, 69,9 a 100 milionů Kč) se splatností do roku 2030. SPD přijala úvěr 20 milionů Kč, splatný 31. 7. 2026. STAN uvádí dluh 19,4 milionu Kč u téže banky se splatností 31. 3. 2026.
Členské příspěvky a další příjmy
Členské příspěvky jsou u většiny stran malá položka: u parlamentních stran v roce 2025 od 0,4 milionu Kč (Piráti) po 6,4 milionu Kč (ODS). Pro stranu jsou podle § 19 zákona o daních z příjmů osvobozené od daně. Některé strany mají výrazné příjmy z nájmu nebo prodeje majetku (KDU-ČSL 26,4 milionu Kč) nebo z pořádání akcí (ODS 45,7 milionu Kč, Piráti 15,6 milionu Kč).
Kdo na peníze stran dohlíží
Od roku 2017 hospodaření stran kontroluje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDH) se sídlem v Brně. Je nezávislý a jeho předseda ani členové nesmějí být v posledních letech před jmenováním členy strany (§ 19 až 19e). Každá strana mu musí do 1. dubna odevzdat výroční finanční zprávu za předchozí rok (§ 19h). Ta obsahuje:
- účetní závěrku ověřenou auditorem (výrok bez výhrad, stejný auditor nejvýš 5 let po sobě),
- přehled příjmů v členění podle zákona, úvěrů a dluhů a výdajů na volby,
- seznam dárců se jménem a datem narození (u darů do 1 000 Kč bez data narození), u firem s názvem a IČO,
- členy, kteří zaplatili příspěvek přes 50 000 Kč, a firmy, ve kterých má strana podíl.
Úřad zprávy zveřejňuje na webu, v přehledu za rok 2025 je 198 stran a hnutí. Za nepředloženou zprávu hrozí pokuta až 200 000 Kč a pozastavení výplaty státního příspěvku. Kampaně se od 1. 1. 2026 řídí zákonem č. 234/2025 Sb.: strana platí kampaň z volebního účtu a do Sněmovny smí utratit nejvýš 90 milionů Kč včetně DPH, do Evropského parlamentu 50 milionů Kč.
Čísla z výročních zpráv za rok 2025
Tabulka ukazuje hlavní položky příjmů stran zastoupených ve Sněmovně po volbách 2025, jak je strany uvedly ve výročních finančních zprávách za rok 2025 (stav na webu ÚDH k 21. 11. 2026). Koalice SPOLU je rozdělena na jednotlivé strany. Částky jsou v milionech Kč a zaokrouhlené.
| Strana | Příjmy celkem | Státní příspěvky | Dary a bezúplatná plnění | Členské příspěvky | Přijaté úvěry |
|---|---|---|---|---|---|
| ANO 2011 | 201,9 | 180,8 | 15,6 | 4,3 | 0 |
| ODS | 242,0 | 86,7 | 35,4 | 6,4 | 54,2 |
| STAN | 107,2 | 73,5 | 32,7 | 0,9 | 0 |
| KDU-ČSL | 124,8 | 79,4 | 14,0 | 2,8 | 0 |
| TOP 09 | 46,5 | 30,0 | 14,7 | 1,7 | 0 |
| Piráti | 53,9 | 20,3 | 15,1 | 0,4 | 0 |
| SPD | 68,0 | 39,3 | 8,2 | 0,5 | 20,0 |
| Motoristé sobě | 76,0 | 44,0 | 30,5 | 1,5 | 0 |
Státní příspěvky zahrnují příspěvek na činnost, na politický institut a na volební náklady. Úvěry jsou podle zákona součástí příjmů celkem. Příspěvek za volby 2025 vyplatilo ministerstvo až v roce 2026, ve zprávách za rok 2025 ho uvádějí jen KDU-ČSL (29,6 milionu Kč) a Motoristé sobě (38,6 milionu Kč). Proto se čísla ze zpráv mohou lišit od výplat podle tabulek MF.
Co z tabulky plyne: u všech osmi stran byly státní příspěvky v roce 2025 největší položkou příjmů. Největší podíl měly u ANO (zhruba 90 %), nejmenší u ODS (zhruba 36 %), která měla vysoké příjmy i z akcí a z úvěru. Nejvíc darů a bezúplatných plnění vykázaly ODS, STAN a Motoristé sobě (každá přes 30 milionů Kč).
Co to znamená pro daňového poplatníka
Podle tabulky Ministerstva financí stát v roce 2025 vyplatil 36 stranám a hnutím na příspěvcích na činnost a na politické instituty celkem 555 799 608 Kč. Nejvíc dostalo ANO 2011 (180,3 milionu Kč), dále ODS (86,7 milionu Kč) a STAN (73,5 milionu Kč). V roce 2026 k tomu přibyl jednorázový příspěvek za sněmovní volby 545,0 milionu Kč. Jen tyto dvě položky dávají dohromady přes 1,1 miliardy Kč ze státního rozpočtu, tedy z daní.
Co to znamená pro podnikatele
- Firma smí straně darovat, pokud má sídlo v ČR, zveřejnila účetní závěrku, má zapsaného skutečného majitele, neovládá ji zahraniční firma a nemá v ní majetkovou účast stát, kraj ani obec. Dar nad 1 000 Kč vyžaduje písemnou smlouvu.
- Dar je veřejný. Název firmy, IČO a výše daru se objeví ve výroční zprávě strany na webu ÚDH. Strop 3 miliony Kč ročně platí pro celou skupinu ovládaných firem.
- Daně: dar politické straně nebo hnutí lze odečíst od základu daně. Podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů si firma (právnická osoba) může odečíst dar v hodnotě aspoň 2 000 Kč, v úhrnu nejvýš 10 % základu daně. Podnikatel nebo jiná fyzická osoba podle § 15 odst. 1, pokud dary v roce přesáhnou 2 % základu daně nebo činí aspoň 1 000 Kč, v úhrnu nejvýš 15 % základu. Dar se neuplatňuje jako náklad, ale jako odpočet od základu daně.
- Vlastní kampaň: kdo chce bez souhlasu strany vést kampaň a utratit víc než 3 000 Kč, musí se podle zákona č. 234/2025 Sb. předem registrovat u ÚDH jako třetí osoba.
Časté otázky
Kolik dostane strana za jednoho poslance?
900 000 Kč ročně po celé volební období, stejně za senátora. Za krajského nebo pražského zastupitele 250 000 Kč ročně.
Kolik může jeden člověk nebo firma darovat straně?
Nejvýš 3 miliony Kč za kalendářní rok, včetně věcných darů a členského příspěvku nad 50 000 Kč. U firem se počítá celá skupina ovládaných společností.
Smí strana přijmout anonymní dar nebo dar ze zahraničí?
Ne. Každý dárce musí být identifikován. Zakázané jsou i dary od firem se sídlem v zahraničí nebo ovládaných ze zahraničí a od cizinců, kteří nejsou občany EU s pobytem v ČR.
Je dar politické straně daňově odečitatelný?
Ano. Zákon o daních z příjmů výslovně uvádí politické strany a hnutí mezi příjemci, jejichž dary lze odečíst od základu daně, v limitech 10 % (firmy) a 15 % (fyzické osoby).
Kde najdu, kolik strana dostala a od koho?
Ve výročních finančních zprávách na webu ÚDH, státní příspěvky v tabulkách Ministerstva financí. Jak v těchto datech hledat, popíšeme v samostatném návodu.
Související články: Politické směry přehledně: levice, pravice a střed, Evropské politické strany přehledně, Frakce v Evropském parlamentu, Piráti: co navrhuje jejich program, Zelená politika v ČR a Demokracie: přímá, zastupitelská, liberální a neliberální.
Zdroje
- Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (aktuální znění k 1. 11. 2026, § 17 až 20b)
- e-Sbírka: zákon č. 424/1991 Sb.
- Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR (§ 85 příspěvek na úhradu volebních nákladů)
- Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu (§ 65)
- Zákon č. 234/2025 Sb., o volebních kampaních a o transparentnosti a cílení politické reklamy (§ 9 limity výdajů)
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 15 odst. 1, § 19, § 20 odst. 8)
- Ministerstvo financí: Politické strany a hnutí – příspěvky ze státního rozpočtu
- Ministerstvo financí: Příspěvky uhrazené politickým stranám a hnutím v roce 2025
- Ministerstvo financí: Příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do PSP ČR 2025 (vyplacen 2026)
- Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
- ÚDH: Výroční finanční zprávy politických stran a hnutí
- ÚDH: Výroční finanční zprávy za rok 2025 (přehled a otevřená data)
- ÚDH: Zvláštní (transparentní) účty stran a institutů
- ÚDH: Průvodce pravidly financování politiky
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – ANO 2011
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – ODS
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – STAN
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – KDU-ČSL
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – TOP 09
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – Česká pirátská strana
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – SPD
- ÚDH: Výroční finanční zpráva za rok 2025 – Motoristé sobě
Informace odpovídají stavu k 21. 11. 2026 podle uvedených zdrojů. Čísla z výročních zpráv jsou údaje, které strany samy předložily ÚDH, zaokrouhlené na desetiny milionu Kč. Článek popisuje platné právo a oficiální údaje, strany nehodnotí a nedoporučuje, koho volit. Nejde o daňové poradenství.

