Frakce v Evropském parlamentu: kam patří české strany a co to znamená
Čeští europoslanci nesedí v Evropském parlamentu jako jedna česká skupina. Rozdělují se do nadnárodních frakcí podle politické příslušnosti, a tak se poslanci jedné domácí koalice mohou ocitnout ve dvou různých klubech. Tento díl série o politických směrech vysvětluje, co frakce jsou, jak fungují, kde sedí čeští poslanci v období 2024–2029 (stav k 20. 11. 2026) a jak frakce hlasovaly o autech, klimatu a migraci. Strany ani poslance nehodnotíme a nedoporučujeme, koho volit.
Co je frakce v Evropském parlamentu
Oficiálně se jim říká politické skupiny, v češtině se běžně používá i slovo frakce nebo klub. Podle Evropského parlamentu poslanci nejsou organizováni podle států, ale podle politické příslušnosti. Parlament má 720 poslanců, z toho 21 z Česka, a k 20. 11. 2026 v něm působí osm skupin. Kdo nepatří do žádné, je nezařazený poslanec.
Pravidla jsou v jednacím řádu (článek 33) a shrnuje je briefing výzkumné služby EP z roku 2024:
- Minimum pro vznik: 23 poslanců zvolených nejméně ve čtvrtině členských států, tedy dnes v sedmi.
- Společné politické prohlášení: členové musejí písemně prohlásit, že sdílejí politickou příslušnost. Čistě technickou skupinu bez společného programu Parlament v roce 1999 odmítl.
- Jedna skupina na poslance: nikdo nesmí být ve dvou skupinách najednou. Přestoupit nebo se stát nezařazeným může poslanec kdykoli, a to i opakovaně.
- Vznik a zánik kdykoli: skupina může vzniknout i během volebního období. Když klesne pod limit, může ji předseda Parlamentu za určitých podmínek nechat fungovat do konce období.
Přehled frakcí (stav k 20. 11. 2026)
Počty poslanců a států jsme sečetli z oficiálního seznamu poslanců EP k 20. 11. 2026. Během období se mění, protože poslanci odcházejí, nastupují a přestupují.
| Frakce (zkratka) | Český název podle EP | Poslanců | Států | Z toho z ČR |
|---|---|---|---|---|
| EPP | Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) | 185 | 27 | 5 |
| S&D | Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů | 135 | 25 | 0 |
| PfE | Skupina Patrioti pro Evropu | 86 | 14 | 9 |
| ECR | Skupina Evropských konzervativců a reformistů | 84 | 18 | 4 |
| Renew | Skupina Renew Europe | 78 | 21 | 0 |
| Greens/EFA | Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance | 53 | 17 | 1 |
| The Left | Levice v Evropském parlamentu – GUE/NGL | 45 | 13 | 0 |
| ESN | Skupina Evropa suverénních národů | 27 | 9 | 1 |
| NI | Nezařazení poslanci | 27 | 10 | 1 |
Výzkumná služba EP popisuje dvě tradičně největší skupiny jako středopravicovou EPP a středolevicovou S&D. Žádná frakce nemá sama většinu, ke které je potřeba 361 hlasů ze 720. Proto se pro každé hlasování skládá většina z několika skupin, a v různých tématech pokaždé jinak. Co znamenají pojmy levice a pravice, vysvětluje článek o levici, pravici a politickém kompasu.
Co frakce dává poslancům a co nezařazeným chybí
- Peníze a zaměstnanci. Skupiny a nezařazení se financují jen z rozpočtu Parlamentu. V roce 2024 na to šlo 67,5 milionu eur. Peníze se dělí podle počtu členů k 1. lednu daného roku. Skupina hospodaří sama, výdaje nezařazených platí a kontroluje sekretariát Parlamentu. Na asistenty má každý poslanec stejnou částku bez ohledu na skupinu.
- Řečnický čas. První část času v rozpravě se dělí rovným dílem mezi skupiny, další část podle jejich velikosti. Nezařazení dostávají čas podle svého počtu.
- Posty. Kandidáty na předsedu Parlamentu, 14 místopředsedů a 5 kvestorů může navrhnout jen skupina, nebo nejméně 36 poslanců. Nezařazení mají podle EPRS malou šanci stát se předsedy výborů nebo zpravodaji důležitých předpisů.
- Program jednání. O programu a organizaci práce rozhoduje Konference předsedů, kterou tvoří předseda Parlamentu a předsedové skupin. Jeden nezařazený poslanec se jí účastní bez hlasovacího práva.
Předsednictví výborů a delegací si skupiny rozdělují poměrně podle d’Hondtovy metody. Počet členů každé skupiny se postupně dělí 1, 2, 3… a další post dostane skupina s nejvyšším podílem, dokud se nerozdělí všechny. Podle výzkumné služby EP má složení výborů co nejvíc odpovídat složení Parlamentu. Předsedu pak formálně volí členové výboru. Příklad z české delegace: Veronika Vrecionová (ODS, ECR) předsedá od 23. 7. 2024 Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Postoj skupiny k hlasování vzniká dohodou uvnitř skupiny a podle EP nesmí být žádný poslanec nucen hlasovat určitým způsobem. Skupiny přesto hlasují dost jednotně. Podle EPRS se míra soudržnosti skupin v období 2019–2024 pohybovala od 74 % (tehdejší skupina Identita a demokracie) po 95 % (Zelení/EFA).
Kam patří české strany v období 2024–2029
Ve volbách 7. a 8. června 2024 se v Česku rozdělovalo 21 mandátů, volební účast byla podle volby.cz 36,45 %. Tabulka ukazuje zisky mandátů a to, kde zvolení poslanci nebo jejich náhradníci sedí podle webu Evropského parlamentu k 20. 11. 2026.
| Kandidátka 2024 | Hlasy | Mandáty | Frakce poslanců k 20. 11. 2026 |
|---|---|---|---|
| ANO 2011 | 26,14 % | 7 | PfE: Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Jaroslav Knot, Ondřej Knotek, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová |
| SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) | 22,27 % | 6 | ECR: Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (ODS); EPP: Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) |
| PŘÍSAHA a MOTORISTÉ | 10,26 % | 2 | PfE: Antonín Staněk (Motoristé sobě); ECR: Nikola Bartůšek (nestraník) |
| STAČILO! | 9,56 % | 2 | PfE: Kateřina Konečná (KSČM); nezařazený: Ondřej Dostál (nestraník) |
| Starostové a osobnosti pro Evropu | 8,70 % | 2 | EPP: Jan Farský, Danuše Nerudová (STAN) |
| Česká pirátská strana | 6,20 % | 1 | Greens/EFA: Markéta Gregorová |
| SPD a Trikolora | 5,73 % | 1 | ESN: Ivan David (SPD) |
Celkem tedy k 20. 11. 2026: devět českých poslanců v PfE, pět v EPP, čtyři v ECR a po jednom v Zelených/EFA, ESN a mezi nezařazenými. Ve skupinách S&D, Renew a Levice nesedí žádný český poslanec. Stranickou příslušnost uvádíme podle EP. Koalice SPOLU je příkladem, že společná kandidátka doma neznamená společnou frakci v Bruselu: ODS je v ECR, TOP 09 a KDU-ČSL v EPP, podobně jako STAN. O kořenech EPP píšeme v článku o křesťanské demokracii, o Pirátech a jejich europoslankyni v článku o programu Pirátů.
Změny během volebního období
Podle stránek EP o odcházejících a nastupujících poslancích a podle historie jednotlivých poslanců došlo zatím k těmto změnám. Důvody neuvádíme, jen data z EP:
- Martin Hlaváček (ANO) skončil 31. 7. 2024, od 1. 8. 2024 nastoupil Tomáš Kubín (ANO).
- Ondřej Kovařík (ANO) skončil 30. 7. 2025, od 31. 7. 2025 nastoupil Jaroslav Knot (ANO).
- Filip Turek (Motoristé sobě) skončil 3. 10. 2025, od 4. 10. 2025 nastoupil Antonín Staněk. EP u něj do 19. 5. 2026 uváděl stranu Přísaha, od 20. 5. 2026 Motoristé sobě. Je v PfE.
- Nikola Bartůšek byl do 3. 2. 2026 v PfE, od 4. 2. do 16. 6. 2026 nezařazený a od 17. 6. 2026 je v ECR. Do 22. 4. 2026 ho EP vedl jako člena Přísahy, od 23. 4. 2026 jako nestraníka.
- Kateřina Konečná byla do 20. 10. 2026 nezařazená, od 21. 10. 2026 je v PfE.
Co to znamená v praxi: jak hlasovaly frakce
O zákonech EU rozhoduje Parlament spolu s Radou EU. Uvnitř Parlamentu výsledek určuje, jak se postaví frakce. Rozpad hlasů podle frakcí jsme sečetli z otevřených dat Evropského parlamentu (jmenovitá hlasování, příslušnost ke skupině v den hlasování). Celkové součty odpovídají tiskovým zprávám EP. Poslanci, kteří nehlasovali, v tabulce nejsou. Údaje jsou ve tvaru pro / proti / zdržel se.
| Frakce | Auta: flexibilita 2025–2027 (8. 5. 2025) | Klima 2040 a odklad ETS2 (10. 2. 2026) | Bezpečné země původu (10. 2. 2026) | Bezpečná třetí země (10. 2. 2026) |
|---|---|---|---|---|
| EPP | 136 / 1 / 7 | 107 / 62 / 5 | 167 / 2 / 7 | 168 / 8 / 1 |
| S&D | 96 / 13 / 0 | 118 / 0 / 1 | 25 / 89 / 7 | 20 / 93 / 8 |
| PfE | 68 / 5 / 0 | 0 / 71 / 0 | 71 / 0 / 0 | 71 / 0 / 0 |
| ECR | 64 / 0 / 2 | 23 / 50 / 0 | 72 / 1 / 0 | 73 / 0 / 0 |
| Renew | 61 / 1 / 1 | 65 / 2 / 2 | 23 / 3 / 41 | 16 / 33 / 18 |
| Greens/EFA | 0 / 48 / 0 | 48 / 0 / 0 | 1 / 43 / 3 | 1 / 46 / 0 |
| The Left | 0 / 29 / 1 | 41 / 0 / 1 | 0 / 42 / 0 | 0 / 42 / 0 |
| ESN | 22 / 0 / 0 | 1 / 24 / 0 | 25 / 0 / 0 | 24 / 0 / 0 |
| Nezařazení | 11 / 4 / 3 | 10 / 17 / 3 | 24 / 4 / 2 | 23 / 4 / 3 |
| Celkem | 458 / 101 / 14 | 413 / 226 / 12 | 408 / 184 / 60 | 396 / 226 / 30 |
Emisní normy pro auta
Parlament 8. 5. 2025 podle tiskové zprávy EP schválil, že automobilky mohou splnit limity CO2 pro roky 2025, 2026 a 2027 v průměru za tři roky, ne za každý rok zvlášť. Samotné cíle se neměnily, výrobci ale mohou horší rok vyrovnat lepším. Hlasovala pro většina skupin, proti byli Zelení/EFA a Levice. Z českých poslanců hlasovalo pro 20, Markéta Gregorová nehlasovala.
Komise 16. 12. 2025 navrhla snížit cíl pro rok 2035 u nových aut a dodávek ze 100 % na 90 % (zbytek by se kompenzoval například nízkoemisní ocelí nebo obnovitelnými palivy). Podle legislativní observatoře EP o návrhu hlasoval 4. 11. 2026 výbor, hlasování pléna tam k 20. 11. 2026 zapsané není. Konečný postoj Parlamentu tedy zatím neexistuje.
Klimatický zákon a emisní povolenky ETS2
Dne 10. 2. 2026 Parlament podle EP schválil cíl snížit emise do roku 2040 o 90 % proti roku 1990. Ve stejném textu je odklad systému ETS2 o rok, z roku 2027 na 2028. Hlasovalo se o celém textu najednou, hlas pro nebo proti se tedy netýkal jen ETS2. Pro byly S&D, Renew, Zelení/EFA a Levice, EPP se rozdělila, PfE a téměř celá ESN byly proti, většina ECR také. Z českých poslanců hlasovalo pro 5 (čtyři z EPP a Markéta Gregorová), proti 13 a tři nehlasovali.
Pro domácnosti a firmy to znamená, že zpoplatnění emisí z paliv pro budovy a dopravu začne podle MŽP v roce 2028. Povolenky kupují dodavatelé paliv, ne domácnosti, cenu ale pravděpodobně promítnou do ceny paliv. Podrobnosti jsou v článku o zelené politice.
Migrace a azyl
Pakt o migraci a azylu (deset předpisů) schválil Parlament ještě v minulém období, 10. 4. 2024. Například nařízení o řízení azylu a migrace prošlo podle EP poměrem 322 : 266 při 31 zdrženích. Tehdy ale existovaly jiné frakce, třeba Identita a demokracie, a Patrioti pro Evropu ani ESN ještě nevznikly.
V tomto období Parlament 10. 2. 2026 schválil podle EP první seznam bezpečných zemí původu (Bangladéš, Egypt, Indie, Kolumbie, Kosovo, Maroko a Tunisko), kde se o žádostech o azyl bude rozhodovat rychleji, a nová pravidla pro pojem bezpečná třetí země. Obojí podpořily EPP, ECR, PfE a ESN, S&D, Zelení/EFA a Levice byly většinou proti, Renew se rozdělila nebo zdržela. Z českých poslanců hlasovalo v obou případech pro 17, proti Markéta Gregorová a tři nehlasovali.
Ze čtyř hlasování je vidět, že stálá koalice v Parlamentu není. U aut se spojila většina skupin, u klimatu S&D, Renew, Zelení/EFA a Levice s částí EPP, u azylu EPP s ECR, PfE a ESN. Stav konkrétního předpisu najdete v legislativní observatoři EP.
Frakce vs. evropská politická strana
Frakce je klub poslanců uvnitř Parlamentu, financovaný z jeho rozpočtu. Evropská politická strana je spolek národních stran (případně i jednotlivců), který působí mimo Parlament a musí být zapsaný u Úřadu pro evropské politické strany a nadace (APPF). K 20. 11. 2026 jich je v rejstříku dvanáct. Evropské strany mají vlastní financování, oddělené od peněz pro frakce.
Často mají stejný nebo podobný název (EPP je strana i frakce), jedna frakce ale může zahrnovat víc evropských stran. Například ve skupině Zelených/EFA jsou Evropská strana zelených i Evropská svobodná aliance. Evropské strany rozebereme v samostatném článku série, spor o to, jak silná má Evropa být, popisuje článek o euroskepticismu a federalismu.
Časté otázky
Je frakce totéž co politická skupina?
Ano. Jednací řád i web EP používají výraz politická skupina, v češtině se běžně říká frakce nebo poslanecký klub.
Může europoslanec přestoupit do jiné frakce?
Ano, kdykoli a i opakovaně, nebo může zůstat nezařazený. V tomto období to udělali například Nikola Bartůšek a Kateřina Konečná.
Kolik českých europoslanců je v jaké frakci?
K 20. 11. 2026: PfE 9, EPP 5, ECR 4, Zelení/EFA 1, ESN 1 a 1 nezařazený, celkem 21.
Hlasují europoslanci vždy podle frakce?
Ne. Nikdo nesmí být nucen hlasovat určitým způsobem a třeba EPP se při hlasování o klimatickém cíli 2040 rozdělila. Většinou ale skupiny hlasují jednotně.
Rozhoduje o zákonech EU jen Evropský parlament?
Ne. Většinu předpisů schvaluje společně s Radou EU, kde sedí ministři členských států, návrhy obvykle předkládá Evropská komise.
Související články: Politické směry přehledně: levice, pravice a střed, Euroskepticismus a federalismus v EU, Piráti: co navrhuje jejich program, Zelená politika v ČR: co navrhují Zelení a Křesťanská demokracie.
Zdroje
- Evropský parlament: Politické skupiny
- EPRS: Rules on political groups in the European Parliament (červen 2024)
- EPRS: Understanding the d’Hondt method (2024, PDF)
- EPRS: Organisation of the European Parliament
- Evropský parlament: Jednací řád
- Evropský parlament: Poslanci podle členského státu a politické skupiny (stav k 20. 11. 2026)
- Evropský parlament: Poslanci, kteří odešli
- Evropský parlament: Poslanci, kteří nastoupili
- Evropský parlament: Nikola Bartůšek, 10. volební období
- Evropský parlament: Kateřina Konečná, 10. volební období
- Evropský parlament: Antonín Staněk, 10. volební období
- Evropský parlament: Veronika Vrecionová
- volby.cz: Volby do Evropského parlamentu 2024, celkové výsledky
- volby.cz: Volby do Evropského parlamentu 2024, zisky mandátů
- Evropský parlament: Portál otevřených dat (jmenovitá hlasování 8. 5. 2025 a 10. 2. 2026)
- Evropský parlament: Emise CO2 – flexibilní opatření pro výrobce automobilů (8. 5. 2025)
- Legislativní observatoř EP: 2025/0420(COD) normy CO2 pro lehká vozidla
- Evropský parlament: Klimatický zákon EU – cíl 90 % do roku 2040 a odklad ETS2 (10. 2. 2026)
- Legislativní observatoř EP: 2025/0524(COD) rámec pro klimatickou neutralitu
- Legislativní observatoř Evropského parlamentu
- MŽP: EU ETS2 – emisní obchodování v sektoru budov a silniční dopravy
- Evropský parlament: Parlament schválil nový pakt EU o migraci a azylu (10. 4. 2024)
- Evropský parlament: Azyl – bezpečné třetí země a seznam bezpečných zemí původu (10. 2. 2026)
- APPF: Registered European political parties
Informace odpovídají stavu k 20. 11. 2026 podle uvedených zdrojů. Rozpad hlasování podle frakcí je náš součet z otevřených dat EP. Článek popisuje fungování Evropského parlamentu a oficiální údaje, strany ani poslance nehodnotí a nedoporučuje, koho volit.

