Jawa 500 typ 891

JAWA 500 TYP 891

V současné době patří československé sportovní motocykly ke světové špičce v řadě disciplín. Jednou z nich jsou závody na ledových plochých dráhách, které patří mezi nejmladší v motoristickém sportu. Největším výrobcem speciálních strojů pro tento druh sportu je právě Československo. Nevelký provoz n.p. Jawa v Divišově vyrábí v současné době vedle známého plochodrážního typu Jawa 500 DT ještě něco málo přes 100 ,,leďáku“, které nemají na světě konkurenci.

Divišov je jedním z těch míst, kde před 30 lety motocyklová výroba vůbec neexistovala. Venkovské městečko žilo převážně zemědělským životem, dnes je zde však na světoznámé plochodrážní motocykly každý právem hrdý. Výroba sportovních motocyklů vznikla v Divišově nedlouho po Vítězném únoru z nadšení několika motocyklových sportovců, sdružených okolo konstruktéra, mechanika a jezdce v jedné osobě, Jaroslava Simindla, zasloužilého mistra sportu, který je dnes již v důchodu. Za účinné pomoci Svazarmu byla zahájena nejprve výroba plochodrážních motorů a později celých motocyklů nesoucí zpočátku značku Eso.  Výroba motocyklů se v malé dílně postupně rozrůstala, nějaký čas se vyráběly též motokrosové motocykly a na začátku 60. let začaly první pokusy s přípravou plochodrážních motocyklů pro závody na ledě. Jejich další úspěšný vývoj mimo jiné příznivě ovlivnily také zkušenosti nejlepších sovětských reprezentantů.

Uplynulý rok patřil v našem motocyklovém sportu k nejúspěšnějším v celé dosavadní historii. Jeden titul mistra světa – Milan Špinka, druhé místo J. Falty v MS v motokrosu i opětovném vítězství našich reprezentantů v Šestidenní a v soutěžích o ME  je bilance opravdu výtečná. K těmto úspěchům československé reprezentace můžeme ještě připočítat další vavříny, získané na československých strojích zahraničními jezdci. Dá se říci, že právě motocykly jsou významným, ale dost často opomíjeným faktorem úspěchu. Proto chceme právě jim věnovat pozornost v našem seriálu ,,stroje mistrů“. Vždyť československé sportovní motocykly mají ve světovém motorismu skutečně vynikající zvuk a zaslouží si jistě pozornost.

První, kdo každoročně nastupují do bojů o nejvyšší posty, jsou jezdci na ledových plochých dráhách.Zatímco pro ostatní sportovní sezóna teprve začíná,  ,,ledaři“ již jedou své světové finále. A protože právě tato, do jisté míry velmi exotická a naší motoristické veřejnosti nepříliš známá  disciplína je pro naše barvy jednou z nejúspěšnějších, seriál ,,Stroje mistrů“ popisem špičkového motocyklu pro závody na ledových plochých dráhách.

Závody motocyklů na ledě jsou jednou z oficiálně nejmladších disciplín motocyklového sportu a není bez zajímavosti, že právě motocykly JAWA přivedly na stupně vítězů všechny dosavadní mistry světa od začátku šampionátu tj. od roku 1966. Největší líhní špičkových jezdců na ledě je Sovětský svaz, jehož jezdci získali z devíti finálových závodů sedm titulů  mistra světa. Nejúspěšnějším jezdcem v krátké historii tohoto náročného a velmi efektivního sportu je zatím bezkonkurenční sovětský reprezentant Gabdrachman Kadyrov,  šestinásobný mistr světa. Českoslovenští jezdci jsou v této neoficiální klasifikaci druzí nejúspěšnější. Antonín Šváb vybojoval titul mistra světa v roce 1970, a stal se tak naším prvním mistrem světa v motoristickém sportu. Na svém kontě má ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě v MS. Poslední mistrem světa další Čechoslovák – Milan Špinka ( 1974 ), který  byl již v roce 1971 třetí.

Motocykly, s nimiž se jezdí závody na ledových plochých dráhách, jsou zcela určitě ze všech motocyklů nejsvéráznější, a, ať se na mne vyznavači tohoto sportu nezlobí, také nejméně hezké. Svými ohřebovanými koly doslova nahání hrůzu. Po obvodu obou kol je totiž velké množství téměř 3 cm dlouhých a opravdu ostrých hřebů. Celková koncepce plochodrážních motocyklů Jawa pro závody na ledě vychází ze zkušeností, získaných mnohaletou výrobou světoznámých motocyklů JAWA 500 DT. Tyto zkušenosti, doplněné o poznatky nejlepších jezdců, kteří si zpočátku stavěli motocykly na led  sami, byly využity při konstrukci a přípravě malosériové výroby těchto strojů.

Motor je shodný s typem používaným k závodům na škvárových dráhách. Robustní, vzduchem chlazený čtyřdobý jednoválec s rozvodem OHV má zdvihový objem 497 cm³. Kliková skříň, válec a hlava válce jsou přesné odlitky z lehké slitiny, vlisovaná vložka válce je zhotovena ze speciální legované litiny. Za tepla zalisovaná sedla ventilů jsou kalená. Ventily jsou zhotovené z vysoce jakostního materiálu; mají nestejný průměr – sací Ø 47 mm, výfukový Ø 42 mm, vzájemně mezi sebou svírají úhel 60º.  Ventilová vahadla jsou leštěná, uložená v bronzových pouzdrech. Rozvodová kola vačkových hřídelů jsou uloženy poměrně vysoko v klikové skříni. Klikový mechanismus je masivní konstrukce s dokonalým opracováním všech funkčních ploch. Ojniční a kliková ložiska jsou válečková duralovými klecemi (vlastní konstrukce).Píst kovaný ze speciální lehké slitiny je osazen třemi kroužky tl. 1,5 mm. Pístní čep má Ø 20 mm.

Mazání motoru je ztrátové, což znamená, že motor je mazán stále  čerstvým olejem, který po vykonání svého úkolu vytéká v dolní části motorové skříně. Mazání zajišťuje dvojité olejové čerpadlo, poháněné od středního rozvodového kola, které dodává tlakový olej do klikového mechanismu a do pouzder vahadel. Stékající olej maže rozvodový mechanismus a hlavní ložiskový klikového hřídele. Dodávání množství oleje je možné seřizovat a kontrolovat malým okénkem na čerpadle.

Zapalování magnetem PAL, speciálně konstruovaným pro plochodrážní motory JAWA, si někteří jezdci vylepšují zdvojením kondenzátoru apod. Specialitou zapalovací soustavy motocyklů pro závody na ledě je provázek, vedoucí od magnetu, který si jezdci před jízdou omotají kolem rukavice. V případě pádu se okamžitě přeruší zapalování a motor se zastaví.

Plnění motoru obstarává italský karburátor Dell‘Orto PHF 36A nové konstrukce s centrální plovákovou komorou, sytičem a akcelerační pumpičkou. Tyto karburátory nahradily dlouho používané karburátory Dell‘Orto Ø 35 mm. Pohonnou látkou je u motocyklů na led, stejně jako u strojů pro závody na škvárových plochých dráhách, metylalkohol.

Výkon motoru přenáší jen částečně zakrytý primární řetěz ČZ 1/2 x 5/16″ přes suchou čtyřlamelovou spojku s ferodovým obložením. Spojka má šest vodících kolíků a tři přítlačné pružiny.

Motocykl pro závody na ledě jsou vybaveny robustní dvourychlostní samostatnou převodovkou BS-2. Převodovka je u tohoto druhu motocyklu velmi namáhanou součástí, neboť řazení při závodě se uskutečňuje bez ubrání plynu a bez vypínání spojky. Převodové stupně: I. – 1,62 : 1 a II. 1 : 1. Řadicí páka je na pravé straně motocyklu. Celkové převody pro závody na ledě lze u motocyklů Jawa měnit tak na primární, tak na sekundárním převodu, a to výměnou řetězových kol v různých kombinacích od 1 : 7,97 až do 1 : 10,3, což plně postačuje pro nejrůznější dráhy i způsob jízdy. Sekundární převod je řetězem ČZ 5/8 x 1/4″.

Rám motocyklu Jawa pro závody na ledových plochých dráhách je speciální konstrukce, zhotovený z jakostních ocelových trubek. Konstrukce rámu umožňuje jízdu v mimořádně velkém sklonu. Při závodě se jezdec v některých úsecích zatáček téměř dotýká levým řídítkem ledu. S ohledem na jízdní podmínky je rám vyztužen svislou trubkou mezi motorem a převodovkou. Přední vidlice má sklon 35º a je uložená v rámu na samomazných ložiskách. S ohledem na požadovanou tuhost je uložení přední vidlice poměrně široké. Teleskopická vidlice je upravená ze sériového typu, používaného na motocyklech Jawa 250 / 350 . Zdvih odpružení přední vidlice je 80 mm. Zadní kolo je neodpružené. Na obvyklém místě rámu je umístěná malá palivová nádrž, která pojme 2,5 litru. Mezi motorem a převodovkou je ještě malá nádrž na 0,5 litru oleje.

Nezvyklý kryt předního kola místo blatníku, zakrývající z bezpečnostních důvodů většinu obvodu ohřebovaného kola, je zhotoven z ocelových trubek. Také zadní blatník je potažen po obvodu zadního kola téměř až k zemi. Sedlo je poměrně nízké a jednoduché. Výfuková roura má po celé délce stejný průměr a je uchycená ve třech bodech. Stupačka (hák) je pouze na pravé straně.

Kola jsou, jak jsme již uvedli, největší zvláštností motocyklů pro závody na ledových plochých drahách. Přední kolo má rozměr 2,75 x 23″, zadní 3,00 x 21″ (v některých případech se používají vzadu 3,25 x 19″). Pneumatiky, jejichž povrch je upravován snížením (odřezáním) vrstvy pryže, jsou opatřeny našroubovanými vyměnitelnými ocelovými hřeby o délce 28 mm. Pro větší stabilitu v plášti jsou vyztužené. Na povrchu předního kola je namontováno asi 90 – 100 těchto hrozivých hřebů, a to převážně na levé straně a na střední části pláště. Zadní kolo je podle druhu a požadavků jezdce osazeno 130 – 160 hřeby stejné délky, rovněž z větší části umístěnými na jeho levé a střední části. Tlak v pneumatikách je 0,245 MPa – 0,294 MPa (tj. 2,5 – 3 kpm). Rozmístění hřebů v pláštích si zpravidla dělá každý jezdec sám podle svých zkušeností a způsobu jízdy.

Pro ty, které zajímá jakou rychlostí takovýto ohřebovaný mistrovský motocykl jezdí, ještě uvedeme, že na rovinkách  90 – 120 km/hod. a v zatáčkách pak 60 – 90 km/hod. podle délky a kvality povrchu dráhy.

 

 

Technické údaje:

Motor:

• Čtyřdobý stojatý vzduchem chlazený jednoválec s rozvodem OHV.
• Vrtání a zdvih Ø 88 x 81,7 mm.
• Zdvihový objem 497 cm³.
• Stupeň komprese 14.
• Největší výkon 36,5 kW ( 50 koní ) / 7000 ot/min.
• Největší otáčky 8000/min.
• Největší točivý moment 45,1 Nm ( 4,6 kpm ) / 6000 ot/min.
• Mazání ricinovým olejem.
• Zapalování magnetem PAL. předstih zážehu 42°.
• Zapalovací svíčka PAL S 14L – 15 nebo S 14L – 13

Rozměry a hmotnost:

• Rozvor kol 1440 mm.
• Celková délka 2220 mm.
• Šířka řídítek 650 mm.
• Výška sedla nad zemí 745 mm.
• Světlá výška 135 mm.
• Vlastní hmotnost 128 kg.

Psalo se v roce 1975

Zdroj: SM

Hodnocení