BRNO jubilejní 1978
Konec léta patří na brněnském výstavišti již tradičně veletrhům. Letošní září bylo ve znamení hned dvojnásobného jubilea- 20. mezinárodní strojírenský veletrh se konal v areálu, jenž již půlstoletí nabízí své prostory výstavám a veletrhům. Letošní přehlídky výrobků nejrůznějších strojírenských oborů se zúčastnilo 2593 vystavovatelů z 29 zemí a ze západního Berlína. Přepestrá paleta exponátů byla nejen předmětem obdivů desítek tisíc laických návštěvníků, ale i konkrétního zájmu odborníků, kteří zde při obchodních jednáních plnili jeden z hlavních cílů každého veletrhu- přispět co největší a nejúčelnější mezinárodní výměně zboží, bez níž si nelze představit technický pokrok v žádné zemi. Tak jako každým rokem, i letošní veletrh byl příležitostí k bilancování našeho zahraničního obchodu, o jehož neustálém růstu svědčí několik následujících údajů. Za posledních 30 let vzrostl jeho obrat dvanáctkrát. Nejvýraznější je samozřejmě rozvoj výměny zboží socialistickými státy, jež za stejnou dobu vzrostla jedenadvacetkrát (z toho vývoz do SSSR, jenž je naším největším obchodním partnerem, se zvýšili třiadvacetkrát a dovoz ze SSSR sedmadvacetkrát). Ale i zhruba šestinásobné zvýšení obchodního obratu s nesocialistickými zeměmi není zanedbatelné. Není tajemstvím, že největší podíl na těchto výsledcích mají právě strojírenské výrobky – vždyť z celkového objemu vývozu na ně připadá asi jedna polovina (za třicet let osmadvacetinásobné zvýšení!). Za stejnou dobu vzrostl dovoz strojírenských výrobků dokonce dvaaosmdesátkrát . Není jistě třeba dalších dokladů o významu strojírenství nejen pro hospodářství jednotlivých zemí, ale i pro obchodní styky mezi nimi. Je potěšitelné – a dokázal to i letošní strojírenský veletrh, že československé strojírenství má ve světě dobrý zvuk, především díky některým svým výrobkům, které patří svými vlastnostmi i kvalitou k absolutní špičce. Naše dvoudenní návštěva brněnského výstaviště patřila především expozicím automobilového průmyslu a jeho příslušenství, uspořádaným tradičně v pavilónech P a R a na volné ploše v jejich blízkosti. A tak čtenářům, kteří se letos do Brna nedostali, nabízíme slovem i obrazem alespoň výběr toho nejzajímavějšího, co jsem zde viděli.
PRO ZDRAVÍ LIDÍ
Ústředním mottem letošního strojírenského veletrhu bylo ,,Technika ve službách péče o zdraví člověka“. Ke splnění tohoto nejhumánnějšího poslání strojírenského vývoje i výroby přispívají svým dílem i výrobci automobilů, jak dokázali několika exponáty. Vedle známého a osvědčeného sanitního vozu Škoda 1203 jsme zde viděli jednu z novinek tohoto oboru, speciální sanitní automobil, postavený anglickou firmou Lomas na podvozku vozu Range Rover s prodlouženým rozvorem (1). Také tradiční účastník brněnských veletrhů, automobilka Daimler- Benz, se přihlásila k ústřednímu tématu letošní přehlídky, a to hned třemi exponáty (2). Kromě standartního sanitního vozu BINZ 2000, jenž je variantou základního typu Mercedes- Benz 250, zde byl ještě záchranný vůz BINZ L 308 a pro obdobný účel, avšak pro těžší provozní podmínky, upravený Unimog U 1100 L, oba poslední dokonale vybavené zařízením firmy Hellige, umožňujícím poskytnout první pomoc při převozu i ve velmi komplikovaných případech.
NAŠI VÝROBCI
Jednotliví výrobci našeho automobilového průmyslu vystavovali již tradičně ve společné expozici Motokovu. V pavilónu P, vyhraženém osobním motorovým vozidlům a příslušenství, dominovaly škodovky, vystavované již se některými úpravami pro příští rok, s nimiž čtenáře seznámíme podrobně v samotném článku. Značnou pozornost poutaly motocykly, vystavované žel na poměrně malé ploše, byť mezi nimi nebylo mnoho nového. Kompletní škálu motocyklů Jawa, počínaje modernizovaným malým motocyklem Jawa a konče plochodrážním půllitrem 500 DT typ 895, doplnily druhý den veletrhu dva z úspěšných soutěžních strojů, ozdobné ještě čerstvými vavříny z letošní Šestidenní soutěže ve Švédsku. ČZM Strakonice předvedly své sériové motocykly pro příští rok s řadou modernizačních prvků (např. pohotovostní stojánek, progresivní pružiny apod.). V těchto dnech se rozbíhá i sériová výroba motocyklu CZ 125 MX typ 511, jenž doznal proti loňskému prototypu některé drobné změny (3). V několika modifikacích byla vystavena i oblíbená Babeta, na níž jsme zaznamenali rovněž několik změn (řídítka, přední vidlice). Více zajímavostí a novinek bylo na volné ploše před pavilonem P, kde vystavovali naši výrobci užitkových vozidel. V nahodilém pořadí jmenujme alespoň některé. Pro přepravu topné nafty k maloodběratelům nabízí AVIA cisternový automobil A 30 K-CA s objemem 3m³ (4). Je vhodný zejména pro přepravu v městech, v jejichž stísněných ulicích je stále méně místa pro velké vozidla. K zajímavým exponentů patřil chladírenský automobil ALKA 12 N, jehož jubilejní 20 000. exemplář byl připraven pro sovětského odběratele (5). Dokladem prohlubující se mezinárodní kooperace a využívání našich podvozků pro nejrůznější účelové nástavby byl LIAZ 145 bez pomocného rámu, na nějž jugoslávská firma ITAS Kočevje montuje rám s třetí, zvedací nápravou a míchačkou betonu (6). Dalším příkladem spolupráce, tentokráte našeho a maďarského automobilového průmyslu, byl odtahový vůz AFIT-AVIA 30-L, jenž debutoval na stánku maďarského Mogürtu. Novinkou AVIE byla i prodloužená ‚‚skříň“ karosovaná v brněnském závodě. Paletu našich užitkových vozidel tradičně doplňovaly vesměs známé typy n.p. Tatra a Karosa.
ZAHRANIČNÍ NOVINKY
Pozornost veřejnosti přitahovaly, tak jako v minulých letech, i osobní automobily zahraničních výrobců. Vedle tradičních účastníků brněnských veletrhů, k nimž patří všichni výrobci ze socialistických zemí a z kapitalistických např. Fiat, Simca, Renault, Daimler-Benz aj., se zde objevil po kratší přestávce opět SAAB, Citroën a Peugeot. Strojírenský veletrh není specializovanou výstavou automobilového průmyslu a tak nelze očekávat, že by kvalitou či kvantitou mohl nahradit skutečný autosalón. Přesto, že v Brně tentokráte nebyly žádné absolutní novinky či výstavní premiéry, mohla si zde naše motoristická veřejnost poprvé na vlastní oči prohlédnout řadu nejnovějších přírůstků výrobních programů několika automobilek, o nichž měla až dosud informace pouze z různých publikací. Z nich jmenujme především čtyři představitele nejnovější generace vozů nižší střední a střední třídy, jejichž technické popisy jsme již uveřejnili v našem časopise. Byl to především Peugeot 305 (7), jenž má všechny předpoklady stát se jedním z nejlepších vozů této třídy. Francouzská Simca se pochlubila třemi modely typové řady Horizon-LS s motorem 1,1 l , GL s motorem 1,3 l (8) a nejvýkonnějším a nejluxusnějším GLS s motorem 1,5 l. Největší ze západoevropských vystavovatelů tohoto sektoru, italský Fiat, předvedl dva modely své nové, pokrokové i řešené typové řady Ritmo, pozoruhodné řadou zajímavých konstrukčních prvků, jejich řešením i použitým materiálem (9). Snad největší zájem byl však na stánku firmy Renault o nejnovější typ R 18, zejména o výkonnější variantu GTS s motorem převzatým z typu R 16 TX (10)- není totiž vyloučeno, že se později objeví i na našich silnicích. Nejpravděpodobněji jako licenční výrobek rumunské automobilky v Pitesti, v níž má od roku 1981 rozšířit současný výrobní program vozů Dacia. Majitele u nás oblíbených vozů Zastava zcela jistě zaujal typ Zastava 1100 Super (11), lišící se od typu u nás známého nejen výkonnějším motorem (z téhož objemu dává 47kW), ale i posilovačem brzd, hranatými světlomety, opěradly předních sedadel s integrálními opěrkami hlavy, menším sportovním volantem aj.
Největší zahraniční dodavatel osobních automobilů do ČSSR – Sovětský svaz vystavoval vesměs známé typy vozů Moskvič a VAZ 2121 Niva, o nějž by byl i mezi řadovými motoristy jistě velký zájem (12). Jako jediný finální výrobek automobilového průmyslu byl oceněn Zlatou medailí. V expozici NDR jsme poprvé viděli nejluxusnější model vozu Trabant S de Luxe ve dvoubarevném laku, s novým materiálem čalounění sedadel, s radiopřijímačem, chromovanými nárazníky, elektrickým ostřikovačem čelního skla aj.
Tak jako loni předvedl DaimlerBenz řadu svých osobních vozů se vznětovými motory, tentokráte však i dva typy s pětidveřovou karoserií kombi – 240 TD a 300 TD (13), patřící k nejlépe řešeným a vybaveným vozům tohoto druhu vůbec. Exponátem a současně poutačem této expozice byl i experimentální sportovní vůz C 111-II, jenž v r. 1976 překonal několik mezinárodních i světových rekordů (14). Současnou vlnu zvýšeného zájmu veřejnosti i výrobců o vozy se vznětovými motory dokumentovaly i dva nejnovější přírůstky italského Fiata- typ 131 Diesel 2000 a 132 Diesel 2500 (15), jakož i Opel Rekord 2.1 D s motorem téhož druhu.
Poslední z novinek zahraničních výrobců sice nepatří mezi osobní automobily, není však méně zajímavá, tím spíše, že se s ní brzy setkáme i u nás. Je to nový typ malého užitkového vozidla z NDR – Multicar 25, v mnoha směrech významně zdokonalený ve srovnání s předcházejícím typem 24. Ze základních změn jmenujme dvoumístnou budku, vybavenou takřka na úrovni osobního automobilu- má např. odpružené sedadlo řidiče, seřiditelné podle jeho hmotnosti, výkonné topení a větrání, lépe rozmístěné ovládací prvky, ochranný oblouk apod. Je příkladem, jak lze usnadnit a zpříjemnit obsluhu takového vozidla. Multicar byl vystavován jednak jako podvozek pro nejrůznější nástavby, jednak jako speciální cisternový vůz (16), pod patronací podniku zahr. obchodu Transportmaschinen.
Třikrát turbo
Rozvoj přeplňovaných motorů, vyvolaný potřebou ekonomického zvyšování výkonů, byl patrný i na brněnském výstavišti. Potěšitelným přírůstkem je především návěsový tahač LIAZ turbo 100.55 jehož šestiválcový motor s přeplňovacím turbodmychadlem poháněným výfukovými plyny má největší výkon 236 kW (320 k) (17). O této novince našeho automobilového průmyslu se podrobněji zmíníme v samostatném článku. Osobní automobily s přeplňovanými motory reprezentoval SAAB 99 Turbo (18),. Konečně třetím přeplňovaným motorem, vystavovaným v Brně, je opatřen traktor ZETOR 10011 (19). Má výkon 70 kW a pohání kola zadní nápravy.
Ostatní exponáty
Expozice automobilového průmyslu se samozřejmě neomezovala jen na finální výrobky. Počtem exponátů rozhodně převažovaly výrobky z oboru automobilového příslušenství a výstroje, garážových zařízení a opravářské techniky. Pro nedostatek místa vyhraženého referátu z brněnského veletrhu je shrnujeme do této závěrečné části, v níž představujeme jen nepatrný zlomek toho, co mohli vidět pozorní návštěvníci této velkolepé přehlídky. Snad právě v tomto oboru je patrná snaha většiny výrobců nabídnout výrobky vysoké technické úrovně. Na prvním místě proto jmenujme novou generaci československých zapalovacích svíček PAL-SUPER, která, jako jediný výrobek našeho automobilového průmyslu, byla oceněna Zlatou medailí. Pestrou škálu dílů pro automobily předvedlo družstvo VĹAD , mimo jiné, jako novinku, i účelovou bezpečností kabinu BPK 3000 pro polské traktory UR-SUS (20). Mezi našimi vystavovateli samozřejmě nechyběl ani BARUM, jak s novými pneumatiky pro sportovní použití, tak s plášti vyvinutými pro velmi těžký provoz. Z pneumatikářských výrobků se těšila pozornosti návštěvníků řada speciálních pneumatik pro závodní účely firmy Michelin, z nich především enormně široká pneumatika ,,slick “ pro vozy formule 1 (21). Z výrobků určeným především opravnám jmenujme např. stříkací zařízení firmy Wagner pro různé účely, ať pro kompresorové stříkání, či přídavné elektrostatické zařízení (22), nebo pneumatická zařízení a různé typy ručních stříkacích pistolí. Problém odstraňování starých nátěrů i zbytků koroze, s nímž se neustále potýkají automobilové opravny, řeší velmi účinně otryskávací zařízení firmy Wonisch (23).
Tolik alespoň stručně k expozicím a exponátům automobilového průmyslu na brněnském veletrhu, z nichž k nejzajímavějším se příležitostně vrátíme podrobnějšími samostatnými články. A přeci ještě než uděláme poslední tečku, zmiňme se o exponátu, jenž málem unikl naší pozornosti, neboť byl umístěn mimo areál malého brněnského ,,autosalónu“- uprostřed pavilónu Z. I jemu se dostalo nejvyššího ocenění Zlatou medailí – a právem, neboť je významným příspěvkem k řešení tíživého problému ozdravění ovzduší. Je to turboelektrický pohon městského autobusu, vyvinutý ve spolupráci našeho Výzkumného a vývojového ústavu elektrických strojů točivých v Brně a sovětského Ústředního výzkumně vývojového automobilového institutu NAMI v Moskvě. I tomuto plodu mezinárodní spolupráce socialistických zemí věnujeme později samostatný článek, jakmile budeme mít dostatek technických informací.
Psalo se v roce 1978
Zdroj: Svět Motorů – č. 41
Text: Ing. O.Gregora a Ing. Tůma.
Foto: J. Blažek
