Babingtonův hořák na olej: jak funguje, stavba a rizika

Babingtonův hořák rozprašuje olej jinak než klasická tryska: palivo stéká v tenkém filmu po zakřiveném povrchu, typicky po kouli, a stlačený vzduch z velmi malého otvoru ten film protrhne na jemnou mlhu. Olej proto otvorem neprotéká a ten se tak snadno neucpe ani špinavějším palivem. Princip v 60. letech vymyslel a patentoval Robert S. Babington; původní patenty už vypršely. Tento článek je samostatný, podrobnější díl k článku o domácích hořácích na olej. Popisuje historii, jak to funguje, z čeho lidé hořák skládají, jak ho seřizují, kolik paliva typicky spálí a kde jsou největší rizika. Není to výkres na bezobslužný spotřebič do obývané budovy. Vyjetý olej v domácím kotli spalovat nelze — právní pravidla jsou stejná jako v přehledovém článku o hořácích Bairan. Stav k 13. 11. 2026.

Kdo to vymyslel a co říkají patenty

Robert S. Babington, často uváděný jako Bob, založil podle oficiální historie firmy Babington Technology v roce 1967 společnost Babington Engineering. Předtím sloužil u amerického letectva, pracoval jako strojní inženýr na spalovacích systémech a podle téhož zdroje byl nejmladším členem manažerského týmu programu Apollo Manned Lunar Landing v NASA pod Georgem Lowem. Po odchodu z NASA začal rozvíjet vlastní princip rozprašování kapalin, nejprve pro lékařské inhalační přístroje (nebulizéry) a domácí olejové topení.

První přihlášky na samotný způsob atomizace podal 29. 12. 1966. Úřad pro patenty a ochranné známky USA z nich 14. 1. 1969 udělil patent US 3,421,692 (metoda rozprašování kapaliny v monodisperzní mlze) a patent US 3,421,699 (příslušný přístroj). U obou jsou jako spoluvynálezci uvedeni William R. Slivka a Albert A. Yetman. Samotný palivový hořák přihlásil Babington 23. 6. 1967 a 28. 1. 1969 získal patent US 3,425,058 s názvem Fuel burner.

V patentu hořáku je jádro popsané takto: do dutého pléna se přivádí plyn pod tlakem, na vnější zakřivený povrch se přivádí palivo tak, aby stihlo vytvořit film dřív, než potká otvor, a přebytek paliva se jímá a vrací do oběhu. Palivo tedy neprochází tryskou a hořák nemá být náchylný k ucpání špinavým palivem. Jako pracovní rozmezí tlaku atomizačního plynu patent uvádí přibližně 3 až 20 psig, tedy zhruba 0,2 až 1,4 bar nad atmosférou. U vody na skleněném povrchu popisuje kapičky v řádu 50 mikrometrů při tlaku 8 psig; u kapalných uhlovodíků s nižším povrchovým napětím má atomizace jít ještě snadněji. Na výkrese z roku 1969 míří sprej svisle vzhůru výstupním otvorem ve víku komory. Pozdější domácí a komerční konstrukce obvykle stříkají vodorovně do spalovací roury.

V 70. letech, během energetické krize, se podle firemní historie o technologii začalo zajímat i americké ministerstvo energetiky. 22. 5. 1979 byl Babingtonovi udělen patent US 4,155,700 na hořák „zvlášť upravený pro domácí použití“ se dvěma stejnými rozprašovacími hlavami, spalovací rourou, proudovou rourou a jiskrovým zapalovačem mezi hlavami. Navazující patent US 4,298,338 je z 3. 11. 1981, patent US 4,573,904 z 4. 3. 1986 řeší způsob, jak na baňku přivádět kapalinu. Z tohoto základu vzešel komerční hořák Airtronic, který se podle firmy v 80. letech prodával i do evropských domácností. Později se stejný princip používal v armádních polních kuchyních na destilát typu JP-8.

Původní patenty z let 1969 až 1986 už vypršely. U US 3,425,058 uvádí USPTO předpokládané vypršení 28. 1. 1986, u US 4,298,338 8. 5. 1999. To ale neznamená, že je volný úplně každý pozdější detail: společnost Babington Technology má i novější patenty na vylepšené komerční hořáky, některé z let 2019 až 2023. V tomto článku popisujeme historický, už volný princip a to, jak ho kutilové typicky skládají. Není to kopie aktuální výrobní dokumentace Airtronicu.

Jak to funguje

Představte si tenký, téměř neviditelný film oleje, který souvisle stéká po hladké kouli. Uvnitř koule je dutina se stlačeným vzduchem. V místě, kde je ve stěně velmi malý otvor, vzduch film protrhne a strhne z něj drobné kapičky. Vznikne mlha, která se po smísení se spalovacím vzduchem zapálí o kousek dál. Přebytečný olej, který se nerozprášil, steče po kouli dolů do jímky a vrací se do nádrže. Průtok oleje na kouli proto musí být větší než to, co hořák právě spálí — koule má zůstat mokrá souvislým filmem, ne jen občasnou kapkou.

V tom je hlavní rozdíl proti klasickému tlakovému hořáku na lehký topný olej, který popisujeme v článku o hořácích na lehký topný olej, i proti tryskovému návodu k vestavbě Bairan STW120 do kotle. Tam olej prochází úzkou tryskou a při vyjetém oleji se snadno ucpe, pokud není opravdu čistý, předehřátý a filtrovaný. U Babingtonu olejem teče čerpadlo a hadice, ne samotný vzduchový otvor. Od kapkového a odpařovacího hořáku, popsaného v článku o kapkových a 12V hořácích, se zase liší tím, že palivo nespaluje jako páru z rozpálené misky, ale jako mlhu kapiček.

Z čeho se hořák typicky skládá

Ve zveřejněných stavbách a ve vypršelých patentech se opakuje stejná sestava. Popisujeme ji proto, aby bylo jasné, bez čeho hořák jako Babington nefunguje. Není to nákupní seznam ani výzva postavit ho v kotelně rodinného domu.

• Koule nebo jiný vypouklý povrch z kovu — často nerez nebo mosaz, v kutilských stavbách i dutá koule od kliky. Uvnitř musí být dutina pro vzduch. V patentu US 3,425,058 je horní díl koule řešený i jako vyměnitelný, se závitem nebo zasunutím.
• Velmi malý otvor pro vzduch. Průměr otvoru v původním patentu hořáku číselně uvedený není. V pozdějších kutilských popisech se nejčastěji opakuje zhruba 0,25 mm (0,010 palce) až 0,34 mm (0,0135 palce, což je vrták č. 80). Větší otvor dělá hrubší kapky, které se hůř zapalují a víc kouří. Čísla z kutilských návodů berte jako indikativní, ne jako výrobní toleranci.
• Zdroj stlačeného vzduchu s regulací a odlučovačem vody. Patent US 3,425,058 počítá s nízkým tlakem 3 až 20 psig (asi 0,2 až 1,4 bar). V kutilských popisech se častěji objevuje rozmezí 20 až 30 psi, tedy asi 1,4 až 2,1 bar, se startem na horní hranici a pozdějším snížením. To je indikativní praxe, ne údaj z patentu. Malý „fukar“ nestačí, potřebujete kompresor, který ten tlak udrží trvale.
• Čerpadlo oleje s větším průtokem, než kolik se spálí — často zubové. Součástí je filtr, hadice odolná oleji a zpětná větev.
• Jímka pod koulí, níž než atomizér, s odpouštěním vody a kalu. Bez ní olej teče, kam nemá.
• Spalovací roura se šamotem nebo jinou žáruvzdornou vyzdívkou, která plamen udrží a nechá ho dohořet. V pozdějších patentech je roura s otvory pro spalovací vzduch vsazená do vnější proudové roury.
• Zapalování. V patentech z let 1979 a 1981 je mezi hlavami jiskrový zapalovač. V domácích stavbách lidé často startují hořákem, což je řešení jen pro start pod dozorem, ne pro bezobslužný provoz.
• Bezpečnostní okruh, který v domácích stavbách nejčastěji chybí: hlídání plamene (fotoodporník, UV čidlo), havarijní uzavření oleje, vypnutí čerpadla při zhasnutí, ochrana proti přehřátí kotle a záchytná vana pod nádrží.
• Nádrž, komín a předehřev oleje v zimě. Část lidí vede hadici kolem horké roury. Ředění odpadního oleje naftou nebo petrolejem zákonnou povahu odpadu nemění.

Stavba krok za krokem

Následující postup popisuje, v jakém pořadí lidé takový hořák typicky skládají a na co se nejčastěji zapomíná. Není to certifikovaný výrobek, není to návod na bezobslužný kotel v obývaném domě a hodnoty otvoru i tlaku berte jako indikativní rozmezí z patentu a ze zveřejněných staveb, ne jako zaručený výkres. Vyjetý olej v domácím kotli spalovat nelze; k tomu se vrátíme v právní části.

1. Koule. Vyberte dutý, hladký, žáruvzdorný vypouklý povrch. Uvnitř musí jít vzduch až k otvoru. Stěna by neměla drolit špony do otvoru — staré kliky se proto někdy nejdřív čistí. V patentu je otvor na horním bodě koule a sprej míří vzhůru; u vodorovné roury kutilové otvor většinou dávají k rovníku, proti ústí roury.
2. Otvor. Vrtá se velmi tenkým vrtákem, typicky v indikativním rozmezí 0,25 až 0,34 mm. Je to práce, u které se vrtáky lámou; otvor má být čistý a pokud možno s mírně se rozbíhajícím vyústěním, jak to preferuje i patent US 3,425,058. Dva otvory zvyšují výkon, ale i spotřebu vzduchu a nároky na seřízení. Otvor kolem 0,5 mm je už výrazně mimo obvyklé popisy a dělá hrubší mlhu.
3. Vzduch. Na kouli přivedete stlačený vzduch hadicí s regulátorem a odlučovačem vody. Voda v oleji i ve vzduchu je častá příčina pulzování a zhasínání. Kompresor dimenzujte na trvalý, ne jen krátkodobý tlak. Patentové rozmezí je 0,2 až 1,4 bar, kutilská praxe často 1,4 až 2,1 bar — začíná se spíš výš a po zahřátí se tlak snižuje.
4. Olejový okruh. Nádrž položte na záchytnou vanu. Čerpadlo nasává přes filtr, tlačí olej na vrchol koule a přebytek z jímky vrací zpět. Jímka musí být níž než koule a musí jít odkalit. Průtok nastavte tak, aby byl film souvislý; nestačí občasná kapka, ale tento proud také nesmí kouli „utopit“.
5. Spalovací roura. Atomizér patří do roury nebo komory se šamotem, s otvory nebo mezerou pro spalovací vzduch a s dostatkem délky, aby mlha stačila dohořet. Bez žáruvzdorné překážky nebo vyzdívky plamen ve zveřejněných pokusech často zhasíná. Řezat starou propanbutanovou láhev na rouru je nebezpečné — v láhvi můžou zůstat zbytky plynu a směs se vzduchem umí vybuchnout už při první jiskře z rozbrušovačky. Ve starších anglických návodech se to objevuje; jako postup pro kotelnu v domě to nepřijímejte.
6. Zapalování. Bezpečnější je jiskrový zapalovač, jak ho mají pozdější patenty, nebo jiný trvalý zdroj jiskry v místě mlhy. Start otevřeným plamenem je jen pro zkoušku pod dozorem, s připraveným způsobem, jak okamžitě zavřít olej.
7. Bezpečnostní okruh, bez kterého to do kotelny nepatří. Čidlo plamene musí při zhasnutí okamžitě zastavit čerpadlo a uzavřít olej. K tomu patří havarijní termostat proti přehřátí kotle, jištění elektrického obvodu a to, že ovládání jde vypnout i v panice. Bez toho je to hořák, u kterého musíte stát. Nechat ho přes noc bez dozoru v obývané budově je zbytečné riziko požáru.

Jak se to seřizuje

Seřizujete tři věci najednou: tlak vzduchu, průtok oleje na kouli a teplotu oleje. Ve zveřejněných kutilských popisech se začíná na vyšším tlaku vzduchu, typicky kolem 2 bar, a po zahřátí se tlak snižuje tak, aby byl plamen stabilní a kouř téměř žádný. To je indikativní praxe. Patentové rozmezí je nižší, 0,2 až 1,4 bar, a vhodné číslo závisí na průměru otvoru, viskozitě oleje a uspořádání roury.

Oleje má téct jen tolik, aby koule zůstala mokrá souvislým filmem. Moc oleje zvedne spotřebu, zatíží jímku a začne kouřit. Málo oleje film přeruší a plamen začne pulzovat nebo zhasíná. Studený, hustý olej se rozprašuje hůř; proto se v zimě často předehřívá. Správně seřízený hořák má podle těchže popisů téměř neviditelný výstup, spíš rozvlněný horký vzduch než černý kouř.

Černý kouř značí špatné rozprášení, studený olej nebo málo vzduchu. Ostře syčící, nestabilní plamen spíš moc vysoký tlak, který mlhu odfoukne dřív, než se zapálí. Zhasínání po startu bývá studená komora, voda v oleji nebo nesouvislý film. Když plamen zhasne, čerpadlo i vzduch vypněte a zkontrolujte, že v komoře není kaluž. Resetovat to dokola je nejrychlejší cesta k požáru.

Kolik to spálí a jaký z toho je výkon

U domácích staveb neexistuje jedna katalogová spotřeba. Záleží na průměru a počtu otvorů, tlaku vzduchu, viskozitě paliva a na tom, jestli mlha v rouře opravdu dohoří. Jediné ověřené výrobní rozmezí, které se nám u komerčního hořáku na stejném principu podařilo dohledat, je u hořáku Airtronic firmy Babington Technology: 0,2 až 0,6 amerického galonu za hodinu, tedy zhruba 0,76 až 2,27 l/h, při příkonu 125 W na 110 V. Údaj je z popisu výrobce u aktuálního modelu; odkaz na prodejní stránku nedáváme. Když z tohoto rozmezí spočítáme modelový tepelný příkon motorové nafty podle tabulky výhřevnosti TZB-info (42,61 MJ/kg, hustota 0,84 kg/l) a užitečný výkon při účinnosti 80 %, vyjde přibližně 7,5 až 22,6 kW příkonu, tedy zhruba 6 až 18 kW užitečného tepla. Účinnost 80 % je stejný modelový předpoklad jako v přehledovém článku o hořácích Bairan, ne změřená hodnota konkrétní vestavby.

V kutilských textech se objevují i jiná čísla a nejsou jednotná. Ve veřejném anglickém popisu stavby z roku 2007 jeho autor odhaduje, že jeden otvor 0,010 palce spálí asi třetinu galonu za hodinu, tedy zhruba 1,3 l/h, a při rostlinném oleji to přirovnává k ohřevu kolem 40 000 BTU/h (asi 12 kW). V témže textu se jinde objevuje i vyšší odhad. Jde o indikativní odhady, ne o laboratorní měření. Stavby s výrazně většími otvory umí paliva spálit podstatně víc, ale to už není „typický“ Babington z těch popisů a hůř se seřizuje.

Pro srovnání ceny tepla bereme střed Airtronicu, 0,4 US gal/h (1,51 l/h), účinnost 80 % a stejné výhřevnosti, hustoty a ceny paliv jako v přehledovém článku o hořácích Bairan: použitý olej 40 MJ/kg a 0,90 kg/l (modelový předpoklad), lehký topný olej 42,30 MJ/kg a 0,86 kg/l, motorová nafta 42,61 MJ/kg a 0,84 kg/l. Cena LTO je 35,7 Kč/l podle Weekly Oil Bulletin Evropské komise za týden od 9. 11. 2026 (1 467,10 € za 1 000 litrů včetně daní, kurz uvedený u zdroje). Cena nafty je 45,53 Kč/l podle CCS k 11. 11. 2026, jak ji 12. 11. 2026 převzala ČTK. U vyjetého oleje zákonné maloobchodní palivové ceny neexistují; v tabulce jsou proto jen dvě ilustrace, nula a pět korun za litr. Pět korun není tržní medián. Co termín výhřevnost znamená, vysvětlujeme zvlášť.

Palivo (0,4 US gal/h, účinnost 80 %)	Spotřeba	Užitečný výkon	Náklad na hodinu	Kč/kWh užitečného tepla	Dům 80 GJ/rok
Vyjetý olej, 0 Kč/l (jen ilustrace)	1,51 l/h	12,1 kW	0 Kč	0 Kč	0 Kč
Vyjetý olej, 5 Kč/l (jen ilustrace)	1,51 l/h	12,1 kW	8 Kč	0,62 Kč	13 889 Kč
Lehký topný olej, 35,7 Kč/l	1,51 l/h	12,2 kW	54 Kč	4,42 Kč	98 136 Kč
Motorová nafta, 45,53 Kč/l	1,51 l/h	12,0 kW	69 Kč	5,72 Kč	127 206 Kč

Náklad na kilowatthodinu u LTO a nafty vychází stejně jako v přehledu Bairan, protože závisí na palivu a účinnosti, ne na tom, kolik hořák zrovna žere. V srovnání, zda je levnější uhlí, nebo dřevo z listopadu 2026 vyšlo u typického moderního kotle hnědé uhlí zhruba na 1,64 Kč/kWh a tvrdé dřevo na 1,72 Kč/kWh. Lehký topný olej v tomto modelu vychází zhruba na 4,42 Kč/kWh a nafta na 5,72 Kč/kWh, tedy zhruba dva a půl- až třikrát dráž než uhlí nebo dřevo. Levněji než uhlí by topení olejem vycházelo jen ve sloupci s téměř bezplatným vyjetým olejem. Ten sloupec je ekonomická ilustrace, ne návod, jak zákon obejít. Do nákladů není započítaná elektřina pro čerpadlo a kompresor, ani častější čištění kotle a komína. Účinnost 80 % špatně vyzděná komora, studený olej nebo špatný poměr vzduchu srazí výrazně níž.

Když to lidé dávají do kotle

Vestavba vypadá podobně jako u návodu k vestavbě Bairan STW120 do kotle a u článku o kapkových a 12V hořácích: rovná přechodová deska, těsná dvířka, šamot v komoře a komín posouzený na olejové saze. Nejčastěji se sahá po starších prohořívacích kotlích, třeba v kotli Viadrus Hercules U22 nebo v kotli Dakon DOR. Do zplynovacího kotle, například v kotli Atmos DC18S, to nepatří — komora ani cesty na takový plamen nejsou stavěné.

Plamen Babingtonu je delší a měkčí než úzký kužel z tlakové trysky. Komora proto nesmí být příliš krátká ani studená, jinak mlha nedorazí dohořet a na výměníku se sráží dehet. Po vestavbě je potřeba nově posoudit tahu komína a intervaly kontrole a čištění komínů. Olejové saze jsou jiné než dřevěné a zanedbaný komín je požární riziko. Technicky to po úpravě dvířek často „jde“. Ani čistý LTO nebo nafta ale vestavbu do kotle na uhlí či dřevo automaticky nelegalizují, protože výrobce olej jako palivo typicky neurčil. Podrobnosti jsou v právní části níže a v přehledovém článku o hořácích Bairan.

Údržba a typické závady

I když se vzduchový otvor olejem tak snadno neucpe, údržby je pořád dost. Filtr, jímka a odlučovač vody jsou místa, kde se domácí stavba zanáší nejdřív. Vodu z oleje je potřeba odloučit před čerpadlem i za ním, jinak plamen pulzuje a zhasíná. Kal z jímky se odpouští dřív, než ho čerpadlo znovu nasaje.

Projev	Častá příčina	Co zkontrolovat
Nejde zapálit, nebo plamen ihned zhasne	Studená roura, nesouvislý film, voda v oleji, moc velký otvor	Předehřev, průtok oleje, odloučení vody, zda otvor není výrazně nad 0,34 mm
Černý kouř, saze, dehet na výměníku	Hrubá mlha, studený olej, málo vzduchu, krátká studená komora	Tlak vzduchu, teplotu oleje, šamot a délku roury, čistotu komína
Ostře syčící, nestabilní plamen	Moc vysoký tlak vzduchu, mlha se odfoukne před zapálením	Snížit tlak po zahřátí; ověřit, že komín zbytečně nesaje
Pulzování, občasné zhasnutí	Přerušovaný film, voda, kolísající kompresor	Souvislý tok na kouli, odlučovač vody, stálý tlak
Olej v topeništi, zápach, dým po vypnutí	Plamen zhasl a čerpadlo běželo dál, špatný spád jímky	Okamžitě zavřít olej, vybrat kaluž, doplnit hlídání plamene
Roura nebo dvířka žhavé, přetopený kotel	Příliš velký otvor nebo moc oleje na výkon kotle	Snížit průtok, zkontrolovat havarijní termostat, nepřetěžovat malý kotel

Spalovací rouru a výměník čistěte dřív, než saze zúží tah. Po každé delší odstávce zkontrolujte, že otvor v kouli není zevnitř zanesený úlomky a že zpětná větev teče.

Co je v Česku dovoleno: vyjetý olej není palivo, je to odpad

Než se pustíte do vrtání dvířek kotle, je potřeba říct na rovinu to hlavní. Spalovat vyjetý motorový, převodový nebo hydraulický olej v kotli rodinného domu, na chalupě nebo v běžné dílně zákon neumožňuje. Nejde o šedou zónu ani o to, jestli má hořák v krabici prohlášení CE. Jde o to, čím topíte.

Podle § 92 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech je odpadním olejem jakýkoliv minerální nebo syntetický mazací či průmyslový olej, který se stal nevhodným pro původní použití — výslovně sem patří upotřebený olej ze spalovacích motorů, převodový olej, mazací olej, olej pro turbíny a hydraulický olej. Původce takového oleje má povinnost ho přednostně předat k regeneraci nebo rovnocenné recyklaci. Energetické využití, tedy spálení kvůli teplu, přichází v úvahu teprve tehdy, když regenerace není z technických důvodů možná, a i pak jen v souladu se zákonem o odpadech a zákonem o ochraně ovzduší.

Zákon o ochraně ovzduší je ještě jednoznačnější. § 16 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb. říká, že odpad může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno krajským úřadem podle § 11 odst. 2 písm. c), a to pouze pod dohledem autorizované osoby. Tepelným zpracováním odpadu se rozumí i jeho spálení, pokud by mohlo dojít k vyššímu znečištění než u zemního plynu o stejném energetickém obsahu. Běžný kotel v rodinném domě, do kterého kutil připevní domácí hořák typu Babington, takové povolení nemá a typicky ho ani nemůže získat: ten režim je nastavený na spalovny a obdobná zařízení, ne na domácí kotelnu.

K tomu se přidává obecná povinnost z § 13 odst. 1 zákona o odpadech: s odpadem smí každý nakládat jen v zařízení určeném pro daný druh a kategorii odpadu a odpad, který sám v takovém zařízení nezpracuje, musí předat do určeného zařízení, obchodníkovi s povolením, nebo na místo určené obcí. Pro domácnost to v praxi znamená odnést vyjetý olej na sběrný dvůr nebo jiné místo v obecním systému, ne ho nalít do nádrže u kotle.

Pokuty nejsou symbolické. Fyzická osoba, která tepelně zpracuje odpad ve zdroji, kde to není povoleno, nebo bez dohledu autorizované osoby, se dopustí přestupku podle § 23 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší a hrozí jí pokuta až 50 000 Kč. Souběžně může jít o přestupek podle § 117 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech — nakládání s odpadem mimo určené zařízení — za který lze uložit pokutu až 1 000 000 Kč. U podnikatele jsou sazby z ovzduší ještě vyšší: za tepelné zpracování odpadu bez povolení hrozí právnické nebo podnikající fyzické osobě podle § 25 odst. 1 písm. f) pokuta až 10 000 000 Kč.

Ani přechod na čistý lehký topný olej nebo motorovou naftu vestavbu do starého kotle na uhlí či dřevo automaticky nelegalizuje. Podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší smí provozovatel spalovat jen paliva, která splňují požadavky na kvalitu a jsou zároveň určená výrobcem stacionárního zdroje nebo uvedená v povolení provozu. Výrobce kotle na tuhá paliva, například staršího kotli Viadrus Hercules U22 nebo kotli Dakon DOR, olej jako palivo typicky neurčil. Fyzické osobě za spalování paliva neurčeného výrobcem hrozí pokuta až 50 000 Kč, podnikateli u zdroje do 300 kW včetně až 500 000 Kč. Změna paliva se navíc může dotknout komína, pojištění a toho, zda zdroj po úpravě vůbec splňuje požadavky, které zákon klade na uvádění malých spalovacích zdrojů na trh.

To neznamená, že Babingtonův hořák „umí jen zakázané věci“. Princip je palivově tolerantní: v patentu US 3,425,058 je jako cíl výslovně uvedena schopnost spalovat téměř jakékoli kapalné palivo, a výrobce u komerčního hořáku Airtronic uvádí vícepalivovou schopnost včetně destilátů. Znamená to ale, že ekonomická výhoda, o které se u těchto hořáků mluví, stojí téměř výhradně na palivu, které zákon v domácím kotli spalovat nedovoluje. Použitý kuchyňský olej je také odpad, jen obvykle v jiné kategorii než mazací oleje; ani ten se v nepovoleném zdroji tepelně zpracovávat nesmí. Pokud zvažujete výměnu zdroje za legální cestu, přehled dotacích na výměnu kotle je na jiném místě.

Bezpečnost a požární riziko

Největší praktické riziko není samotný princip koule, ale to, co se stane, když plamen zhasne a olej teče dál. V komoře se nabere kaluž, která později vzplane, nebo vytéká pod kotel. Proto je hlídání plamene s okamžitým uzavřením oleje nutnost, ne vylepšení. Stejně tak záchytná vana, odolné hadice a to, že kohout jde zavřít i v panice.

Další rizika, která se ve videích často ztratí: únik oxidu uhelnatého při špatném tahu nebo netěsných dvířkách, požár komína od olejových sazí, přehřátí kotle bez havarijního termostatu, prasklá hadice pod tlakem čerpadla a výbuch zbytků plynu při řezání tlakových lahví. Kompresor v kotelně patří mimo dosah unikajícího oleje a hořlavých par. Elektrická část má být provedená tak, aby ji bylo možné nouzově odpojit.

Domácí hořák není certifikovaný spotřebič. Úprava kotle může mít vliv na pojištění, na revizi komína i na to, zda zdroj po změně vůbec smí zůstat v provozu. Není to zařízení, které má zůstat přes noc bez dozoru v obývané budově. Když hledáte pohodlnější a předvídatelnější cestu, je poctivější podívat se na článku o hořácích na lehký topný olej do kotle k tomu určeného, nebo na dotacích na výměnu kotle.

Časté otázky

Je Babington lepší než kapkový hořák z tržiště?

Technicky má výhodu v tom, že vzduchový otvor se olejem tak snadno neucpe a při dobrém seřízení umí hořet čistěji než odpařovací miska. Je ale složitější: potřebuje kompresor, jímku, zpětný oběh a poctivé hlídání plamene. Kapkový hořák z článku o kapkových a 12V hořácích je levnější a elektricky skromnější, ale ještě víc závisí na tom, že u něj stojíte. Právně jsou na tom oba stejně, pokud pálíte odpad.

Můžu v něm v kotli rodinného domu pálit vyjetý olej?

Ne. Vyjetý motorový, převodový i hydraulický olej je odpad podle § 92 zákona o odpadech a tepelně ho zpracovat smí jen povolený zdroj pod dohledem autorizované osoby. Běžný domácí kotel takové povolení nemá. Pokuty a podrobnosti jsou v právní části výše a v přehledovém článku o hořácích Bairan.

Jak velký má být otvor a jaký tlak vzduchu?

V patentu US 3,425,058 je uvedené rozmezí tlaku přibližně 3 až 20 psig (0,2 až 1,4 bar), průměr otvoru tam číselně není. V kutilských popisech se nejčastěji opakuje otvor 0,25 až 0,34 mm a tlak kolem 1,4 až 2,1 bar. Jde o indikativní praxi, ne o zaručený výkres. Větší otvor, třeba 0,5 mm, už obvykle dělá hrubší mlhu a hůř se seřizuje.

Můžu ho dát do kotle Viadrus nebo Dakon?

Fyzicky se do starších prohořívacích kotlů, jako je kotli Viadrus Hercules U22 nebo kotli Dakon DOR, po úpravě dvířek vestavuje. Do zplynovacího kotle, například kotli Atmos DC18S, to nepatří. Ani vhodný typ komory ale vestavbu nelegalizuje, pokud výrobce olej jako palivo neurčil. Komín je po změně paliva potřeba znovu posoudit.

Není bezpečnější koupit hořák na LTO, nebo vyměnit kotel?

Hořák na lehký topný olej z článku o hořácích na lehký topný olej má tovární zapalování, hlídání plamene a známější seřízení, ale teplo z kupovaného oleje vychází výrazně dráž než z uhlí nebo dřeva a do kotle na tuhá paliva ho zase nelze dát jen tak. Když chcete změnit zdroj legálně, je poctivější cesta výměna kotle; přehled dotacích na výměnu kotle je na jiném místě. Domácí Babington je principově zajímavý stroj, ne náhrada za schválený spotřebič.

Zdroje

• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, § 92 (definice odpadního oleje, povinnost přednostní regenerace)
• Zákon č. 541/2020 Sb., § 13 (obecné povinnosti při nakládání s odpady)
• Zákon č. 541/2020 Sb., § 117 (přestupky fyzických osob, pokuta až 1 000 000 Kč za nakládání s odpadem mimo určené zařízení)
• Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, § 16 odst. 6 (tepelné zpracování odpadu jen v povoleném zdroji pod dohledem autorizované osoby; stav znění k 1. 1. 2026)
• Zákon č. 201/2012 Sb., § 17 odst. 1 písm. c) (jen paliva určená výrobcem stacionárního zdroje)
• Zákon č. 201/2012 Sb., § 23 (přestupky fyzických osob, pokuta až 50 000 Kč)
• Zákon č. 201/2012 Sb., § 25 (přestupky právnických a podnikajících fyzických osob)
• MŽP – lokální topeniště
• TZB-info – výhřevnost paliv (LTO 42,30 MJ/kg, motorová nafta 42,61 MJ/kg)
• Evropská komise – Weekly Oil Bulletin (průměrná cena topného oleje v ČR v týdnu od 9. 11. 2026: 1 467,10 € / 1 000 l včetně daní)
• ČTK / České noviny, 12. 11. 2026 (průměrná cena nafty podle CCS k 11. 11. 2026: 45,53 Kč/l)
• Právní rozbor a propočty řady Bairan STW v přehledovém článku o hořácích Bairan
• článku o domácích hořácích na olej (přehled odpařovacího i Babingtonova domácího hořáku, na který tento díl navazuje)
• článku o kapkových a 12V hořácích (kapkové a 12V sady)
• návodu k vestavbě Bairan STW120 do kotle (tovární tryskový hořák STW120)
• článku o hořácích na lehký topný olej (hořáky na lehký topný olej)
• US patent 3,421,692 (14. 1. 1969, podán 29. 12. 1966; R. S. Babington, W. R. Slivka, A. A. Yetman — metoda atomizace)
• US patent 3,421,699 (14. 1. 1969, podán 29. 12. 1966 — přístroj pro monodisperzní sprej)
• US patent 3,425,058 (28. 1. 1969, podán 23. 6. 1967 — palivový hořák; tlak 3–20 psig, recirkulace, ucpání trysky)
• US patent 4,155,700 (22. 5. 1979, podán 30. 12. 1976 — dvě hlavy, spalovací roura, jiskrový zapalovač, domácí použití)
• US patent 4,298,338 (3. 11. 1981 — navazující úprava hořáku s plamencovou a proudovou rourou)
• US patent 4,573,904 (4. 3. 1986 — přívod kapaliny na baňku atomizéru)
• Babington Technology – History of Babington (založení 1967, NASA, lékařské nebulizéry, Airtronic, pozdější vojenské použití)
• Výrobní údaj o výkonu hořáku Airtronic 0,2–0,6 US gal/h a 125 W / 110 V podle popisu výrobce Babington Technology, stav ověření 13. 11. 2026. Bez odkazu na prodejní stránku.
• Tom McCarty: Babington Oil Burner HOWTO (veřejný kutilský popis, naposledy aktualizovaný 2007; indikativní rozmezí otvoru 0,010–0,0135 palce, tlak 20–30 psi a odhad spotřeby — ne laboratorní měření)

Hodnocení