Experiment: Škoda 1203 na zkapalněný plyn – 1975

Škoda 1203 na zkapalněný plyn – 1975

Stoupající ceny benzínu a s tím související nedostatek tohoto paliva na světovém trhu donutil více automobilky orientovat své vývojové oddělení na prozkoumávání dalších palivových alternativ pro spalovací motory. Odborníci přišli na to, že běžný spalovací motor nemusí spalovat jen naftu nebo benzín, ale že v něm může hořet i např. taky metanol nebo propan – butan. Ano, i propan – butan, ten stejný druh zkapalněného plynu, kterým se plní zapalovače na cigarety nebo kovové bomby turistických campingových vařičů. Jedno z takových experimentálních řešení vzniklo i u nás. Pravda, naše autory vedli k tomu jiné pohnutky než vývojové  oddělení automobilek ve světě. Svědčí o tom fakt, že experiment je výsledkem práce ing. Františka Jägra a jeho spolupracovníka Richarda Langa z Výzkumného ústavu potravinářského v Bratislavě.

Zkapalněný plyn je odpadovým produktem vznikající při výrobě benzínu. Když se vyrobí množství benzínu, které by vystačilo pro 100 automobilů na určitou vzdálenost, vznikne přitom tolik zkapalněného plynu, který by byl schopný pohánět 2 automobily na plyn na stejnou  vzdálenost. Po přepočtech těchto čísel přijdeme ke kapacitě plynu, která by mohla pohánět tisíce automobilů. Toto množství se však v praxi ještě dlouho nebude využívat – zejména ne pro tento účel. Jsou s tím totiž spojené i další problémy – síť čerpacích stanic apod. Zkapalněný plyn má však i své přednosti. V první řadě je to skutečnost, že přestavba motoru na takový pohon nevylučuje možnost dalšího spalování benzínu, nýbrž znamená zvětšení akčního dojezdu téměř na dvojnásobek. Zkapalněný plyn je v kovové lahvi, která má přetlakový ventil. Stabilním vedením proudí zkapalněný plyn do regulátoru Landi – Hatog, kde se redukuje jeho tlak z 0,785 MPa na 0,00196 až 0,00294 MPa a zároveň se zplynuje. Potom se podtlakem strhává do karburátoru, kde se směšuje se vzduchem. Zde třeba podotknout, že plynové palivo se smíchává se vzduchem mnohem rychleji, dokonaleji, a tvoří sním homogennější směs než kapalné palivo – benzín.

Na stěnách sacího potrubí nevznikají žádné kapky, nedochází k nějakým nežádoucím reakcím na chlad ani teplo. Je to skutečně ,,suchá“ homogenní směs plynů se vzduchem. A v tom bude spočívat největší přednost motoru poháněného plynem. Dokonalá homogenní směs totiž lepe hoří. Ve spalinách je podstatně méně škodlivých látek než ve výfukových plynech benzínového motoru. Klesá obsah jedovatých oxidu dusíků, nespálených uhlovodíků a rapidně klesá zejména podíl kysličníku uhelnatého. Plyn však potřebuje už od přírody na svoje spálení větší prostor než benzín. Znamená to, že při spalování plynu v benzínových motorech je mírný nedostatek kyslíku, který se projevuje v 5 – 10 % snížením výkonu. Všechny tyto vlastnosti se projevily na Škodě 997, který upravili v Bratislavě tak, aby byl též schopný spalovat benzín i plyn. Motor je montován ve vozidle Škoda 1203. Před sedadlem spolujezdce je malá páčka, kterou se přepíná přívod jednoho paliva na druhé. Třeba podotknout, že je to mužné učinit i během jízdy bez toho, aby musel řidič zastavit automobil nebo vypnout motor. Spalování plynu má ještě i další blahodárné účinky na motor. Zatímco motor, spalující benzín, musí v chladném stádiu bojovat krátce po spuštění s lehko a těžko hořícími částicemi, plyn mu nezpůsobuje v tomto směru žádné problémy. Přitom je olej mnohem méně namáhaný jako kdyby motor spaloval benzín, takže ho je třeba vyměnit po dvakrát větších kilometrových intervalech. Větší životnost mají i svíčky motoru. Hnací agregát, spalující plyn, má však v porovnání s benzínovým motorem o dobrých 10 % vyšší spotřebu paliva.

Bratislavští technici však zdokonalili toto všeobecně známé řešení o další trik.  Energii z výparu plynu využili totiž na chlazení nákladového prostoru vozidla Škoda 1203, do kterého namontovali takto upravený motor. Zařízení je zkonstruované tak, že když je teplota nákladového prostoru automobilu vyšší jak bod mrazu, zkapalněný plyn proudí do výparníku, kde se vypařuje a odebírá teplo chlazeného prostoru. Jakmile klesne teplota tohoto prostoru pod danou hodnotu, proudí zkapalněný plyn přímo do karburátoru.

Jak je vidět z tohoto experimentu, energii můžeme využívat o hodně mnohostranněji než se zdá na první pohled. Podobných řešení může být totiž v našem hospodářství nespočet. Je třeba jen vzít rozum do hrsti a přiložit ruku k dílu, jako to udělali pracovníci Výzkumného ústavu potravinářského v Bratislavě.

Psalo se v roce 1975.