Radíme si

Žárové zinkování: Kompletní průvodce povrchovou úpravou oceli

Obsah

  1. Úvod
  2. Získávání zinku
  3. Druhy žárového zinkování
  4. Příprava oceli na žárové zinkování
    • 4.1 Odmaštění
    • 4.2 Moření
    • 4.3 Fluxování
    • 4.4 Sušení
  5. Proces žárového zinkování
    • 5.1 Ponoření do zinkové lázně
    • 5.2 Teplotní parametry
    • 5.3 Tvorba povlaku
  6. Vlastnosti zinkového povlaku
    • 6.1 Struktura a složení
    • 6.2 Mechanické vlastnosti
    • 6.3 Korozní odolnost
  7. Vhodnost a nevhodnost žárového zinkování
    • 7.1 Vhodná prostředí
    • 7.2 Omezení a nevhodná prostředí
  8. Životnost a údržba zinkového povlaku
  9. Ekologické aspekty a recyklace
  10. Závěr

1. Úvod

Žárové zinkování je proces povrchové úpravy oceli, který zajišťuje dlouhodobou ochranu proti korozi. Tento proces spočívá v ponoření ocelového výrobku do roztaveného zinku, čímž vzniká pevný a odolný povlak. V tomto článku se podrobně seznámíme s celým procesem žárového zinkování, počínaje získáváním zinku, přes přípravu oceli, až po vlastnosti výsledného povlaku a jeho vhodnost pro různá prostředí.

2. Získávání zinku

Zinek je čtvrtý nejčastěji používaný kov na světě, hned po železe, hliníku a mědi. Získává se převážně z minerálu zvaného sfalerit (sulfid zinečnatý).

2.1 Těžba a zpracování

  • Těžba: Zinek se těží v dolech po celém světě, největší naleziště jsou v Číně, Austrálii, Peru a USA.
  • Zpracování: Po vytěžení se ruda drtí a obohacuje flotací. Následuje pražení, při kterém se sulfid zinečnatý mění na oxid zinečnatý.
  • Výroba kovového zinku: Oxid zinečnatý se následně redukuje na kovový zinek buď pyrometalurgickými procesy (destilace), nebo elektrolyticky.

2.2 Vlastnosti zinku

  • Bod tání: 419,5 °C
  • Bod varu: 907 °C
  • Hustota: 7,14 g/cm³
  • Vysoká odolnost vůči korozi díky tvorbě pasivní vrstvy na povrchu.

3. Druhy žárového zinkování

Žárové zinkování lze rozdělit do několika kategorií podle způsobu aplikace:

  • Ponořovací žárové zinkování (Batch hot-dip galvanizing): Jednotlivé díly jsou ponořeny do zinkové lázně. Vhodné pro velké a složité konstrukce.
  • Kontinuální žárové zinkování (Continuous galvanizing): Ocelové pásy nebo dráty procházejí kontinuálně zinkovou lázní. Používá se pro výrobu plechů a drátů.
  • Žárové odstředivé zinkování: Malé díly jsou po zinkování odstředěny pro odstranění přebytečného zinku. Vhodné pro šrouby a matice.

4. Příprava oceli na žárové zinkování

Kvalitní příprava povrchu je klíčová pro dosažení optimálního spojení mezi ocelí a zinkem.

4.1 Odmaštění

  • Účel: Odstranění olejů, tuků a organických nečistot.
  • Metody:
    • Alkalické odmaštění v lázních s hydroxidem sodným.
    • Emulzní odmašťování pomocí speciálních detergentů.
  • Důležitost: Neodmaštěný povrch může způsobit defekty povlaku.

4.2 Moření

  • Účel: Odstranění rzi a oxidů železa.
  • Lázně:
    • Kyselina chlorovodíková (10–15% HCl) při teplotě 20–25 °C.
    • Kyselina sírová (10–20% H2SO4) při teplotě 50–60 °C.
  • Inhibitory: Přidávají se pro omezení napadení kovového železa.

4.3 Fluxování

  • Účel: Zabránění oxidaci povrchu před zinkováním a zlepšení smáčivosti.
  • Složení fluxu:
    • Směs chloridu zinečnatého (ZnCl2) a chloridu amonného (NH4Cl).
  • Aplikace:
    • Ponoření do vodného roztoku fluxu.
    • Sušení na povrchu oceli.

4.4 Sušení

  • Účel: Odstranění vlhkosti před zinkováním.
  • Metody:
    • Sušení na vzduchu.
    • Sušení v peci při teplotě kolem 100 °C.

5. Proces žárového zinkování

5.1 Ponoření do zinkové lázně

  • Teplota lázně: 440–460 °C (nejčastěji 450 °C).
  • Složení lázně:
    • Čistý zinek (>99%).
    • Přísady hliníku, niklu nebo olova pro zlepšení vlastností povlaku.

5.2 Teplotní parametry

  • Teplota oceli při ponoření: Musí být přibližně stejná jako teplota lázně pro minimalizaci teplotních šoků.
  • Doba ponoření: Závisí na tloušťce materiálu, obvykle několik minut.

5.3 Tvorba povlaku

  • Reakce: Železo z oceli reaguje se zinkem za vzniku intermetalických fází.
  • Vrstevnatá struktura:
    • Vrstva Gamma (Γ): FeZn13 (železo-bohatá fáze).
    • Vrstva Delta (Δ): FeZn10.
    • Vrstva Zeta (ξ): FeZn7.
    • Vnější vrstva Eta (η): Čistý zinek.

6. Vlastnosti zinkového povlaku

6.1 Struktura a složení

  • Intermetalické vrstvy: Zajišťují pevné spojení mezi ocelí a zinkem.
  • Tloušťka povlaku: Obvykle 50–150 µm, závisí na složení oceli a době ponoření.

6.2 Mechanické vlastnosti

  • Tvrdost: Intermetalické fáze jsou tvrdší než čistý zinek.
  • Přilnavost: Vysoká díky metalurgickému spojení.
  • Odolnost proti otěru: Dobrá díky tvrdým vrstvám.

6.3 Korozní odolnost

  • Ochranný mechanismus:
    • Bariérová ochrana: Fyzická bariéra mezi ocelí a prostředím.
    • Katodická ochrana: Zinek jako obětovaný anoda chrání ocel i při poškození povlaku.
  • Pasivace: Zinek vytváří na povrchu tenkou vrstvu oxidu, která zpomaluje korozi.

7. Vhodnost a nevhodnost žárového zinkování

7.1 Vhodná prostředí

  • Atmosférická koroze: Městské, průmyslové a mořské prostředí.
  • Podzemní konstrukce: Potrubí a sloupy s vhodnou ochranou proti půdní korozi.
  • Stavebnictví: Ocelové konstrukce, mosty, zábradlí.
  • Dopravní infrastruktura: Silniční bariéry, osvětlení.

7.2 Omezení a nevhodná prostředí

  • Vysoké teploty: Nad 200 °C může dojít k rychlé degradaci povlaku.
  • Agresivní chemické prostředí:
    • Kyseliny: Zinek je náchylný k napadení kyselinami.
    • Alkalické prostředí: Vysoké pH může urychlit korozi zinku.
  • Kontaktní koroze: Kontakt s ušlechtilými kovy (měď, nerezová ocel) může způsobit galvanickou korozi.

8. Životnost a údržba zinkového povlaku

  • Životnost: Může dosahovat 20–100 let v závislosti na prostředí a tloušťce povlaku.
  • Údržba:
    • Pravidelné kontroly: Detekce poškození a opotřebení.
    • Opravy: Možné pomocí zinkových sprejů nebo nátěrů.

9. Ekologické aspekty a recyklace

  • Ekologická šetrnost:
    • Recyklovatelnost: Zinek i ocel lze 100% recyklovat.
    • Snížení koroze: Prodloužení životnosti konstrukcí snižuje potřebu nových materiálů.
  • Odpadní materiály:
    • Zinkový popílek a struska: Mohou být recyklovány pro získání zinku.
    • Odpady z moření: Musí být správně likvidovány kvůli obsahu těžkých kovů.

10. Závěr

Žárové zinkování je klíčovým procesem pro ochranu oceli před korozí, nabízející dlouhodobou a spolehlivou ochranu v různých prostředích. Díky detailní přípravě, kontrolovaným procesním parametrům a pochopení vlastností zinkového povlaku lze dosáhnout optimálních výsledků. Přestože existují určitá omezení v použití, správným výběrem a aplikací může žárové zinkování výrazně prodloužit životnost ocelových konstrukcí a přispět k udržitelnosti v průmyslu.

Hodnocení
Sdílením pomůžeš šířit pravdu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *