VE ZNAKU MAJÍ ZUBRA

Sovětské automobily včera a dnes

Minsk – hlavní město Běloruské SSR- byl fašisty téměř zničen. S výstavbou se po skončení hrozného utrpení začínalo skoro úplně znovu a s tím souvisely i plány na industrializaci města a jeho blízkého okolí. Šlo to velmi rychle, vždyť Minsk byl  Sovětskou armádou osvobozen 3. července 1944 a už 9. srpna padlo rozhodnutí o výstavbě automobilového závodu v tomto rozbořeném městě. Pravda, počátky byly velmi skromné, ale nejdůležitější byla vůle lidí, kteří chtěli dokázat, že dál bude žít nejen jejich město, ale i jeho průmysl.

Sklápěč MAZ 205 z roku 1947- První automobil kompletně vyrobený pod značkou MAZ byl v Minsku postaven jako památník

Na počet výročí revoluce vyjely už 7. listopadu 1944 z opravářského závodu Krasnoje Uročišče  první nákladní vozy, smontované z dílů, které sem přivezli z nejrůznějších koutů země. Vozy byly odeslány na frontu a hned se začalo s přípravou experimentální  dílny nového závodu, která se měla stát přípravkou pro všechny, kdo měli tvořit kádr budoucího Minského automobilového závodu. Během let 1945-1946 byly první práce na výstavbě města i závodu dokončeny a v provizorních  podmínkách se podařilo zařídit i rozběhnout novou slévárnu, montovnu a karosárnu. V roce 1947 se začalo s výrobou prvních komponentů k vozům MAZ-205, což byl dvounápravový sklápěč o užitečné hmotnosti 6 Mg, navazující konstrukci JAZ-205 z Jaroslavli. Při příležitosti oslav VŘSR byl 7. listopadu 1947 předveden první MAZ-205, kompletně vyrobený v běloruské metropoli. Byl to významný úspěch všech, kdo v prvních poválečných letech věnovali nezměrné úsilí  výstavbě tohoto závodu.

Dvoutunový sklápěč MAZ – 503 A pracuje na mnoha stavbách v Sovětském svazu. Vyklopení nákladu trvá díky moderně řešenému zařízení pouhých 15 s.

V roce 1949 dostala pracovníků konstrukce a vývoje Minského automobilového závodu Státní cenu za vytvoření zcela nového velkoobjemového  nákladního automobilu užitečné hmotnosti  25 Mg. Toto vozidlo, které dostalo označení MAZ-525, se stalo od roku 1951 největším nákladním automobilem, vyráběným ve státech lidových demokracií, brzy se objevil na mnoha stavbách nejen v Sovětském svazu, ale i u nás, v Bulharsku, NDR… Novinkou roku 1951 ve výrobním programu MAZ byl typ „200“,  jehož výroba  byla kompletně převzata  z Jaroslavli. „Sedmitunový“ MAZ-200 se stal základem výroby v minské automobilce a zůstal jím až do konce roku 1965 (kompletace těchto vozů pak pokračovala ještě do roku 1967).

Těžký sklápěč MAZ – 525 o užitečné hmotnosti 25 Mg. byl poháněn vznětovým motorem o výkonu 220 kW (300 k), takže i při plném zatížení dosahoval největší rychlosti 30 km/h. V první polovině padesátých let byl prakticky jediným vozidlem tohoto druhu, vyráběným v zemích našeho společenství.

Během padesátých let vzrůstala úhrnná produkce továrny MAZ vysokým tempem, přitom se neustále rozšiřoval i vyráběný sortiment: v roce 1954 se začaly dělat přívěsy v několika provedeních pro zemědělské účely, pak přišly na řadu vozy MAZ-201 s úpravou na transport dřeva, v roce 1956 byla zahájena výroba jednonápravových těžkých tahačů typu MAZ – 529. Novinkou roku 1957 byl další těžký automobil – měl užitečnou hmotnost 40 Mg a dostal označení MAZ 530. Tento třínápravový vůz mohutných rozměrů měl motor o výkonu přes 330 kW a i s plným nákladem se mohl pohybovat rychlostí až 43 km/h. Na světové výstavě v Bruselu získal v roce 1958 právě MAZ-530 zlatou medaili „Grand Prix“.

Dvojice těžkých sklápěčů MAZ – 525 a MAZ 530. Třínápravový typ 530 uveze 40 Mg.

Koncem padesátých let začali v Minském automobilovém závodě pracovat na několika nových konstrukcích, které měly tvořit páteř výrobního programu MAZ v následujících desetiletí. Ještě v roce 1958 vyjely z brány závodu první prototypy nových vozů MAZ-500 s trambusovou kabinou, začala se připravovat výroba zcela nového mohutného čtyřnápravového vozidla MAZ-535 A o užitečné hmotnosti 15Mg (první sériové vozy tohoto typu byly vyrobeny v roce 1960). 19. května 1959 oslavili v Minsku vyrobení stotisícího nákladního automobilu MAZ, v témže roce se udála v továrně významná změna – produkce největších vozů pro 25 a 40 Mg nákladu byla předána do nově zařízené továrny ve městě  Žodino v Minské oblasti (dnes velmi populární závod BělAZ). To všechno byla vlastně příprava na velké přestavby, které Minský automobilový závod čekaly v souvislosti s přípravou produkce nové typové řady MAZ-500. Generální rekonstrukce závodu Minsku trvala necelé dva roky, ovšem výroba se v té době nezastavila – vždyť už v roce 1964 byl předán vůz MAZ s výrobním číslem 200 000. Na podzim 1964 byl také uveden do provozu nový výrobní pás, který umožnil nejen podstatně rozšířit kapacitu produkce, ale také zavést konečně sériovou výrobu nového automobilu MAZ-500 trambusového typu. Tento vůz, který brzy na silnicích nahradil dřívější typ MAZ-200, se uvedl velmi dobře. V základním provedení jako valník nebo sklápěč, v mnoha dalších verzí- např. pro přepravu dřeva, tahač návěsů s možností přepravovat až 20 Mg.

Obří tahač MAZ – 537 poháněný vidlicovým dvanáctiválcem z továrny Avtodizel

V druhé polovině šedesátých let byla zahájena výroba nového minského kolosu- sedlového tahače návěsů z označením MAZ-537. Tento silný stroj, poháněný vidlicovým vznětovým motorem o objemu 38 880 cm3   A výkonu 386kW (525 k) se stal důležitým pomocníkem na mnoha stavbách i v Sovětské armádě, kde sloužil především k dopravě ženijní techniky a tanků. S nákladem 50 Mg na návěsu dosahuje tento vůz rychlostí až 55 km/h, spotřeba nafty je ovšem úctyhodná- 125 litrů na 100 kilometrů jízdy

Automobil na přepravu dřeva, typ MAZ – 501, který přímo navazoval na konstrukci z Jaroslavli

Začátkem sedmdesátých let byla modernizovaná typová řada automobilu MAZ-500 a objevily se některé nové modifikace těchto vozidel. Vznikla široká škála automobilů užitečné hmotnosti 9 až 25 Mg. V základním provedení jsou tyto vozy poháněny vidlicovým vznětovým šestiválcem o výkonu 147 kW (200 K), tahače návěsů MAZ-504 V jsou vybavovány výkonnějším vidlicovým osmiválcem se 195 kW (265 k). V další fázi modernizace dostaly automobily MAZ upravenou kabinu, změnila se maska chladiče a světlomety se přestěhovaly do rozměrnějšího předního nárazníku. V tomto novém provedení se vyrábí především těžký tahač návěsů MAZ-515 B, který slouží např. V dopravních podnicích Sovtransavto v mezinárodní kamionové dopravě.             

Nákladní automobily se zubrem ve znaku – výrobky Minského automobilového závodu- se staly úspěšnými následníky jaroslavské typové řady. Naftové motory se do Minska se i nadále dovážejí z Jaroslavli ze specializované továrny Avtodizel. Samotný minský závod dal vznik dalším dvěma podnikům v Běloruské SSR, které se zabývají výrobou nejtěžších sovětských užitkových automobilů. Tato vozidla jsou označována BělAZ a MoAZ a vznikají v továrnách v Žodinu a v Mogilevě. Ale těm budě věnován samostatný článek. 

Psalo se v roce 1976

zdroj: SM – autor Jan Tuček

Hodnocení
Sdílením pomůžeš šířit pravdu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.