Seřízení karburátoru na vozech VAZ
SEŘÍZENÍ KARBURÁTORU NA VOZECH VAZ
Spotřeba paliva, zrychlení i největší rychlost závisí na mnoha činitelích. Jedním z nich je seřízení karburátoru. Karburátor není jednoduché zařízení a v poslední době se na něj nepřímo vztahují i předpisy limitující složení škodlivin ve výfukových plynech.
V souvislosti se zpřísněnými exhalačními předpisy upravují výrobci své karburátory. Mění i osazení tryskami.Nové karburátory pro vozy VAZ splňují předpisy EHK na obsah škodlivin ve výfukových plynech pro rok 1976. Od starších se liší označením. Za základním číslem je index 01, příp. 02. Na vozy VAZ 2101, 2102 a 21011 se montují stejné karburátory označené na tělese škrtících klapek 2101 – 1107010-10 (příp. 02). Vozy VAZ 2103 mají karburátory označené 2103 – 110710-01. Pro snadné spuštění motoru, dosažení optimálních hodnot spotřeby, výkonu a životnosti jak karburátoru, tak motoru doporučuje výrobce tyto druhy seřízení:
1. Škrtící klapka druhé komory se nesmí dotýkat stěny ve spodním tělese karburátoru. Vůle škrtící klapky v hrdle má být 0,02 – 0,03 mm (vlasová štěrbina). Kontrolujeme na sejmutém karburátoru proti světlu. Je-li škrtící klapka uložena bez vůle, vymítá měkčí materiál hrdla karburátoru, ve kterém se postupně vytváří žlábek od hrany škrtící klapky. Polohu škrtící klapky seřizujeme šroubem -1- přístupným zespodu (viz. obr. 1)
2. Vzduchová přívěra (sytič) má být při vytaženém táhlu sytiče a současném působení podtlaku pootevřená o hodnotu 7,0 ± 0,5 mm (viz. obr. 2). Zkouší se na zamontovaném karburátoru tak, že se vytáhne táhlo sytiče a mechanicky ( prstem ) přitlačí táhlo podtlakového membránového ústrojí a tím se prostřednictvím mechanického převodu přivře i škrtící klapka.Měříme nejlépe kalibrem kruhového průřezu (drátem, tyčkou, tužkou průměru 7 mm). Správnou polohu nastavíme seřizovacím šroubkem – ,,červíkem“ – umístěným v hrdle víka podtlakového ústrojí (viz obr. 1). Seřízení má vliv na spouštění motoru.
3.Škrtící klapka první komory má mít v ,,klidové poloze“ hrdla karburátoru vůli (obr. 3), a sice: c = 0,8 – 0,85 mm u karburátoru pro vozy VAZ 2101, 2102 a 21011 a c= 0,85 – 0,90 mm u karburátorů pro vůz VAZ 2103. Tato poloha škrtící klapky ovlivňuje spouštění motoru. Seřizuje se přihýbáním tvarovaného táhla (pos 62, obr. 4), které působí na ovládací páku škrtící klapky.
4. Okamžik otevření škrtící klapky druhé komory:
Škrtící klapka druhé komory se musí otevírat v okamžiku, kdy je škrtící klapka první komory pootevřená o c = 7 – 8 mm (viz. obr.5). Toto seřízení má vliv na ,,přechody“ karburátoru a ovlivňuje plynulost zrychlování i největší rychlost vozu. Polohu seřídíme přihýbáním výstupku na ovládací páce škrtící klapky druhé komory (pos, 55 na obr.4).
O správné činnosti (resp. o neporušení membrány) podtlakového spouštěcího ústrojí se přesvědčíme snadno na sejmutém karburátoru takto: Přitlačíme membránu podtlakového ústrojí, prstem ucpeme otvor, kudy se získává podtlak, a prst uvolníme. Je-li membrána v pořádku, musí se vrátit spolu s táhlem do výchozí polohy.
U zamontovaného karburátoru na voze uskutečníme dodatečně tyto kontroly:
- při úplně vytaženém táhlu sytiče musí být přívěra vzduchu úplně otevřená;
- při úplném sešlápnutí pedálu plynu musí být úplně otevřeny škrtící klapky obou komor.
Psalo se v roce 1975
Zdroj: SM 1975/45
Dobrý den,
rád bych upozornil na velkou nepřesnost a nekompletnost článku.
Neřeší se v něm jak nastavení bohatosti směsi při volnoběžných otáčkách (které k nastavení vůlí škrtících klapek neodmyslitelně patří), tak ani „ostatní“ (tedy spíše daleko podstatnější) soustavy a části těchto karburátorů, jako plováková komora, trysky, vzdušníky aj.
A hlavně – vždy je třeba nastavovat první škrtící klapku a druhou až následovně, jelikož je na první mechanicky nafázovaná až jako podružná soustava, kdy nám seřízení první klapky ovlivní seřízení druhé klapky, naopak ne. A výstupek 55 slouží pouze jako doraz otevírání první klapky při uzavřené vzduchové přívěře, skutečně na něm nelze nastavit okamžik otevření druhé klapky.
Dále podtlakové ovládání přívěry vzduchu se zkouší také za chodu (tj. právě za působení podtlaku), pro jistotu funkce celé soustavy (tedy i průchodnosti podtlakových kanálků apod.) a v žádném případě nepootvírá škrtící klapku (naopak ji zavírá), ale klapku vzduchové přívěry. Žádným „červíkem“ se nic neseřizuje.
Nevím tedy, jestli při sepisování článku nebyli tehdy ve světě motorů totálně na šrot anebo došlo k chybám při přepisu na tuto webovou stránku,ale každopádně toho podle tohoto návodu moc neseřídíte. To, že zde nejsou zmíněny karburátory pozdější, s lehce jinou konstrukcí, se dá, vzhledem k roku vydání ve SM, omluvit.
Děkuji za pozornost.