Odkud bere Itálie ropu? Diverzifikace dodávek pro Apeninský poloostrov
Itálie, podobně jako Česká republika, nepatří mezi země s významnými zásobami ropy a je ve velké míře závislá na jejím dovozu. Spotřeba ropy v Itálii je poměrně vysoká, a to jak v průmyslu, tak v dopravě, a proto je pro zemi klíčové zajištění stabilních a diverzifikovaných dodávek této strategické suroviny. Odkud tedy Itálie ropu dováží a jak se snaží zajistit svou energetickou bezpečnost?
Hlavní dodavatelé ropy do Itálie:
Itálie dováží ropu z různých koutů světa a v posledních letech se snaží o diverzifikaci svých dodavatelů, aby snížila závislost na jednom konkrétním regionu. Mezi nejdůležitější dodavatele patří:
- Ázerbájdžán: V posledních letech se stal Ázerbájdžán nejvýznamnějším dodavatelem ropy do Itálie. Ropa z této kavkazské země proudí do Itálie především Transjadranským plynovodem (TAP), který je součástí Jižního plynového koridoru.
- Irák: Další klíčový dodavatel, ropa se do Itálie dopravuje převážně tankery přes Středozemní moře.
- Saúdská Arábie: Ropa z Blízkého východu si stále udržuje významný podíl na italském importu.
- Rusko: I když se Itálie snaží snižovat závislost na ruských dodávkách, Rusko stále zůstává jedním z dodavatelů ropy, i když jeho podíl klesá. Ropa z Ruska proudila do Itálie především ropovodem Družba a tankery. Po vypuknutí války na Ukrajině a zavedení sankcí se však dovoz ruské ropy výrazně snížil a Itálie, podobně jako další evropské země, hledá alternativní zdroje.
- Libye: Dodávky z Libye kolísají v závislosti na tamní politické a bezpečnostní situaci.
- Kazachstán, USA, Nigérie a další: Doplňkové objemy ropy Itálie dováží i z těchto a jiných zemí.
Klíčové trasy a infrastruktura:
Pro dovoz ropy do Itálie hrají klíčovou roli námořní trasy a přístavy. Mezi nejvýznamnější přístavy pro příjem ropy patří:
- Terst: V tomto přístavu na severu Jaderského moře začíná Transalpinský ropovod (TAL), který zásobuje ropou nejen Itálii, ale i Rakousko a Německo.
- Janov: Důležitý přístav na severozápadě Itálie s rozvinutou ropnou infrastrukturou.
- Milazzo (Sicílie), Augusta (Sicílie), a další: Další přístavy sloužící k importu ropy.
Vlastní těžba:
Itálie má i vlastní, byť omezenou, produkci ropy. Těžba probíhá jak na pevnině (především v regionu Basilicata na jihu Itálie), tak i na moři (v Jaderském a Jónském moři). Domácí těžba se na celkové spotřebě podílí jen několika procenty a je spíše doplňkovým zdrojem.
Strategické partnerství a diverzifikace:
Itálie se aktivně snaží o diverzifikaci dodavatelů ropy a posilování strategických partnerství s klíčovými producenty. Příkladem je již zmíněná spolupráce s Ázerbájdžánem a investice do plynovodu TAP. Důležitá je také spolupráce se Saúdskou Arábií, Irákem a dalšími zeměmi.
Itálie je ve velké míře závislá na dovozu ropy a zajištění stabilních a diverzifikovaných dodávek je pro ni klíčové. V posledních letech se zaměřuje na snižování závislosti na Rusku a posilování partnerství s jinými producenty, zejména s Ázerbájdžánem. Důležitou roli hrají námořní trasy a přístavní infrastruktura, která umožňuje příjem ropy z různých částí světa. I když má Itálie i vlastní těžbu, její objem je malý a nedokáže pokrýt domácí spotřebu. Itálie tak bude i nadále muset aktivně usilovat o diverzifikaci a strategická partnerství, aby zajistila svoji energetickou bezpečnost.