LANCIA β vůz pro náročné – 1972
*NOVÝ VŮZ STŘEDNÍ TŘÍDY PRO NÁROČNÉ*TŘI MOTORY, PĚT MODELŮ*PŘEDNÍ POHON*AERODYNAMICKÁ KAROSÉRIE ODSTUPŇOVANÉ TUHOSTI*VELKÁ AKTIVNÍ I PASIVNÍ BEZPEČNOST*PROSTORNOST A POHODLÍ*
Automobily Lancia byly vždy určeny náročným zájemcům, hledajícím něco víc než jen hromadně vyráběnou konfekci. Této skutečnosti využívá i koncern Fiat, do něhož dnes firma Lancia, založená před 65 léty, patří. Ne náhodou byl nejnovější typ této značky, poprvé představený veřejnosti na nedávném turínském autosalónu, nazván Beta – měla tak být oživena vzpomínka na proslulý typ téhož jména z r. 1909, jímž Vincenzo Lancia realizoval řadu pokrokových konstrukčních prvků a technologických řešení, jež předběhly dobu a upoutaly pozornost technické veřejnosti. Nový typ, vyráběný automobilkou v Chivassu, jež byla pro tento účel rozšířena vybavena novým zařízením, schopným nejpokrokovější technologií vyrábět prvotřídní výrobky, má být mezníkem v historii této značky a počátkem její nové éry.
Lancia Beta koncepčně navazuje na předchozí typy téže značky s předním pohonem. Konstrukčně se však od nich podstatně liší. Je to vůz střední a vyšší střední třídy, nabízený alternativně s motory objemů 1400, 1600 a 1800 cm³ v pěti modelech.
Hnací jednotkou je řadový čtyřválec 2xOHC, umístěný napříč před přední nápravou. V jeho konstrukci bylo využito všech výhod, jež poskytuje průmyslová integrace a racionalizace koncernu Fiat – nejen svým uspořádáním připomíná motor Fiat 132, ale využívá i některých jeho dílů. Oba vačkové hřídele jsou poháněny ozubeným řemenem, seřizování vůle ventilů se děje vkládáním podložek bez demontáže rozvodu, takže jeho případné přestavení je vyloučeno. Uzavřená chladící soustava je trvale naplněna mrazuvzdornou kapalinou (-35 st.C), a vybavena termostatem zapínaným elektrickým větrákem.
Převodné ústrojí s jednokotoučovou suchou spojkou, plně synchronizovanou pětistupňovou převodovkou a rozvodovkou tvoří celek, přišroubovaný ke klikové skříni motoru. Hnací hřídele kol
jsou opatřeny stejnoběžnými klouby. Celá poháněcí výbava je prostřednictvím pryžových bloků uložena v pomocném rámu přední části karosérie.
Všechna kola jsou nezávisle uložena. Přední náprava je typu McPherson se spodním široce rozvidleným trojúhelníkovým závěsným ramenem a svislou pružící vzpěrou, s dvojčinným teleskopickým tlumičem uloženým uvnitř vinuté pružiny, a s příčným zkrutným stabilizátorem. Horní konec svislé vzpěry je opřen o jehlové ložisko usnadňující řízení. Zadní náprava je kyvadlová, každé kolo je zavěšeno na dvou štíhlých závěsných ramenech, svislé pružicí vzpěře a příčném zkrutném stabilizátoru, jenž zachycuje i síly v podélném směru. Zadní závěsné rameno má seřiditelnou délku, umožňující přesné nastavení polohy (sbíhavosti) kol. Všechna závěsná ramena jsou k pomocnému rámu resp. nosné podlaze karosérie připojena prostřednictvím pryžových pouzder, nevyžadujících údržbu a tlumících přenos vibrací a hluku od vozovky do karosérie.
Brzdová soustava je dvouokruhová, s kotoučovými brzdami na všech kolech, s podtlakovým posilovačem a regulátorem tlaku zadních kol podle zatížení zadní nápravy. Třmeny všech brzd jsou
plovoucí, okruh předních brzd je zdvojen. Hřebenová převodka řízení je uložena v chráněné zóně za motorem, bezpečnostní lomený hřídel volantu má dva klouby, volant ø 390 mm je výškově plynule nastavitelný v rozpětí 50 mm.
Čtyřdveřová samonosná karosérie je dílem stylistů Lancia. Ti dbali stejnou měrou na dobré aerodynamické vlastnosti, vysokou míru pasivní bezpečnosti i co nejlepší využití prostoru. Lancia Beta
je jen o 135 mm delší než typ Fulvia, je však podstatně prostornější. Karosérie je řešena podle známého receptu „tří krabic“, s tuhou střední částí, poskytující posádce co největší ochranu, a s progresivně deformovatelnou přídí i zádí. Velká zasklená plocha (2,5 m2 ) zaručuje dobrý výhled všemi směry. Jen zadní slepá vzdálenost je poměrně velká, neboť pro zajištění lepšího přístupu k zavazadlovému prostoru víkem v tupě zakončené splývající zádi musel být spodní okraj zadního skla posunut výše než u bočních skel. Vnější povrch karosérie je hladký, prost výstupků či ozdobných chromovaných lišt. Oba nárazníky z nerezu jsou obloženy pryžovým profilem a zahnuty do boků, jimž poskytují účinnou ochranu.
Uspořádání interiéru svědčí o pozornosti věnované pohodlí a bezpečnosti posádky. Přední anatomická sedadla mají zabudované opěrky hlav, zadní nedělené sedadlo poskytuje dostatek místa třem osobám. Karosérie je opatřena kotevními úchyty pro tříbodové pásy na všech sedadlech, s výjimkou prostředního zadního, pro něž je pás dvoubodový. Vtipně jsou řešeny vnitřní pojistky zámků do dveří, jsou však přístupné nejen shora, ale i ze stran, a tak je lze snadno i odjistit.
Výbava je bohatá a kvalitní, jak se na vůz této kategorie sluší. Přístrojová deska s hluboce zapuštěnými přístroji obsahuje kromě obvyklých, i elektronický otáčkoměr a elektrické hodiny. Všechny ovládací prvky jsou ve snadném dosahu, častěji obsluhované spínače jsou uspořádány pod volantem. Pohodlí i bezpečnost zvyšuje elektricky vyhřívané zadní sklo a dokonale řešená ventilační soustava s bezprůvanovým větráním a s nezávislým přívodem chladného vzduchu, jehož proud lze usměrňovat dvěma vstupními otvory v koncích přístrojové desky, a ohřívaného, jenž vstupuje celkem osmi otvory k čelnímu sklu a do prostoru před přední a zadní sedadla. Ke standardní výbavě patří loketní opěry na všech dveřích, tvarované jako madla, sklopná opěra uprostřed zadního opěradla, varovná červená světla na zadní straně všech dveří, která se rozsvítí po jejich otevření, dvourychlostní stírače (u modelů LX navíc s přerušovaným provozem), elektrický ostřikovač čelního skla aj. Sedadla jsou potažena velice příjemným sametem.
První dojem, kterým Lancia Beta působí, i výrobcem udávané dynamické vlastnosti jsou dobrým předpokladem příznivého ohlasu potencionálních zájemců o kvalitní vozy střední a vyšší střední třídy, a úspěšného soupeření s dobře připravenou a vyzbrojenou konkurencí. Konečně, již samo jméno Lancia by toho mělo být zárukou.
Psalo se v roce 1972
zdroj: (Ing. Otakar Gregora, SM 47/72)