Jak se vyrábějí traktorové pláště
JAK SE VYRÁBĚJÍ TRAKTOROVÉ PLÁŠTĚ
Denně s nimi přicházíme do styku, denně nám slouží, sotva je bereme na vědomí. Pokud jsou ovšem v pořádku. Teprve až když se přihlásí s defektem, začínáme se o ně zajímat blíže. Jak na to, aby vydržely déle? Jakou jim pro to potřeba věnovat péči?
Zásady pro provoz traktorových plášťů jsou všeobecně známé: dodržovat předepsaný tlak, vyvarovat se prudkého brzdění, dávat pozor, aby nepřišly do styku s benzínem, petrolejem, mazadly a chemikáliemi používanými v zemědělství. Od těch je musíme čistit.
A jak se pláště vyrábějí? Odpověď nám dá prohlídka závodů Rudý říjen v Gottwaldově.
*
Plášť, jako součást traktorové pneumatiky, je na ní nejdražší, nejpracnější. Základem je kaučuk – ať už přirozený nebo umělý – a přísady. Surový kaučuk není možné ihned použít k výrobě – musí se připravit. Příprava spočívá v mechanické úpravě – plastifikaci – na hnětičích a válcových kalandrech. Tady získává kaučuk působením vysokých tlaků a teplot takové vlastnosti, za kterých je tvárný a schopný přijímat přísady. Kaučuky syntetické pak prodělávají stádium přípravy pouze ohříváním horkým vzduchem ve speciálních kotlích. Po přidání příměsí a nového prohnětení je připravena základní surovina pro další zpracování.
*
Připravené směsi kaučuku s přísadami přicházejí ve druhé fázi znovu na válcové kalandry, kde dostávají přibližně konečný tvar – gumaři mluví o tvarování směsí. Po tvarování jsou již připravené součásti pláště pro konfekci: běhouny pláště, nárazníky – to je vrstva pryže pod běhounem a bočnice – pryžová vrstva, která chrání bok pláště před poškozením.
*
Kostru pláště tvoří textilní vložky, Před vlastním pogumováním se kordový textil připravuje napnutím a vysušením. Textilní vložky se před konfekcí oboustranně gumují. Zase přichází ke slovu válcový kalandr a zručné ruce gumařů; pogumovaný textil svinutý do rolí jde na stříhačky. Nastříhané vložky se pak upravují do obalů a tvoří jednu ze základních částí pláště; rovněž obaly pak pak přicházejí do konfekce.
*
U plášťů se dále setkáváme s lanky; jejich účelem je zpevnit a vyztužit patku pláště a držet ji po nahuštění vzdušnice na ráfku kola. Lanka se gumují a ještě ovíjejí pogumovaným textilem.
Vlastní sestavení pláště z popsaných částí probíhá na konfekčních strojích. Princip práce těchto strojů spočívá v tom, že na rotující buben navíjí konfekcionér jednotlivé textilní vložky uspořádané předtím do obalů, vkládá do nich připravené lanka, nalepí nárazník, běhoun a bočnice. Plášť dostává tvar dutého válce a je připraven pro konečnou fázi výroby – pro vulkanizaci.
*
Vulkanizací pláště v autoklávu nebo ve vulkanizačním lisu dostane plášť nejen svůj charakteristický tvar ale i vlastnosti. Zahřeje se při vysokých tlacích na vysokou teplotu – v plášti proběhnou chemické reakce síry ve směsi. Vulkanizační lis má tvárnici s dezénem jaký bude mít na svém běhounu budoucí plášť. Zevnitř je vyhříván horkou vodou napuštěnou do topné duše. Při vulkanizaci kaučuk zpevňuje, dostává pružnost; plášť získává svůj konečný tvar. Po opuštění vulkanizačního lisu čeká ještě plášť konečná úprava, nastříkání, kontrola a konečně expedice.
*
Vidíme, že výroba pláště je poměrně složitá záležitost; a ne právě levná. Vyplatí se mu věnovat v provozu každodenní péči. A co s opotřebeným pláštěm? Stojí za to ho ještě vrátit k životu? Záleží na tom jak je opotřebený. Přirozeně opotřebený běhoun lze nahradit protektorováním. S protektorovaným pláštěm je možno dále jezdit jako s novým. Protektorování je ekonomicky výhodné. Musí však přijít včas. Každý přirozeně opotřebený plášť má ještě celkem nepoškozenou kostru, kterou po obroušení opatří protektorovací dílna novým běhounem.
Horší je to s těmi plášti, které jsou opotřebeny nepřirozeně. Průrazy způsobeny ostrými předměty, běhoun ojetý až na kostru, prolámané kordy při nedodržování tlaku v pneumatice – to vše vylučuje úspěšné protektorování a je na nás vyvarovat se všech příčin nepřirozených opotřebení.
Nedá se říci, že se v zemědělských závodech vždy zachází s pneumatikami, zejména s plášti, dobře. Je to pak ke škodě zemědělských závodů – postihuje je to na nejcitelnějším místě – finančně.
Psalo se v roce 1964
