BOŽENA NĚMCOVÁ
V únoru minulého roku oslavoval celý národ sté narozeniny české největší spisovatelky, Boženy Němcové, která se narodila 4.února 1820. Kdož by ze čtenářů neznal toho slavného, krásného jména aspoň ze čtení její nesmrtelné »Babičky« ? »Babičkou« samotnou postavila si nehynoucí pomník literatuře naší už téměř před sto lety dala jeden z největších skvostů, jichž není nazbyt ani u největších kulturních národů.
Božena Němcová měla bolestný, trudný život. V útlém mládí byla provdána za dvakráte staršího muže, úředníka finanční stráže, jehož drsnější povaha byla ve velikém rozporu s její a neměla pochopení pro její literární a umělecké snahy. Tak ubíjená duševně, manželství bylo jí tvrdým vězením a zaopatření horší někdy chudého pocestného. Celý život bila se s bídou o kus chleba a zemřela skoro hladem 21.ledna 1862. Krasavice nevšedního půvabu, jež byla sensací společnosti, kamkoli přišla – umírá v neskonalé bídě, ubitá životem, uštvaná osudem i nepřízní lidí, zlomená stařena v těch 42 letech… Srdce se vám chvěje, čtete-li její životopis a zejména její vlastní korespondenci, ze které vycítíte nejlépe její velikou hrdinou duši.*)
Božena Němcová vedle »Babičky« napsala »Pohorskou vesnici«, vydala sérii pohádek, povídku »V zámku a podzámčí «, »Divá Bára« , »Chudí lidé« atd. Všude projevuje vřelou sympatii s malými, utlačovanými hluboký sociální cit, jehož nenajdeme u nikoho v takovém souladu v naší literatuře až do dob nejnovějších. Venkovský život žije a bude žít věčně v literárním díle Boženy Němcové – proto nezapomeneme nikdy na velikou umělkyni a bude vraceti rozkoší k jejím knihám, zejména k roztomilé „Babičce“
Pochována je v posvátném Vyšehradě (v pravém rohu za Slavínem). Náhrobek ozdoben reliefem z »Babičky« : jak babička přijíždí na staré bělidlo v Ratibořickém údolí k rodičům Boženy Němcové.
*Překrásnou knihu o Boženě Němcové napsal prof. dr. V. Tille (s mnoha obrazy), jež vyšla ve „Zlatorohu“, už ve třetím vydání. Vřele doporučujeme! ___ Bohatou korespondenci Němcové uspořádala M. Gebauerová a vydal J. Laichter.
Psalo se v roce 1921
zdroj: Zem. kalendář 1921
