Liberecké automobilové závody 1980

Výroba silničních nákladních automobilů, autobusů, motorů a dalších komponentu Škoda LIAZ byla v n.p. Liberecké automobilové závody zahájena ve čtvrtém čtvrtletí roku 1951. Za tímto konstatování se skrývá mnoho poctivé práce a mnoho úsilí pracujících AZNP v Mladé Boleslavi a n.p. Avia v Letňanech. Vznik a vývoj n.p. LIAZ  nelze oddělit od poválečné výroby nákladních automobilů a autobusů Škoda. I když by si období 1945 až 1951, na které n.p. LIAZ bezprostředně navázal, zasloužilo samostatnou kapitolu, nelze tak učinit vzhledem k omezenému rozsahu článku.  

Léta 1951 až 1958

Až koncem roku 1952 byly závody v Rýnovicích, Liberci – Hanychově a Mnichově Hradišti součástí mladoboleslavské automobilky. V roce 1952 zde bylo vyrobeno již celkem 931 automobilů. Přechodné období, kdy závody v libereckém kraji byly řízeny podnikem AZNP, skončilo 1. ledna 1953, kdy vzniká n.p. LIAZ se sídlem v Jablonci nad Nisou-Rýnovicích. Toto integrované uspořádání však nemělo dlouhého trvání a již ve čtvrtém čtvrtletí 1953 vznikají tři samostatné národní podniky stejného názvu LIAZ v Rýnovicích, LIAZ v Liberci – Hanychově a Mnichově Hradišti. Výroba nákladních automobilů Škoda 706 stále rostla. Rozšiřoval se počet typů a modifikací nákladních automobilů i autobusů řady R ( RO ). Byl zahájen export, který již v roce 1952 činil 260 automobilů a podvozků, tj. zhruba třetinu a v roce 1953 již 1400 vozidel. 

Současně se začíná intenzivně ve vlastních vývojových odděleních motorů i nákladních automobilů a autobusů.  Ve velmi krátké době, posuzováno dnešními měřítky, vyvinut a odzkoušen motor s přímím vstřikem paliva. Zásadní rekonstrukcí hlav válců byl odstraněn letitý problém jejich praskání, snížená pracnost, zlepšená startovatelnost, snížená měrná spotřeba paliva a výrazně zvýšen výkon motorů ze 103 kW ( 140 koní ) až na 132 kW ( 180 koní ). Ověřovací série těchto motorů byla zahájena v roce 1957, v roce 1958 byly už ve výrobě, až na nepatrný počet, výhradně motory nového provedení. Společně s touto zásadní rekonstrukcí motoru byla v roce 1958 zcela změněna také celková koncepce nákladních automobilů a autobusů Škoda. U nákladních automobilů bylo opuštěno tradiční kapotové uspořádání a nahrazeno trambusovým provedením, které znamenalo výrazný pokrok v celkové koncepci vozidel, pohodlí jízdy, lepším využitím materiálu, kompaktnost vozidla apod. Podstatnou změnou designu doznává také autobus, který ovšem trambusové uspořádání měl již od roku 1946. Tak vznikla typová řada RT. Rychlost, s jakou byly ve výrobě všechny změny uskutečněny, je nepochybně inspirující i pro dnešek. V roce 1957 vedle plné výroby typové řady R v počtu 3765 kusů bylo vyrobeno také 125 vozů tehdy nové typové řady RT. V roce 1958 jsou již národnímu hospodářství dodávány vedle valníků, sklápěčů a autobusů také podvozky pro popelářské a kropící vozy, pro stěhovací, nizkoložné valníky a další modifikace.

V roce 1958 také končí první etapa organizačního vývoje n.p. LIAZ. Od 1. ledna 1958 v rámci nové organizace čs. průmyslu dochází ke vzniku jednotného n.p. LIAZ se sídlem vedení podniku a základního závodu v Rýnovicích a dalšími závody v Liberci-Hanychově, Mnichově Hradišti a slévárnou v Liberci – Ostašově, která byla nově přičleněna k n.p. LIAZ.

Léta 1959 až 1969  

jsou především charakterizovaná dynamickým rozvinutím výroby i exportu řady RT, dalším rozšířením počtu typů a modifikací a také rozšířením výrobní základny podniku a v neposlední řadě intenzivní prací na přípravě další podstatné modernizaci celého automobilu Škoda-LIAZ. 

Podle potřeb národního hospodářství byla v roce 1958 zavedena výroba tzv. účelových podvozků. Výroba těchto podvozků znamenala výrazný kvalitativní skok v celé komunální sféře, která byla až dosud obsluhovaná velmi nedostatečně a neefektivně různými nevýkonnými a vozidly při velké spotřebě lidské práce a energie. Podvozky Škoda – LIAZ RTK pro popelářský vůz a RTH pro kropící vůz po finální kompletaci v n.p. VSS Brandýs nad Labem a n.p. Karosa ve Vysokém Mýtě pokryly nejen celou domácí potřebu, ale staly se i výhodným exportním artiklem.  

Významným činem při zajišťování domácích potřeb a dalším rozšířením zdrojů exportu se stal vývoj a zavedení výroby tahačů návěsů  RTTN. LIAZ tím úspěšně a rychle reagoval nejen na světový trend tohoto způsobu silniční automobilové přepravy, ale zejména na velké exportní možnosti, které se otevíraly k našemu největšímu obchodnímu partneru, k SSSR. Výroba tahačů návěsů byla zahájena v roce 1960 a od té doby až dosud bylo jen do SSSR dodáno s potřebnými návěsy z n.p. Orličan více než 17 000 těchto osvědčených vozidel. 

Stále rostoucí potřeby národního hospodářství vedly n.p. LIAZ k zavedení dalších typů a modifikací. V roce 1963 byla zahájena výroba speciálních podvozků pro požární vozy s oběma poháněnými nápravami. Přední náprava i převodovka byla vlastní konstrukce. Pro potřeby lesních závodů se v roce 1968 zavání výroba valníků RTP a tahačů návěsů RTTNP, které se vyrábějí dosud.

Do výroby je zaveden podvozek pro nízkoložný valník pro rozvoz nápojů, mléka a jiných obdobných nákladů. Je zavedena výroba podvozku pro stěhovací vůz a nízkoložných podvozků pro přepravu živého dobytka.  Výroba vozů a podvozků se každoročně zvyšuje. Zdrojem tohoto pozoruhodného růstu celkové výroby, byly převážně intenzivní faktory, ovládnutí, zdokonalení řízení, součástková a výrobková specializace závodu uvnitř podniku a zčásti i uvnitř výrobně hospodářské jednotky. Určitým zdrojem růstu výroby bylo rozšiřování podniku připojováním dalších závodů.  V roce 1960 jsou do svazku n.p. LIAZ začleněny tehdejší opravny – závody Zvolen a Přerov, kde ovšem zůstala opravárenská činnost v dalších letech v podstatě zachovaná. V roce 1965 je do svazku podniku začleněn závod Mělník a v roce 1968 vzniká závod 11 v Jablonci nad Nisou jako základna pro vlastní stavebně inženýrskou činnost a výrobu jednoúčelových strojů. Ve srovnání s jinými automobilovými podniky v ČSSR se rozvoj n.p. LIAZ i v tomto období uskutečňoval jen s omezenými investičními prostředky.

Dobrých výsledků bylo v tomto období docíleno také v technické oblasti a vývoji nových výrobků a agregátů. Začíná se postupně realizovat velmi náročná koncepce podniku na postupný přechod na výrobu zcela nové typové řady nákladních automobilů Škoda – LIAZ s novými agregáty, orgány a příslušenstvím. Především byl vyvinut a ve výrobě v letech 1965 až 1969 odzkoušen nový motor označený zpočátku jako M 630 a po definitivních úpravách od roku  1969 označený M 634. Byla vyvinuta a v letech 1967 až 68 zavedena do výroby zcela nová zadní náprava s redukcemi v kolech, s neděleným tuhým mostem pro největší zatížení až 13 tun a nová přední náprava. N.p. Praga vyvinul pro potřeby n.p. LIAZ nové převodovky, další podniky připravily modernizované příslušenství.

Komplexní a okamžité zavedení všech připravených změn bylo tehdy nad síly n.p. LIAZ i celé VHJ a proto bylo rozhodnuto zavádět do výroby postupně jednotlivé hlavní agregáty a plynule převést řadu RT na novou typovou řadu. Nejprve byl použit pouze motor a převodovka, později i zadní a přední náprava, brzdová soustava, posilové řízení, rám atd. Vzniká tak modernizovaná řada  označena jako MT. Šlo  o podstatnou modernizaci a z předcházející řady RT u těchto vozů zůstala v podstatě jen kabina řidiče, sklápěcí nebo valníková plošina a některé příslušenství. Typickými představiteli vozů řady MT byl především valník MTC 5 LUX pro mezinárodní kamionovou přepravu a velmi oblíbený úsporný sklápěč MTS 24, který je vyráběný od roku 1970 až dosud. 

Léta 1970 až 1979

Rychle se zvyšuje výroba modernizované řady MT, která již v roce 1974 ve výrobním programu podniku převládá. Je zcela ukončena výroba sklápěčů RTS a valníků RT a nahrazena sklápěči MS 24, a MTS 24 a valníky MT4  a MTV5. V modernizovaném provedení se objevuje také tahač návěsů s označením MTTN 5. Na valníkové a sklápěčové podvozky modernizované řady se u specializovaných montuje celá řada nástaveb, např. mlékárenské cisterny, cisterny na pivo, cisterny na další tekuté substráty, přepravníky krmných směsí, hydraulické zvedáky, přepravníky osobních automobilů a další. V roce 1971 je zahájena výroba sklápěčů MTSP 24 4×4, které n.p. Silniční stroje vybavuje sypači chemického a inertního materiálu, nesenými pluhy a dalším příslušenstvím pro údržbu silnic. 

Významnou pozornost věnoval n.p. LIAZ již od počátku 70. let mezinárodní socialistické integraci jako důležitému zdroji dalšího rozvoje výroby, jejímu zhromadnění a snížení vyráběného sortimentu. Již v roce 1970 uzavřena s bulharským podnikem ZTA Madara v Šumenu dohoda o přímé výrobní spolupráci, která je v současné době největší prakticky realizovanou spoluprací socialistických zemí ve výrobě užitkových automobilů.Spolupráce umožnila bulharským parterům smontovat již více než 14 000 nákladních automobilů, které nesou označení ŠKODA-MADARA. Bulharský partner zase vyrobil pro ČSSR i svoji potřebu více než 50 000 zadních náprav typu RT a zadní části i MT. Je zcela nesporné, že tento typ spolupráce je perspektivní a je třeba ho nadále propracovávat a odstraňovat překážky a obtíže. 

Již dlouhá léta věnuje n.p. LIAZ pozornost také potřebám čs. zemědělství. Mezi důležité výrobky n.p.LIAZ, které budou trvale zapsány jako průkopnický čin výsledek iniciativy pracovního kolektivu n.p. LIAZ, bude nesporně patřit také těžký kolový tahač LIAZ označen jako ŠT 180. Od myšlenky k realizaci, která se děje ve spolupráci s podniky VHJ STS-OZS, neuběhla doba delší než jeden rok a čs. zemědělství bylo již dodáno celkem více než 4500 těchto výkonných strojů, které znamenaly obrat ve výkonech některých polních prací, významné úspory pracovních sil i pohonných hmot. Pro čs. zemědělství byl v letech 1976 s 1967 spolu s JZD Kněžmost, Agrostroj Pelhřimov a dalšími podniky a organizacemi vyvinut a vyzkoušen také zemědělský automobil na bázi sklápěče Škoda – LIAZ 4×4 s několika výměnnými nástavbami, především velkoobjemovou a rozmetadlem statkových hnojiv. V roce 1978 byla zahájena výroba těchto vozů označených Škoda LIAZ MTSP 27 Agro a v roce 1979 jich bylo dodáno celkem 287. 

70. léta byla však v n.p. LIAZ  charakterizovaná především vystupňovaným úsilím při dokončení vývoje a zavedení výroby vozů nové typové řady 100. Po příkladném úsilí celého pracovního kolektivu n.p. LIAZ a po překonání nespočetných problémů se podařilo v závěru roku 1974 vyrobit prvních 10 tahačů návěsů Škoda-Liaz 100.45 a o rok později bylo vyrobeno prvních 10 valníků  Škoda-Liaz 100.05. Od osvobození v roce 1945 tak zahájil n.p. LIAZ výrobu již čtvrté generace silničních nákladních automobilů.

Dochází k dalšímu rozšiřování podniku. V roce 1972 byla do svazku n.p. LIAZ začleněna nevelká provozovna ve Velkém Krtíši ve Středoslovenském kraji, s něco málo přes 100 zaměstnanci, kde podnik zahájil brzy poté rozsáhlou investiční výstavbu. V roce 1974 byl do n.p. LIAZ začleněn závod Holýšov, který se stal specializovaným výrobcem všech typů kabin řidiče. Na konci 6. 5LP tvoří n.p. LIAZ deset součástkově a agregátově specializovaných závodů s 11 365 zaměstnanci s roční výrobou 18 000 vozů a podvozků, 800 těžkých kolových tahačů a celkovou výrobou zboží v objemu 3 665 mil. Kčs.

Výroba vozů nové typové řady se postupně zvyšuje. V roce 1979 činila již 14,8% z celkové výroby, tj. 2539 automobilů. K původním typům přibyly další tahače návěsů označené 100.47 s výkonnějším motorem, 100.51 se vzduchovým pérováním a 100.55, kde ke vzduchovému pérování sklopná kabina řidiče s vnitřní výbavou odpovídající dálkovému mezinárodnímu provozu, přeplňovaný motor s mezichlazením  o výkonu 224kW,  nová převodovka Praga 9P 140 a další zlepšení. Významného pokroku bylo dosaženo i ve vývoji vznětových motorů, a to jak ve zvyšování výkonů, tak i snižování měrné hmotnosti. Tažná vozidla Škoda-Liaz umožňují v souladu s evropským vývojem a příslušnými předpisy zvyšovat celkovou hmotnost jízdních souprav až na 38 tun a po zavedení výroby třínápravových vozidel až na 42 tun.

Perspektivní záměry

Pro celé období 7. 5LP máme konkrétní, ucelený a reálný inovační program našich výrobku. Soustředíme síly na zavedení výroby dalších typů vozu řady 100, např. sklápěčů, speciálních vozů pro potřeby lesních závodů, speciálních tahačů návěsů pro zemědělství a především nových účelových podvozků pro popelářský, kropící a požární vůz. Rozhodujícím strategickým úkolem našeho podniku 7. 5LP bude rychle rozvíjení výroby vozů nové typové řady včetně dalšího zlepšování jejich technické úrovně, životnosti a spolehlivosti a postupné ukončování výroby vozů RT a MT. Tempa plnění tohoto programu jsou však do značné míry limitovány možnostmi kooperujících podniků.

Na inovační aktivitě našich subdodavatelů je podstatným způsobem závislá i realizace našich dalších záměrů, které plánujeme na 7. 5LP. Patří sem zejména zavedení výroby třínápravových tahačů návěsů i valníkové provedení 6×2 označených jako 122.48 a 122.03, jejichž vývoj je ve značně pokročilém stavu. Připravujeme sériovou výrobu sklopných kabin řidiče tak, abychom je mohli montovat na co největší počet vozů nové typové řady. Připravujeme inovaci těžkých kolových tahačů pro čs. zemědělství. Inovovaný typ označený LT 230 bude mít výkonnější  a úspornější přeplňovaný motor, řadu zlepšení na kabině řidiče včetně klimatizace  a některá další opatření.

Nemalé kapacity naší vědeckovýzkumné základny soustřeďujeme na výzkum a vývoj nové generace výkonných a úsporných vznětových motorů, které budou méně než stávající zatěžovat naše životní prostředí hlukem a škodlivými emisemi při vysoké životnosti a spolehlivosti.

Výsledky docílené pracujícími našeho podniku byly mnohokrát oceněny nejvyššími státními a stranickými orgány. N.p. LIAZ je nositelem státního vyznamenání BLR „Řád rudého praporu práce“, nositelem státního vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“ a titul  „Podnik 50. výročí KŠČ“, „Podnik 25. a 30.výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou“ a „Podnik 30 výročí SNP“.

S optimismem hledíme i do budoucnosti. Za 35 let po osvobození byly vyrobeny nejen statisíce nákladních automobilů a motorů, vzrostly také naše síly a možnosti. Nesrovnatelně  vyšší je dnes kvalifikace dělníků i zkušenosti, odborná připravenost a schopnost techniků a řídících pracovníků. To vše nám umožní se ctí plnit i budoucí ještě náročnější a složitější úkoly. 

V. Korecký 

podnikový ředitel

Zdroj: SM. 1980/32