Nesprávné uložení nákladu

Nesprávné uložení nákladu

,,Tedy chlapi, já jsem po celodenní šichtě tak utahaný, že si někdy připadám, jako bych ty panely nakládal na Tatru snad ručně“ s povzdechem konstatoval Tonda Houdek, jinak řidič Tatry 111, na které převážně se svými závozníky vozil panely z panelárny na jednotlivé stavby. Svalnatá ruka otřela okraj napěněného půllitru a Tonda se po té celodenní dřině  s chutí napil dobře vychlazené desítky.

V hospodě se od pradávna všechno nejlépe projednává a ani o rady a nápady nebývá nouze. Proto podle hesla ,, Co Čech to odborník“ začaly na adresu Tondy pršet různé informace, jak si od těžké dřiny pomoci.

V podstatě to všechno byly samé prkotiny, pouze Karel přišel s nápadem, který Tondu zaujal. Nejprve se podrobně vyptal na rozměry a váhu panelů. Jeden měl něco málo přes půl tuny a taky se dozvěděl, že jich vozí Tonda na Tatře najednou deset. Přitom zdůraznil, že to dělá kvůli prémiím a pak Tatra to přetížení o necelých 300 kg snadno snese.  ,,No jo, ale jak tam ty panely Toníku rovnáš? V tom bude celý kámen úrazu,“ Tonda vysvětlil způsob rovnoměrného uložení panelů a Karel zajásal.

,,No bodejť, pak se musíš nadřít s volantem, to bych měl taky ruce vytahaný jak orangutan. To je nápad naložit to co nejblíže ke kabině a ještě kousek za ní. Vždyť Tatra nemá posilovač, tak to se pak nediv.“ Tondovi nebylo stále úplně jasné, co mu vlastně Karel radí a tak se ho přímo zeptal.

,, No to je přeci úplně jednoduchý, tam dám vždycky čtyři panely na sebe a ty čtyři a čtyři uložím podélně nad zadní hnací kola a ty dva sloupky ještě navrch příčně převážu posledníma dvěma panelama. Jasný? A Karel současně na stole s několika krabičkami od cigaret předvedl svůj nápad. .

,,No a teď to hlavní“ – pokračoval. Zadek ti pořádně přisedne na dorazy a odlehčí předek, a jedeš s tím pak jak s osobákem, úplně to uřídíš jednou rukou.

Tonda se nad Karlovým nápadem chvíli zamýšlel, a pak prohlásil, že na tom něco opravdu může být, a že to vyzkouší, načež objednal pro všechny čtyři kávy s rumem.

Druhý den ráno, při druhé rundě si Tonda na dvoře panelárny vzpomněl na Karlovu radu, a hned se hrnul k jeřábníkovi. ,,Ty Pepíku, zkusíme nový způsob uložení panelů, kluci mi to včera poradili. Hale já ti budu říkat jak, a ty mi to tam tak nafrkáš. Jeřábník Josef přikývl na souhlas  a začal panely ukládat podle Tondových pokynů. Po čtvrthodince byla Tatra naložena. Panely ani nikdo nepodložil, ani je nikdo nezaklínoval, a o nějakém převazování řetězem nebyla řeč. Sotva skončilo nakládání, už se plně naložená Tatra 111 pomalu sunula ze dvora panelárny. Současně s tím začalo drobně, ale hustě pršet.

Řidič Tatry Tonda nejel s takovým nákladem prvně a věděl, že rychlost kolem 35 km/hod je úplně dostačující a ideální. Sotva se dostal na pořádnou silnici, začal si uvědomovat, že Karel měl asi skutečně pravdu, řízení šlo lehce, jedna báseň. Hned se s tím svěřil svému závozníkovi Jirkovi a požádal ho o cigaretu. Věděl, že je teď čeká stereotypní, nudná, několik desítek kilometrů dlouhá, pomalá jízda.

Cesta uběhla celkem normálně a řidič Tonda byl nadmíru spokojen, měl za sebou již něco málo přes třetinu cesty. Silnice v těchto místech začala procházet spoustou zatáček a změnila se spíše na šedého lesklého hada. I povrch vozovky se změnil, kvalitní asfaltový povrch vystřídala poněkud zvlněná, žulová dlažba.

A pak se to stalo. Tonda se nějak pozapomněl a tlakem na plynový pedál zvýšil rychlost Tatry na 40 km/hod., avšak bylo to už jen necelých 30 m před vjezdem do poměrně ostré, navíc špatně klopené zatáčky. Ihned po té, co si tuto situaci uvědomil, začal brzdit a současně otáčet volantem. Ale kola Tatry jej neposlouchala a těžce  naložený kolos přejel již do levé poloviny vozovky a přes všechnu snahu řidiče Tondy narazil přímo na zeď domku v zatáčce. To však ani zdaleka nebylo všechno. Právě na tuto chvíli čekaly těžké betonové panely, aby se daly do pohybu a vykonaly dílo zkázy. Než Tonda se závozníkem Jirkou nadali, byli v kabině uvězněny panely, které se posunuly a deformovaly celou kabinu zezadu. Pomoc přišla naštěstí včas, avšak Tonda i Jirka byli odvezeni do nemocnice s těžkými zraněními.

Co však zapříčinilo nehodu:

Především to bylo chybné uložení panelů, neboť došlo k nepřípustnému odlehčení předku vozidla a tím byla značně omezena i řídící adhézní schopnost předních kol Tatry, zejména pal v zatáčkách na nerovné vozovce a rozkmitání při brzdění. Kromě toho následky nehody na zdraví posádky vozidla do značné míry ovlivnilo a způsobilo posunutí panelů, které jednak díky uložení měly k dispozici dráhu sunutí v dostatečné délce a nebyly předpisově proloženy podklady a staženy řetězy. Zkrátka někdy se takzvané ,,koumání“ s cílem ulehčit si práci nevyplácí a lajdačení při ukládání zejména těžkých nákladu také ne.

Psalo se v roce 1974