Má-li sedlák – má každý!

Opět se potvrdila tato stará zkušenost a musí s ní počítat každý, ať výrobce, obchodník nebo národohospodář. 

Obilí zůstává stále základem statkového provozu  a výroby rostlinné. Bojuje se o jeho ceny a bojuje se o ceny zemědělských potřeb.

Bylo mnoho projevů o umělých hnojivech. Byla a jest zdůrazňována jejich důležitost pro naše zemědělství a žádá se stále jejich snižování cen.  Všichni výrobci a prodejci umělých hnojiv již  vyhověli této nutnosti, a to mnohem více, nežli je tomu u jiných důležitých potřeb zemědělských, které mimo to zatěžují hospodářství více než hnojiva.

V poslední době byla to opět hnojiva draselná, jejichž cena byla snížená pro podzim velmi podstatně. Dnes stojí 40% sůl draselná při vagonovém odběru na hranici na př. v Děčíně Kč 70.70  proti dřívějším Kč 77.00. V míru stálo toto hnojivo za stejných podmínek K 10.26. Poměr je tedy 1:6,8 u pšenice je poměr 1:7,1 (v míru 1913 stálo 100 kg pšenice K 21.28, dnes Kč 150. )

Jak rozhodující vliv na sklizeň má hnojení draselnými solemi, ukázal zejména letošní rok. Nepřehledné lány polehlého obilí mluvily zřetelně o nedostatku drasla. Déšť a vítr poválely vyhnané, ale slabé ve stéble obilí, které nemohlo pro nedostatek lehce přístupného drasla (z kainitu nebo  40% soli draselné) vytvořit pevné a nepolehající stéblo. Jsou řady zemědělců, kteří tuto zkušenost vzniklou šetřením na drasle zaplatili draho.  Není to však jen polehlé obilí, ale i jeho jakost, která bez hnojení draslem je špatná. I na půdách draslem bohatých byly hnojením 40% solí draselnou získány získány jak vyšší výnosy, tak hlavně obilí výborné váhové jakosti, obsahu bílkovin  a sušiny. Pěstitelé originálních osiv a sádí nejlépe mohou potvrdit tyto pravdy.

A všichni ti, co mají letos rzivou pšenici, mohli být na tom lépe, kdyby pšenici pohnojili vydatně draslem  a kyselinou fosforečnou. Mohou se o tom přesvědčiti u svých šťastných sousedů.

Letošní nedostatek Thomasovy strusky bude v podzimu silně pociťován. Velká část strusky se spotřebuje k hnojení luk. Stejně účinným a potřebným hnojivem na louky je kainit. Jeho cena je nízká!

Průměrné dávky draselných hnojiv na 1 ha (5 měr) jsou:

K ozimům se rozhodí 40% sůl draselná 8 až 14 dnů před setím a zavláčí. Čím je půda těžší a sušší, tím dříve před setím se draselná hnojiva zadělají do půdy a není-li dostatek času před setím, tedy po vzejití na oschlé osetí. Na loukách, zvláště zamechovatělých, nutno nejdříve vyvláčeti mech a pak rozhoditi draselná hnojiva a zavláčeti.

Zemědělče, neškoď si šetřením na levném a účinném hnojivu draselném!

Když ty máš lepší výnos, daří se i nám lépe.

Bezplatné informace o používání hnojiv, zvláště draselných vyžadujte si u KALI A.S. zemědělské zpravodajství, Praha,. Hybernská č. 34. Brno Ul. Jos. Hybeše č. 5., Bratislava, Růžová 12.

Psalo se v roce 1932 – tehdejší reklamní sdělení

Zdroj: Zem. kalendář 1932