Rok v křesťanském pojetí

Člověk dělí čas dle pohybu země kolem její osy a kolem slunce, jakož i dle pohybu měsíce kolem země. Kolem své osy otočí se země za den; kolem slunce oběhne za rok; měsíc pak oběhne kolem země za měsíc. Tyto  přirozené  doby posvětila církev vzpomínkami na to,  co Kristus Pán k naší spáse učinil, a to sám i skrze své anděly a svaté .

Rok takto posvěcený nazývá se rokem církevním, na rozdíl od roku přirozeného nebo občanského.  Každý den círk. roku jest posvěcen některou z oněch vzpomínek, je jaksi svátkem v širším smyslu a slaví se v chrámě naší sv. a modlitbami, jež kněží ve svém brevíří jsou povinni se modliti.

Ale jen o některých svátcích nařizuje církev svatá , bychom je tak světili, jako neděli; takové dni nazývají se svátky zasvěcené.

Dříve bývalo svátku zasvěcených více,  Papežové Benedikt XIV r. 1753 a Klement XIV. r 1771 jejich počet zmenšili. Papež Pius X. vzhledem k okolnostem nynější doby zrušil r. 1911 ještě některé svátky zasvěcené a ponechal pouze osm: totiž 4 svátky Páně, 2 svátky Panny Marie a 2 svátky svatých.

Slunce celého roku je tedy Ježíš Kristus, lunou jeho přeblažená Matka; světice a světci jsou hvězdy různé velikosti a barvy.

K této tajuplné obloze den co den ukazuje církev: „Viz vzory pohleď na své obránce, pamatuj, kam máš životem spěti!”

Lze krásněji prožíti rok?

Psalo se v roce 1935

zdroj: zem. kalendář 1935

Hodnocení
Informujte své přátele sdílením

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.